Nežádoucí reakce na mléko

Mléko a mléčné výrobky jsou pro nás velmi důležité, ale mohou působit i potíže. O tom, jaké mohou být příčiny těchto potíží a jakým způsobem se dá proti nim bojovat. 

 

Nesnášenlivost mléčného cukru - laktózy

Jednou z nejčastějších příčin problémů po požití mléka nebo mléčných výrobků  je nesnášenlivost (intolerance) laktózy – mléčného cukru. Laktóza je přirozenou součástí mléka všech savců. Nesnášenlivost se projeví obvykle průjmy, nadýmáním, bolestmi břicha. Problémy častěji trpí dospělí. Zajímavé je, že se nesnášenlivost laktózy vyskytuje častěji u lidí, jejichž předkové tradičně mléko příliš nekonzumovali. Naopak nejméně se objevuje mezi obyvateli severní Evropy, kde je mléko tradiční potravinou.

reakce_na_mlekoíčinou poruchy trávení laktózy může být kromě vrozené neschopnosti štěpit laktózu také narušení střevní sliznice, například vlivem užívání některých léků, zánětu nebo jiného chorobného procesu (například celiakie) ve střevě.

Při mírné poruše vyvolává problémy jen větší množství mléka. U středně závažné poruchy jsou problémy i po požití kysaných mléčných výrobků (je v nich méně mléčného cukru díky působení mléčných bakterií). Lidé s nejtěžší poruchou nemohou konzumovat ani potraviny nebo léky s minimálním množstvím laktózy.

 

Alergie na kravské mléko

Jak a proč  vzniká alergie na mléko?

Bílkoviny v mléce mohou působit jako alergeny. Alergen je pro zdravého člověka neškodný, jeho přítomnost v těle alergika však spustí „imunitní poplach“, který vede k poškození tělesných struktur. Navenek se to projeví ekzémem, velmi časté jsou trávicí potíže po požití mléka nebo potraviny s jeho obsahem – průjmy, nadýmání, křeče, plynatost. Méně časté jsou dýchací potíže.

Alergeny, obsažené v mléce, vyvolávají obvykle reakci po tepelném zpracování i bez tepelné úpravy a potíže vyvolává i velmi malé množství mléčné bílkoviny – od 1 miligramu. U člověka, který má alergii na mléko v dětství, se může v pozdějším věku tato alergie „ztratit“. Někdy je možné kravské mléko nahradit jiným, u nás nejčastěji kozím nebo sojovým – problémem ale může být vznik „zkřížené alergie“ – kravské mléko je složením podobné mlékům ostatních savců, nejčastěji vzniká zkřížená alergie na kozí a kobylí mléko. Stejně tak asi u 50% dětí s alergií na kravské mléko se vyvine alergie na sóju.

 

Jak poznám, že moje potíže způsobuje mléko?

Odhalit, která část potravy vám škodí, je často velmi složité. Máte-li podezření na nesnášenlivost nebo alergii mléka, můžete postupovat takto:

  • Vynechte nejméně na týden, raději déle, z jídelníčku všechny potraviny s obsahem mléka.
  • Po této době zařaďte nejprve malé množství kysaného mléčného výrobku, pozorujte možnou reakci min. po dobu 2 dnů, potravinu podejte opakovaně v menších dávkách.
  • Pokud se nežádoucí reakce nedostavila, můžete zkusit postupně zvyšovat množství mléčných výrobků v jídelníčku.
  • Snesete kysané mléčné výrobky?  Zkuste zařadit i mléko.
  • Vyplatí se vést si „příznakový deník“, který pak můžeme ukázat lékaři.
  • Pokud se u vás kdykoli dříve vyskytovaly dýchací potíže nebo závažnější problémy po požití některé potraviny, zavádějte rizikové potraviny pouze pod lékařským dozorem!

 

Jak rozliším, kterou z nežádoucích reakcí na mléko trpím?

Na rozdíl od potravinové alergie se u nesnášenlivostí na reakci nepodílí imunitní systém. Příznaky alergií a nesnášenlivostí jsou však často velmi podobné. Asi nejvýraznější rozdíl, který můžete pozorovat sami, je v tom, jaké množství mléka nebo potravin z mléka snesete. U alergie vyvolá reakci a rozvoj příznaků i velmi malé množství alergenu, zatímco u nesnášenlivosti laktózy bývá reakce tím vážnější, čím více mléka nebo mléčného výrobku sníte.

