Co jsou potravinové alergie – jak vznikají a proč? Které potraviny jsou nejčastějšími alergeny? Může se alergie na potraviny rozvinout u každého, lze nějak alergii předcházet? A co dělat, když již alergií trpíme?
Co je vlastně alergie a co ji způsobuje?
Alergická reakce je nepřiměřená obranná reakce organismu na některé molekuly - antigeny. Náš imunitní systém vyhodnotí molekulu, která je běžně pro tělo neškodná (například bílkovinu kravského mléka), jako cizorodou, a spustí proti ní obranné reakce. Protože jde o příliš silnou reakci, dochází k poškozování také vlastních buněk těla – rozvíjí se alergické příznaky jako ekzém, otoky, dýchací potíže nebo průjem. Imunitní systém si navíc chybné hodnocení molekuly uloží do paměti a při každém dalším setkání s ní se nepřiměřená reakce opakuje – vzniká alergické onemocnění.
Antigeny a alergeny kolem nás
Antigen je molekula, která je schopná vyvolat imunitní reakci. Takovéto molekuly se nacházejí například na povrchu bakterií, virů, ale i v potravinách, pylech, srsti a peří zvířat,…zkrátka všude kolem nás. Antigeny jsou nejčastěji bílkoviny, ale mohou jimi být i jiné chemické látky.
Alergen je takový typ antigenu, který je schopný vyvolat mimořádně silnou imunitní reakci (alergickou reakci), přestože jde vlastně o tělu neškodnou molekulu.
Mám se alergie na potraviny obávat právě já?
Alergií na potraviny trpí asi 3-4 % dětí, s rostoucím věkem se ale jejich počet snižuje, protože některé alergie „vyhasínají" – imunitní systém se naučí potravinu tolerovat.
Sklon k alergickým reakcím je dědičný, takže pokud ve vaší rodině již někdo alergií trpí, je určité riziko, že se vyvine i u vás. Nedědí se přímo konkrétní alergie, ale spíše celková náchylnost k alergické reakci. To znamená, že zatímco jeden z rodičů trpí alergií na pyl břízy a druhý na včelí bodnutí, vy můžete být alergičtí na mléko. Při výskytu alergie u jednoho rodiče je asi 40 % riziko rozvoje alergie u dítěte, jsou-li alergičtí oba rodiče, je riziko až 70 %. Pokud trpí alergií váš sourozenec, je pravděpodobnost, že budete alergik 30 %. Že zatím nepozorujete žádné alergické projevy po požití potravin? Nemusíte mít ještě vyhráno! Alergie, včetně potravinových, se mohou rozvinout v kterémkoli věku.
Nejčastější potravinové alergeny s ohledem na věk
Rizikovost jednotlivých potravin se s věkem mění. U dětí do 3 let je nejčastější alergie na bílkovinu kravského mléka, na vaječný bílek, sóju. Právě alergie na bílkovinu kravského mléka a vaječný bílek mají největší tendenci vyhasínat. Alergie na sóju bývá celoživotní. Ve školním věku pak začínají převládat alergie na mák, ořechy, arašídy, celer a další běžné rostlinné potraviny. V dospívání se zvyšuje počet alergiků na ryby, mořské produkty, koření, exotické ovoce a alkoholické nápoje.
Prevence a léčba potravinových alergií
Ještě nedávno byli vědci přesvědčeni, že vzniku potravinových alergií nejlépe předejdeme tím, když rizikovější potraviny zařadíme do jídelníčku dětí s alergickou zátěží v rodině až po ukončení 1. roku života. Ukázalo se však, že tomu tak není. Jako nejspolehlivější prevenci rozvoje alergií doporučuje ESPGHAN krmení pouze mateřským mlékem do ukončeného 4.-6. měsíce věku dítěte a poté zařazování pestrého výběru potravin s tím, že je i dále podáváno mateřské mléko.
Pokud již alergií na určitou potravinu trpíte, je nejjednodušší léčbou vyloučení této potraviny z jídelníčku - tzv. eliminace. Pokud jste však alergičtí na základní potraviny nebo na více potravin najednou, může být problém sestavit bez nich plnohodnotný jídelníček. Pak musíme buď dodávat chybějící živiny jiným způsobem, nebo v extrémních případech část alergizujících potravin v jídelníčku ponechat a podávat léky, potlačující projevy alergie.
