Tuzemské ovoce aneb ovoce z naší zahrádky

Proč je lepší konzumovat tuzemské druhy ovoce a co které druhy obsahují.

Zdraví z přírody, které chutná

Ovoce odnepaměti tvoří významnou součást našeho jídelníčku. Je chutné, na pohled lákavé, v přípravě ke konzumaci nenáročné (většinou stačí jen omýt nebo oloupat), a co je nejdůležitější – plné vitaminů, vlákniny, antioxidantů, minerálních a jiných látek, které nás chrání před nemocemi tolik typickými pro současný životní styl.

Světová zdravotnická organizace doporučuje sníst denně alespoň 2-4 porce ovoce, přičemž za porci je považováno zhruba 100g. Více v článku 5× denně ovoce a zeleninu.

Ovoce mírného pásma

Mezi ovoce pěstované u nás a zeměpisně spadající do oblasti mírného pásma patří jádrovité, peckovité i bobulovité druhy. V roce 2006 byla celková spotřeba čerstvého ovoce mírného pásma u nás celkem 56 kg na osobu. Mezi nejoblíbenější patřila jablka (27 kg), dále švestky, broskve, vinné hrozny, meruňky, jahody zahradní, hrušky, lesní plody, třešně, rybíz, višně a angrešt.

Ovoce jižní, dovážené ze zahraničí, zahrnuje citrusové, tropické a subtropické plody. V České republice jsme v roce 2006 spotřebovali celkem 32 kg čerstvého jižního ovoce na osobu, což je více než třetina všeho ovoce, které se u nás sní. Nejčastěji konzumujeme pomeranče, banány a mandarinky.

Exotické nebo tuzemské druhy ovoce?

V dnešní době, kdy je exotické ovoce běžně k dostání na pultech, si už jen málokdo vzpomene, že ještě před asi 20 lety byly banány a mandarinky k sehnání jen o před Vánocemi a např. kiwi jsme neznali vůbec. Člověk je však na příjem ovoce ze svého zeměpisného pásma po generace adaptován, je proto dobré nepřeceňovat jižní druhy ovoce a neopomíjet ze současné lákavé nabídky exotických druhů ani naše domácí (ovoce mírného pásma).

Exotické ovoce, na rozdíl od ovoce vypěstovaného u nás, má pro nás několik nevýhod. Za prvé je sklizeno předčasně, ještě tvrdé a zelené. Během převozu se sice nepoškodí a neshnije, ale již nikdy nedosáhne takové kvality, jako kdyby uzrálo na stromě. Ovoce později dozrává ve speciální atmosféře, ale jeho jakost je snížena. Netýká se to jen velikosti či barvy plodů (bez vzduchu a bez sluníčka není červeného líčka), ale především jejich složení – buď jak buď, obsah vitaminů a jiných nutričně významných látek je v uměle dozrálém ovoci nižší.

Také kůru ovocných plodů je třeba před dlouhou cestou důkladně chemicky ošetřit, jinak by se během přepravy velká část nákladu zkazila. Při loupání se pak těžko vyhneme kontaktu těchto látek s kůží a u citlivých osob mohou některé z nich vyvolat podráždění kůže či spojivek, popřípadě i alergické reakce.

Vybrané druhy tuzemského ovoce

Jablka

Na světě se pěstuje okolo 7500 odrůd jablek. U nás patří mezi nejčastěji konzumovaný druh ovoce. V přepočtu na osobu a rok se jich v ČR spotřebuje průměrně 24 kg.

Jablka nejsou příliš bohatá na vitamin C (v jahodách je ho asi 13x více), ale jsou obzvláště ceněna pro svůj vysoký obsah vlákniny (pektinu), která je známá mnohými ochrannými účinky na zdraví. Hraje důležitou roli například v prevenci srdečně-cévních onemocnění, střevní divertikulózy a rakoviny tlustého střeva. Jablka obsahují také významné množství flavonoidů, které jako antioxidanty hrají ochrannou roli u různých onemocnění (ateroskleróza, kardiovaskulární onemocnění), ale také rakoviny střev. Jako doplněk je využívána v dietách při léčbě obezity, neboť prodlužuje pocit nasycení.

100 g jablek (středně velké jablko cca 180 g) obsahuje průměrně:

Energie	220 kJ	Železo	0,1 mg
Sacharidy	14 g	Draslík	110 mg
Vláknina	2,5 g	Vitamin C	5 mg
Vápník (Ca)	6 mg	Vitamin A	55 IU
Fosfor (P)	11 mg	Kyselina listová	3 µg
Hořčík (Mg)	5 mg	Vitamin B6	0,04 mg