S jistotou ale mohou alergii nebo intoleranci mléka potvrdit jen testy – alergie se zjišťuje pomocí vyšetření krve na přítomnost protilátek proti jednotlivým složkám mléka. Porucha trávení mléčného cukru se stanoví pomocí speciálního střevního a dechového testu.  Pokud máte podezření, že příčinou vašich problémů je právě mléko, měli byste navštívit svého lékaře, který doporučí bližší vyšetření.

 

Jak se dají nežádoucí reakce na mléko léčit?

Pokud jste zjistili, že skutečně trpíte jednou z nežádoucích reakcí na mléko, je téměř jedinou „léčbou“ vynechání této potraviny z jídelníčku (u alergie nebo těžké nesnášenlivosti) nebo snížení množství mléka a mléčných výrobků v jídelníčku (u lehčích stupňů nesnášenlivosti laktózy). U intolerance můžete postupně vyzkoušet, zda vaše potíže působí jen mléko nebo i kysané mléčné výrobky a také kolik mléčné potraviny můžete zkonzumovat najednou. U nesnášenlivosti mléčného cukru je také možné úplné vyléčení, pokud je způsobena vratným porušením střevní sliznice a podaří se najít a vyléčit základní onemocnění.

Pokud musíte mléko ze svého jídelníčku úplně odstranit nebo jeho množství hodně omezit, budete potřebovat dodat jinou cestou vápník. Můžete ho doplňovat zvýšenou konzumací potravin s jeho vysokým obsahem (například ořechů, sardinek, máku), pravděpodobně ale bude potřeba užívat i potravinové doplňky.  U alergiků je možné podávat také mléko s rozštěpenou bílkovinou – částečně nebo úplně štěpenou.

 

Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.  

 

Použitá literatura:

Alušíková, M.: Dopis šéfredaktorce farmakoterapeutických informací, Čs.Pediatrie, 51, 1996, č.11, s.706-707.
Bystroň, J.: Aktuální trendy v léčbě alergií, Causa Subita, 4, 2001, č.2, s. 53-56.
Bystroň, J.: Alergie, 1.vydání, Ostrava, Mirago, 1997, 235 s.
Ettlerová, K.: Potravinová alergie a intolerance, Praktický lékař, 77, 1997, č.2, s.67-69.
Fuchs, M.: Potravinová alergie, Causa Subita, 3, 2000, č.6, s.27-29.
Fuchs, M.: Potravinová alergie, Časopis lékařů českých, 137, 1998, č.18, s.547-551.
Manuál prevence v lékařské praxi.
Host, A., Halken, S.: A prospective study of cow milk allergy in Danish infants during the first 3 years of life, Allergy, 45, 1990, s.587-596.
Lee, M.-F., Krasinski, S.D.: Human adult – onset lactase decline: an update, Nutrition Reviews, 56, 1998, č.1, s.1-5.
Mc Elvaney, N.G., Duignan, R., Fielding, J.F.: Celiac disease: clinical presentation, correlations of dietary compliance, symptomatic response and repeat biopsy findings, Ulster Med J., 61, 1992, č.2, s.134-138.
Schneiderová, H.: Akutní alergické stavy – terapie, seriál o alergiích – 5.část, Causa Subita, 3, 2000, č.6, s.5-6.
Nentwich, I., Nevoral, J., Michková, E.: Nemléčný příkrm u kojenců s vysokým rizikem atopie, Čs. Pediatrie, 53, 1998, č.4, s.223-228.
Špičák, V.: Alergie, seriál o alergiích – 1. část, Causa Subita, 3, 2000, č.2, s.5-7.
Švecová, D.: Potravinová alergia u atopikov-polinotikov, Čs. Dermatologie, 70, 1995, s.210-212.
Trier, J.S.: Celiac sprue, Gastrointestinal diseases, Ed.Sleisenger M.H. et Fordtran J.S., Sounders, W.B. Co., Philadelphia 1993, s.1078-1107.

 

Zpět

Kontakty

Ministerstvo zemědělství
Těšnov 65/17
Praha 1, 110 00

info@mze.cz
+420 221 811 111
+420 221 812 425

Ministerstvo zemědělství logo
ÚZEI
Ministerstvo zdravotnictví logo

Webová stránka je realizována v rámci plnění dotačního programu MZ ČR „Národní program zdraví – projekty podpory zdraví 2013“, projekt č. 10305: „Informační kampaň na téma WHO 5 klíčů k bezpečnému stravování, hygiena při manipulaci s potravinami a zdravá výživa“