Dvojí tvář cholesterolu

O cholesterolu, jeho dobrých a špatných vlastnostech, vlivu na zdraví a výskytu v potravinách.

 cholesterol

Cholesterol je látka, která je pro náš organizmus naprosto nepostradatelná - potřebujeme ho pro tvorbu některých hormonů (kortikoidů, pohlavních hormonů), vitaminu D a žlučových kyselin. Je také základním stavebním kamenem buněčných membrán živočišných buněk a součástí lipoproteinů - částic, které na sebe vážou tuky a přenášejí je do různých částí těla.

 

Obavy z cholesterolu ve žloutcích

Obavy z cholesterolu patří mezi hlavní příčinu poklesu spotřeby vajec ve většině vyspělých zemí, Českou republiku nevyjímaje. Dříve se doporučovalo vyloučit z jídelníčku všechny potraviny s vysokým obsahem cholesterolu, tedy i vejce. Na základě dalšího výzkumu však byly mnohé z dřívějších postojů přehodnoceny, cholesterol přijímaný potravou je v dnešní době posuzován o trochu shovívavěji. Dnes víme, že na hladinu cholesterolu v krvi mají více než cholesterol obsažený v potravě vliv především zděděné geny (ovlivňují jeho tvorbu a odbourávání v organizmu), a dále také množství nasycených a trans nenasycených tuků v potravě (vysoká hladina cholesterolu v krvi je rizikový faktor srdečně cévních chorob). Podle mnoha odborníků proto nepředstavuje přiměřená konzumace vajec pro zdravé jedince riziko. Navíc vejce obsahují již zmíněný lecitin, který působí příznivě proti ukládání cholesterolu.

 

Může nám cholesterol uškodit?

Při nadměrném příjmu potravou nebo při vrozené dispozici k jeho zvýšené hladině v krvi se cholesterol ukládá do cévních stěn a podílí se na vzniku tzv. ateromového plátu. Stěna tepny se ztlušťuje, tepna se zužuje, omezuje se průtok krve cévou a tím i zásobování určité časti těla kyslíkem a živinami. Tento stav nazýváme ateroskleróza a může vyústit v částečné či úplné ucpání cévy.Více se o ateroskleróze a jejích komplikacích dočtete zde a zde.

 

Výroba a přenos cholesterolu v těle

Velkou část cholesterolu si naše tělo vyrobí samo, ale něco mu přece jen musíme dodávat potravou (asi jednu čtvrtinu). V těle se cholesterol vyrábí hlavně v játrech, váže se na bílkoviny a tvoří s nimi částice, které nazýváme lipoproteiny. Ty na sebe vážou tuky a roznášejí je krví po celém těle. Lipoproteiny dělíme podle hustoty na VLDL, LDL a HDL. Při nadbytku cholesterolu v krvi se cholesterol navázaný na LDL částice ukládá do stěn cév a poškozuje je (tento cholesterol nazýváme LDL-cholesterol, L jako Lump). Naopak HDL částice odklízí nadbytečný cholesterol z krve do jater, kde je odbouráván (cholesterol na ně navázaný nazýváme HDL-cholesterol, H jako Hodný).

 

Doporučené hladiny cholesterolu v krvi

Doporučená hladina LDL-cholesterolu v krvi by neměla přesáhnout 3 mmol/l. Hladina HDL-cholesterolu by naopak měla být co nejvyšší, u mužů vyšší než 1 mmol/l, u žen vyšší než 1,3 mmol/l. Celkový cholesterol v krvi by měl být do 5 mmol/l. Vyšší hladiny (v případě HDL-cholesterolu nižší) znamenají zvýšené riziko vzniku srdečně-cévních chorob. Každý z nás by měl znát své hladiny cholesterolu i tuků v krvi a nechat si je každé dva roky změřit.

 

Co zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi?

Vysoká hladina cholesterolu v krvi může být způsobena jednak nezdravým způsobem života (kouření, obezita, nesprávná strava, nedostatek pohybu…), tak může být daná geneticky (dědíme ji po rodičích či prarodičích). Může být zvýšena i u některých onemocnění.

 

Můžeme ovlivnit hladinu cholesterolu v krvi?

Hladiny cholesterolu i tuků v krvi lze dobře ovlivnit správným výběrem stravy, pohybem a v případě kuřáků zanecháním kouřením. Více o tom, jak můžeme ovlivnit zvýšené hladiny cholesterolu a tuků v krvi se dočtete zde.

 

Kde najdeme cholesterol ve stravě

Cholesterol se vyskytuje pouze u živočichů - tím pádem pouze v živočišné potravě. Většina cholesterolu v potravě pochází z vaječného žloutku, tučných mléčných výrobků (smetana, tučné sýry, smetanové jogurty, máslo…) a tučného masa, jater, mozečku a jiných vnitřností. U mléčných výrobků platí pravidlo, čím více tuku, tím více cholesterolu. U masa toto pravidlo neplatí, neboť i netučná kuřecí prsa jsou zdrojem cholesterolu.
V dietě plánované s ohledem na prevenci aterosklerózy a jejích komplikací (mrtvička, srdeční infarkt) však není zásadní zdaleka jen příjem cholesterolu, ale hlavně příjem nasycených a trans tuků. Jejich příjem, stejně jako celkový denní příjem energie, je nutné s ohledem na hladinu cholesterolu v krvi snížit. Například libové drůbeží či jehněčí maso je bohatším zdrojem cholesterolu než tučné vepřové, ale má velmi nízký obsah nasycených tuků a tuků vůbec, a proto jej odborníci na rozdíl od tučného vepřového doporučují. Na druhé straně je důležité zvýšit podíl vlákniny a nenasycených tuků v potravě.

 

Použitá literatura:

Soška V. Poruchy metabolizmu lipidů. Diagnostika a léčba. Grada 2001.

 

 Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.

 

Zpět

Ministerstvo zemědělství logo
ÚZEI
Ministerstvo zdravotnictví logo

Webová stránka je realizována v rámci plnění dotačního programu MZ ČR „Národní program zdraví – projekty podpory zdraví 2013“, projekt č. 10305: „Informační kampaň na téma WHO 5 klíčů k bezpečnému stravování, hygiena při manipulaci s potravinami a zdravá výživa“