Druhy vegetariánství

Informace o základních typech vegetariánského způsobu stravování.

.spiz

Nejrozšířenějším alternativním způsobem stravování u nás, jež se odlišuje od toho „běžného“ či „obvyklého“ způsobu, je vegetariánství. Vegetariáni odmítají jíst částečně nebo úplně potraviny živočišného původu. Podle toho, které živočišné potraviny jsou ochotni sníst, je dělíme do podskupin, zde uvádíme ty nejběžnější.

 

Flexitariáni (semivegetariáni) – jsou lidé, kteří dávají přednost rostlinné stravě, ale občas zahrnou do svého jídelníčku také maso, přednostně drůbeží a rybí. Většinou se nevyhýbají ani mléku, mléčným výrobkům a vejcím. V podstatě se jedná o umírněný způsob vegetariánství.

Lakto-ovo vegetariáni – jsou lidé, kteří nejedí žádné maso ani ryby a z živočišných potravin konzumují pouze mléko, mléčné výrobky a vejce. Tato forma vegetariánství je v současné době v západních zemích nejrozšířenější, a když se mluví o vegetariánství, mají lidé na mysli právě tento druh.

Lakto-vegetariáni – nejedí maso, ryby ani vejce. Ze živočišných potravin konzumují pouze mléko a mléčné výrobky.

Ovo-vegertariáni – nejedí maso, ryby ani mléčné výrobky. Ze živočišných potravin konzumují pouze vejce.

Pesco-vegetariáni – jsou lidé, kteří do svého jídelníčku zahrnují ryby a mořské plody, ale zcela vynechávají maso a masné výrobky. Jejich strava může zahrnovat podobně jako u lakto-ovo vegetariánů také mléčné výrobky a/nebo vejce.

Vegani – jsou velmi přísní vegetariáni, kteří ze své stravy zcela vylučují veškeré živočišné potraviny – veškeré druhy masa, ryby, dále mléko, mléčné výrobky i vejce. Někteří z nich nejedí dokonce ani včelí med. Jejich strava se skládá pouze z potravin rostlinného původu, z obilovin, luštěnin, ovoce a zeleniny, ořechů a semínek.

Frutariáni – nejedí žádné živočišné potraviny, maso, ryby, mléko, mléčné výrobky a vejce, a na rozdíl od veganů nejedí ani luštěniny a obiloviny. Konzumují jen čerstvé nebo sušené ovoce, ořechy, med a olivový olej.  

Vitariáni – jsou lidé, kteří konzumují pouze tzv. „živou“ stravu bez tepelné či chemické úpravy. Kladou důraz na minimální zpracování a úpravu potravin. Povoleny jsou pouze mechanické způsoby zpracování potravin (krájení, strouhání, mixování), klíčení (semen, obilovin a luštěnin) a velmi šetrné sušení při teplotě do 42 °C. Nejčastěji konzumují syrové potraviny rostlinného původu, nejlépe v biokvalitě .

Makrobiotici  – jsou lidé, jejichž strava je založená především na obilovinách, luštěninách a zelenině. Ze svého jídelníčku vynechávají maso, vejce, mléko a mléčné výrobky, bílou mouku, jednoduché cukry. Kromě výběru potravin je významná také úprava stravy, klid na jídlo, pravidelnost a pečlivé žvýkání stravy. Při výběru potravin a jejich zpracování je kladen velký důraz na zachování rovnováhy energií jin a jang, které podle vyznavačů makrobiotiky ovlivňují psychickou i fyzickou pohodu.

 

O zdravotních výhodách i rizicích vegetariánských způsobů stravování se dozvíte zde.

 

Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.

 

Použitá literatura:
British Nutrition Foundation, Vegetarians and Vegan Diets, 2003.
Key TJ, Appleby PN, Rosell MS. Health effects of vegetarian and vegan diets. Proceedings of the Nutrition Society (2006), 65, 35–41.
Position of the American Dietetic Association: Vegetarian Diets. J Am Diet Assoc. 2009;109:
1266-1282.

 

Zpět

Ministerstvo zemědělství logo
ÚZEI
Ministerstvo zdravotnictví logo

Webová stránka je realizována v rámci plnění dotačního programu MZ ČR „Národní program zdraví – projekty podpory zdraví 2013“, projekt č. 10305: „Informační kampaň na téma WHO 5 klíčů k bezpečnému stravování, hygiena při manipulaci s potravinami a zdravá výživa“