Základní informace o výhodách a možných zdravotních rizicích vegetariánského a veganského způsobu stravování.

.spiz

Nejrozšířenějším alternativním způsobem stravování u nás, jež se odlišuje od toho „běžného“ či „obvyklého“ způsobu, je vegetariánství. Vegetariáni odmítají jíst částečně nebo úplně potraviny živočišného původu.

 

Vegetariánský způsob stravování je v současné době mnoha odbornými skupinami uznáván za vhodný způsob předcházení mnoha onemocnění jako např. srdečně-cévní nemoci, vysoký krevní tlak či cukrovka druhého typu. Je však nutné také zmínit, že dodržování zejména extrémních vegetariánských diet sebou nese nebo může nést zdravotní rizika. O druzích vegetariánských diet se dozvíte zde.

 

Je vegetariánská strava zdraví prospěšná, nebo nebezpečná?

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá a na toto téma se vedou rozsáhlé diskuse. Každý způsob stravování má zajistit dostatečný příjem všech nezbytných složek potravy v optimálním množství.

Odborníci se shodují, že vyvážená vegetariánská strava neznamená pro dospělého člověka ohrožení na zdraví, spíše naopak – snižuje riziko vzniku mnoha závažných civilizačních onemocnění. Je ale třeba zajistit dostatečný příjem důležitých složek potravy, které jsou pro člověka nezbytné a v rostlinné stravě se buď vyskytují málo, v nesprávném poměru, nebo jsou z ní hůře využitelné. Například vitamin B12 se v jiných než živočišných potravinách téměř nevyskytuje. Proto je třeba velmi pečlivě sestavovat jídelníček a potraviny vhodně kombinovat.

Pro děti a dospívající může být nebezpečné dodržování především extrémních způsobů stravování (veganství, frutariánství, vitariánství), které jsou svým složením nevyvážené a nemohou uspokojit zvýšené nároky, které rostoucí organizmus dětí a dospívajících vyžaduje. Extrémní způsoby stravování často neposkytují dostatek energie, bílkovin, vápníku, železa, zinku, jodu, mědi, selenu, vitaminů D a B12, což jsou látky nezbytné pro zdravý tělesný i duševní vývoj. Nedostatek těchto složek výživy může u dětí a dospívajících zapříčinit podvýživu, opožděný růst a vývoj, nedostatečný a porušený vývin kostí, chudokrevnost, vyšší náchylnost k infekčním nemocem, poruchy nervové soustavy atd. Proto je pro děti, dospívající, ale i pro ostatní skupiny populace, které mají z různých důvodů zvýšené nároky na příjem živin (např. těhotné a kojící ženy, aktivní sportovci apod.) dodržování extrémních způsobů stravování nevhodné.

Každý, kdo se rozhodne pro dodržování alternativního způsobu stravování, by měl znát případná rizika s tímto způsobem výživy spojené a účinně jim předcházet.

 

Živiny, které mohou být ve vegetariánské stravě nedostatečně zastoupeny

  • Bílkoviny obsahující všechny nepostradatelné aminokyseliny: Pro vegetariány, zejména ty, kteří zcela odmítají živočišné potraviny, je nezbytné kombinovat během dne různé druhy rostlinných zdrojů bílkovin, např. obiloviny s luštěninami, čímž se zvyšuje biologická hodnota těchto bílkovin.
  • Omega-3 nenasycené mastné kyseliny: Vegetariáni, kteří odmítají ryby, vejce nebo nekonzumují velké množství mořských řas, by měli doplňovat omega-3 mastné kyseliny pomocí doplňků stravy, obohacených potravin, lněného semínka/oleje, ořechů, sóji či řepkového oleje.
  • Železo: Železo se z rostlinných potravin hůře vstřebává, a proto je jeho potřeba u vegetariánů 1,8krát vyšší než u nevegetariánů. Vstřebávání železa zlepšuje vitamin C a zhoršují fytáty, vápník, polyfenoly v čaji, kávě, bylinných čajích a kakau. Namáčení a klíčení luštěnin a celých zrn využitelnost železa zvyšuje.
  • Zinek: Dostupnost zinku je z rostlinných zdrojů nižší, a proto je pro vegetariány důležité konzumovat rostlinné potraviny, které jej obsahují ve vyšším množství, jako jsou luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy a sýry. Jeho využitelnost se zvyšuje namáčením a klíčením luštěnin a celých zrn.
  • Jod: Vegetariáni, zvláště ti, kteří odmítají jíst ryby, by měli používat jodovanou sůl a konzumovat dostatek mořských řas, aby si zajistili dostatečný příjem jodu.
  • Vápník: Důležitý a dobře vstřebatelný rostlinný zdroj vápníku jsou pro vegetariány některé druhy zeleniny s nízkým obsahem šťavelanů, např. zelí, kapusta, růžičková kapusta, čínské zelí, bok choy. Další dobré zdroje jsou obohacené potraviny, zejména 100% ovocné šťávy, sójové a rýžové mléko.  
  • Vitamín D: Vitamín D se částečně tvoří v kůži po jejím vystavení slunečním paprskům a částečně je přijímán stravou. Je obsažen zejména v rybím tuku, plísňových sýrech a kvasnicích. Přísní vegani by měli kromě dostatečného pobytu venku doplňovat vitamín D formou obohacených potravin, v případě potřeby i z nutričních doplňků.
  • Vitamín B12: Dostatečné množství vitaminu B12 lze zajistit dostatečnou konzumací vajec a mléčných výrobků či jiných spolehlivých zdrojů, jako jsou obohacené potraviny a některé druhy nutričních kvasnic. Vegani, kteří pravidelně nedoplňují vitamin B12 z těchto zdrojů, by měli užívat B12 z potravních doplňků.

 

 

Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.

 

Použitá literatura:
British Nutrition Foundation, Vegetarians and Vegan Diets, 2003.
Key TJ, Appleby PN, Rosell MS. Health effects of vegetarian and vegan diets. Proceedings of the Nutrition Society (2006), 65, 35–41.
Position of the American Dietetic Association: Vegetarian Diets. J Am Diet Assoc. 2009;109:
1266-1282.