Jak zjistíme zda a na co jsme alergičtí?
Míváte ekzémy, opakované nebo dlouhodobé zažívací problémy, dýchací obtíže? Příčina může být právě v nerozpoznané alergii na některou složku stravy. Nejenom průjmy, ale i dlouhodobá rýma, záněty spojivek, astma a další potíže mohou být důsledkem alergie. Odhalit, který alergen nám škodí, je často velmi složité. Máte-li podezření na alergii, navštivte nejlépe lékaře-alergologa, který Vás vyšetří.
Ne vždy se ale podaří příčinu najít a postupuje se empiricky:
- zapisujte si vše, co pijete a jíte a zároveň všechny zdravotní potíže
- pokud máte podezření, že některá potravina vám působí potíže, vynechejte ji nejméně na týden z jídelníčku, vyhněte se i všem potravinám, které ji obsahují (čtěte složení všech potravin -nestačí nejíst například mléko a mléčné výrobky, ale i cukrovinky nebo pečivo s obsahem mléčné bílkoviny)
- v této době dodržujte co nejjednodušší jídelníček, vyhýbejte se dráždivým a těžko stravitelným jídlům
- poté zařaďte podezřelou potravinu, nejprve v malém množství, pozorujte možnou reakci minimálně po dobu 2 dnů, opět zapisujte jídelníček i potíže
- pokud se potíže neobjeví, podávejte potravinu opakovaně, množství zvyšujte
- stejným způsobem můžete pokračovat v testování dalších potravin
Anafylaktický šok – smrtelné nebezpečí
Jde o nejtěžší alergickou reakci. Po požití alergizující potraviny dojde k prudkému rozšíření cév a zvýšení propustnosti jejich stěny – z cév uniká tekutina, tvoří se otoky a prudce klesá krevní tlak, zrychluje se srdeční akce. Může dojít až k selhání krevního oběhu. Otok dýchacích cest ohrožuje alergika zadušením. Bez pomoci může vést anafylaktický šok i k smrti, a to během několika minut. Pokud byste byli svědky takové reakce, je nutné ihned volat rychlou záchrannou službu. Anafylaktickou reakcí jsou ohroženi hlavně ti, u kterých se alergie projevuje dýchacími obtížemi. Pokud se již u alergika anafylaktická reakce v minulosti objevila, měl by vždy u sebe nosit záchranný balíček s injekcí kortikoidů a adrenalinu. Především by se ale měl velmi pečlivě vyhýbat kontaktu s alergenem. Zvýšené nebezpečí vzniku anafylaktického šoku je, pokud se zároveň alergik vystaví působení alergenu a alkoholu, nebezpečí roste i při zvýšené pohybové aktivitě, při infekčním onemocnění,...
Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu
Použitá literatura
Bystroň, J.: Aktuální trendy v léčbě alergií, Causa Subita, 4, 2001, č.2, s.53-56.
Fuchs, M.: Alergie číhá v jídle a pití, 2.vydání, 2007, nakl. Adela, 267s., ISBN 8090253229
Fuchs, M.: Potravinová alergie, Causa Subita, 3, 2000, č.6, s.27-29.
Fuchs, M.: Potravinové alergie, 1.vydání, 2013, Maxdorf, 44s., ISBN 978-80-7345-335-0
Fuchs, M.: Potravinová alergie a intolerance, 1.vydání, 2016, Mladá Fronta, 448s.,ISBN 978-80-204-3757-0
Koletzko, S., Niggemann, B. et al.: Diagnostic Approach and Management of Cow´s –Milk Protein Allergy in Infants and Children: ESPGHAN GI Committee Practical Guidelines; portál Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (http://www.espghan.org/fileadmin/user_upload/guidelines_pdf/Diagnostic_Approach_and_Management_of_Cow_s_Milk.28.pdf cit. 27.9.2016)
Petrů, V., Krčmová, I.: Anafylaxe, život ohrožující alergie, 2011, Maxdorf, 44s., ISBN 9788073452117
Schneiderová, H.: Akutní alergické stavy – terapie, seriál o alergiích – 5.část, Causa Subita, 3, 2000, č.6, s.5-6.
Špičák, V.: Alergie, seriál o alergiích – 1. část, Causa Subita, 3, 2000, č.2, s.5-7.