O potravinách, které nejčastěji vyvolávají nežádoucí reakce, jak je můžeme odhalit a léčit.

 emental maly

Jaké potraviny jsou nejčastější příčinou potíží?

 

Mléko a mléčné výrobky

Nesnášenlivost mléka je pouze jednou z nežádoucích reakcí na mléko. Často se vyskytuje nesnášenlivost laktózy – mléčného cukru. Projevuje se průjmy, nadýmáním, bolestmi břicha. Problémy častěji trpí dospělí, řešením je vyloučení laktózy z jídelníčku. Při mírné poruše vyvolává problémy jen větší množství mléka, u středně závažné poruchy jsou problémy i po požití kysaných mléčných výrobků (je v nich méně mléčného cukru díky působení mléčných bakterií) nebo sýrů. Lidé s nejtěžší poruchou nemohou konzumovat ani potraviny nebo léky s minimálním množstvím laktózy.

 

jahodyOvocný cukr – fruktóza

Těžká nesnášenlivost ovocného cukru je dědičná a projevuje se již u kojenců při přikrmování. Mezi projevy patří zvracení, křeče, poruchy srážení krve, až bezvědomí i smrt. Je nutné vynechat všechny potraviny s obsahem fruktózy (ovoce, některé cukrovinky), ale i sacharózy, což je běžný (řepný) cukr.

 

Aminokyselina fenylalanin

Nesnášenlivost fenylalaninu se nazývá fenylketonurie. Je to dědičná choroba a protože její následky jsou velmi vážné, je na toto onemocnění běžně testován každý novorozenec. Fenylalanin je běžnou součástí rostlinných i živočišných potravin, takže jídelníček nemocných je velmi omezený. Dříve se doporučovala dieta jen do dosažení dospělosti, dnes je již nasazována celoživotně.

 

Lepek 

Nesnášenlivost lepku se projevuje hubnutím, podvýživou, nedostatkem důležitých živin, prjmy, nadýmáním, bolestmi břicha a u dětí  špatným růstem a vývojem.. S rostoucím věkem trávicí potíže ustupují a nemoc může mít jiné nebo žádné příznaky. Někdy se naopak může choroba projevit až v dospělosti. Nesnášenlivost lepku je dědičná, postižení se vyskytuje u geneticky predisponovaných jedinců, příbuzní 1. stupně onemocní v 10 %, jednovaječné dvojče v 70 %,  takže pokud ji zjistili někomu v rodině, je větší pravděpodobnost výskytu i u vás. Celiakii nelze vyléčit, protože nesnášenlivost lepku je celoživotní. Jediným účinným opatřením je  bezlepková dieta. Budete muset vyloučit z jídelníčku všechny potraviny s obsahem lepku. Nedodržování diety může mít i vážné komplikace jako je rakovina střev nebo cukrovka.

 

Příčina je odhalena – a co dál?

Pokud skutečně trpíte nesnášenlivostí potravin, je téměř jedinou „léčbou“ vynechání této potraviny z jídelníčku nebo alespoň snížení její konzumace. Obecně platí, že zatímco u alergií vyvolává reakci i nepatrné množství potraviny, u nesnášenlivosti se závažnost reakce stupňuje s množstvím požité netolerované potraviny. Například u nesnášenlivosti mléčného cukru můžete postupně vyzkoušet, zda vaše potíže působí jen mléko nebo i kysané mléčné výrobky.

 

 

Použitá literatura:

Dvořák, M.: Glutenová enteropatie v pohledu praktického lékaře, Prakt. Lék., 78, 1998, č.6, s.326-327.
Ettlerová, K.: Potravinová alergie a intolerance, Praktický lékař, 77, 1997, č.2, s.67-69.
Fuchs, M.: Potravinová alergie, Časopis lékařů českých, 137, 1998, č.18, s.547-551.
Provazník, K.a spol.: Manuál prevence v lékařské praxi.
Poruchy metabolismu glukózy a glykogenu, poruchy utilizace fruktózy, poruchy metabolismu galaktózy, SZU, 1998.
Fenylketonurie – PKU Phenyl Keton Uria.
Kohout, P., Pavlíčková, J.: Dieta – celiakie, dieta bezlepková, 1.vydání, Čestlice, nakl. Pavla Momčilová, 1995, 120s.
Kotalová, R. a kol.: Prevalence celiakie mezi rodiči a sourozenci dětí s celiakií, Čes.-slov. Ped., 57, 2002, č.8,  s.415-418.
Lee, M.-F., Krasinski, S.D.: Human adult – onset lactase decline: an update, Nutrition Reviews, 56, 1998, č.1, s.1-5.
Mc Elvaney, N.G., Duignan, R., Fielding, J.F.: Celiac disease: clinical presentation, correlations of dietary compliance, symptomatic response and repeat biopsy findings, Ulster Med J., 61, 1992, č.2, s.134-138.
Nevoral, J., Kotalová, R.: Celiakální sprue (glutensenzitivní enteropatie), Postgraduální medicína, 4, 2002, č.1, s.14-21.
Švecová, D.: Potravinová alergia u atopikov-polinotikov, Čs. Dermatologie, 70, 1995, s.210-212.
Trier, J.S.: Celiac sprue, Gastrointestinal diseases, Ed.Sleisenger M.H. et Fordtran J.S., Sounders, W.B. Co., Philadelphia 1993, s.1078-1107.