O dyspepsii, nepříjemných trávicích obtížích, které nás dokáží pěkně pozlobit, a o tom, jaké má dyspepsie příčiny a jak se s ní vypořádat.

 

Co je dyspepsie?

Slovo dyspepsie bychom si mohli vyložit jako poruchu trávení (pomocí předpony dys- vyjadřujeme poruchu,  pepsia je řeckého původu a znamená trávení). Dyspepsie není nemoc sama o sobě, ale označujeme tak soubor dlouhodobě se vyskytujících (min 3 měsíce) zažívacích příznaků lokalizovaných do oblasti nejčastěji jícnu, žaludku a střev. Tyto příznaky většinou doplňují onemocnění trávicího traktu, mohou ale být i projevem onemocnění jiných než trávicích orgánů, například ledvin.

Vznik dyspeptických potíží úzce souvisí s množstvím, typem a frekvencí stravy. Podle toho, v jaké oblasti trávicího traktu se potíže vyskytují, můžeme dyspepsie rozdělit na horní a dolní typ.

Dyspepsie je častým problémem, některou z jejích forem trpí cca čtvrtina světové populace, asi jen čtvrtina pacientů ale vyhledá lékaře. Trápí častěji ženy než muže.

 

Jaké příznaky řadíme k dyspepsii?

Dyspepsie horního typu se projevuje jako bolest a nepříjemné pocity vycházející z oblasti horní části břicha: pocit tlaku a plnosti, říhání, nevolnost, pocit na zvracení (nausea) či přímo zvracení, nechutenství, odpor k jídlu, „pálení žáhy“ – návrat kyselé tráveniny ze žaludku do krku, předčasný pocit sytosti, zápach z úst, atd.

Dyspepsie dolního typu se projevuje bolestmi a nepříjemnými pocity v oblasti střev: nadýmání, zvýšený obsah plynů ve střevech a zvýšený odchod plynů konečníkem, hlasité škroukání ve střevech (borborygmy), poruchy vyprazdňování stolice obnášející vyšší frekvenci stolic, zácpu, či změny v konzistenci (průjem, příliš tuhá stolice), atd.

 

Příčiny dyspepsie

  • Organické, čili doprovázející onemocnění trávicího traktu, např. záněty či nádory žaludku a střev, žaludeční vředy, refluxní choroba jícnu apod.;
  • sekundární, čili doprovázející onemocnění mimo trávicí trakt, např. nádory vaječníků;
  • funkční, čili vznikající z dosud neznámých příčin, přičemž je nutno pomocí dostupných vyšetřovacích metod vyloučit onemocnění trávicího traktu i mimo něj. Diagnóza se pak stanoví na základě subjektivně pociťovaných příznaků pacienta. Funkční dyspepsie zahrnuje příznaky, které vycházejí z poruch funkce trávicích orgánů, např. jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva, atd. Nejčastěji je vyvolána nějakou dietní chybou.

 

Kam se vydat, trápí-li mě dlouhodobé dyspeptické potíže?

První kroky by měly vést k našemu praktickému lékaři, který na základě provedení dostupného tělesného vyšetření a odebrání anamnézy (rozhovor, při němž lékař zjišťuje vše podstatné jako např. onemocnění, která se vyskytují v rodině, užívané léky, potravinové alergie, chronická onemocnění a popis trávicích potíží) rozhodne, zda je možno stanovit diagnózu ihned na základě subjektivních příznaků pacienta, nebo zda jsou nutná další odborná vyšetření, prováděná v první řadě většinou na gastroenterologii, kde se zabývají nemocemi trávicího traktu.

 

Léčba dyspepsie

Zjistí-li se příčina dyspepsie, je nutno léčit původní onemocnění, např. žaludeční vředy či zánět střeva. U dyspepsie vzniklé z neznámých příčin léčíme pouze příznaky (symptomy, proto léčba symptomatická), například při „pálení žáhy“ se pokusíme snížit kyselost žaludečních šťáv pomocí léků (antacida), důležité je upravit i celkový režim – zamezení stresu, kvalitní spánek, dostatek pohybu, pravidelná strava a vhodná dieta. Mnoho pacientů dokáže samo vysledovat, co jim dělá zle a čemu se tedy vyhnout.

 

Základní dietetická opatření při dyspeptických potížích

  • Pravidelná strava, malé porce jídla vícekrát za den (alespoň 4 až 5);
    konzumace jídla musí probíhat v klidu, ne ve spěchu a stresu;
  • nepřejídat se;
  • nejíst a nepít těsně před spaním;
  • jako poslední jídlo před spaním nejíst „těžká jídla“ (houby, smažené pokrmy);
  • vynechání typicky nadýmavých jídel: luštěniny, nadýmavé druhy zeleniny (květák, zelí), čerstvé kynuté pečivo, perlivé vody a sycené limonády aj.;
  • vynechání silně kořeněných jídel, která zhoršují zejména pálení žáhy a průjmy;
  • vynechání tučných a smažených pokrmů;
  • omezení pití kávy, neboť překyseluje žaludek, ovlivňuje funkci svěrače mezi jícnem a žaludkem a následně zhoršuje „pálení žáhy“, může způsobovat i střevní obtíže;
  • omezení pití alkoholu;
  • omezení pití silného černého, zeleného a bílého čaje – silné čaje mají vliv na „pálení žáhy“, mohou zhoršit zácpu;
  • dostatečný příjem vlákniny a tekutin je důležitý hlavně u zácpy;
  • vynechání potravin, na které pacient je nebo by mohl být alergický;
  • dostatečný příjem probiotik a prebiotik má pozitivní vliv na většinu střevních obtíží, je důležitý zejména po léčbě antibiotiky, více o probiotikách a prebiotikách se dozvíte zde;
  • zamezení nadužívání léků na zácpu či průjem (ale i jiných, např. léků proti teplotě, zánětu a bolesti – antipyretika a analgetika), neboť mohou poškodit střevní sliznici a můžeme se tak dostat do „začarovaného kruhu“. Více doporučení při zácpě a průjmu naleznete zde.

 

Závěrem

Dyspepsie může doprovázet poměrně nezávažná, ale i velice závažná onemocnění, proto je dobré  při dlouhodobých trávicích potížích navštívit lékaře, aby vyloučil případné choroby trávicího traktu i mimo něj.

Funkční dyspepsie většinou neohrožují pacienta na životě, jedná se ale o záležitost nepříjemnou a obtěžující. Je důležité si zapamatovat, že funkční dyspepsie úzce souvisí s nepravidelným a uspěchaným životním stylem včetně nevhodných stravovacích návyků, s psychikou člověka a se stresem.

 

Použitá literatura

Seifert, B., a kol. Dyspepsie horního typu. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství, 2008.
Dítě, P. Dolní dyspeptický syndrom. Medicína po promoci 2008/3.