V posledních letech je spotřebitelům čím dál tím dostupnější široká škála tzv. rostlinných nápojů, které nabírají na popularitě, a jejich spotřeba stoupá. Nejčastěji se v obchodních řetězcích setkáme s nápojem sójovým. Dalšími variantami je například nápoj mandlový, ovesný, kokosový, rýžový, makový, pohankový, nápoj ze skořápkových plodů atd. Rostlinné nápoje se také prodávají v sušené podobě. Dříve se tyto výrobky nazývaly mléka, ale podle současné potravinářské legislativy se nesmí používat název rostlinné mléko, ale rostlinný nápoj.
V zemích Evropské unie bylo toto legislativní opatření přijato již v roce 1994. Termín mléko se smí používat pouze pro produkt mléčné žlázy savců. Rostlinné nápoje jsou extrakty surovin rostlinného původu. Podíl rostlinné složky se většinou u jednotlivých druhů nápojů liší, ale v zásadě není moc vysoký a pohybuje se v rozmezí od 1 do 10 %. Rostlinné nápoje jsou zpestřením sortimentu potravinářských výrobků a výrobkem hojně využívaným vegany, osobami s laktózovou intolerancí nebo alergií na bílkovinu kravského mléka. Pro zdravou populaci by však neměly sloužit jako plná náhrada mléka, protože se jedná o potravinu zcela jiného složení. Jejich složení je také velmi variabilní. Liší se zejména v množství sacharidů, jelikož většina rostlinných nápojů obsahuje, kromě přirozeně se vyskytujících sacharidů, také přidaný cukr. V některých výrobcích najdeme též přidanou sůl nebo rostlinný olej. Často se na trhu objevují fortifikované rostlinné nápoje, které jsou obohacené o vitaminy skupiny B (B2, B12…), vitamin D či vápník.
I když má konzumace rostlinných nápojů jistá pozitiva, je jejich význam často nadhodnocován. Dříve se zdůrazňovalo zejména pozitivum nepřítomnosti cholesterolu z hlediska rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Nicméně podle současných poznatků není množství cholesterolu přijímaného stravou zdaleka tak určující jako složení mastných kyselin stravy a další faktory životního stylu. Dále se za výhodu označuje nepřítomnost laktózy. Pro osoby s laktózovou intolerancí je však vhodnější využívat mléčné výrobky bez laktózy nebo s jejím nízkým obsahem a fermentované mléčné výrobky. Vyzdvihnout lze snad lepší složení mastných kyselin tuku v případě, že se však nejedná o částečně nebo plně ztužený tuk nebo tuky z palem. Pokud tuk v nápoji pochází ze sójových bobů, obsahuje pozitivně působící fosfolipidy a fytosteroly. Pro ženy po menopauze může být přínosem obsah isoflavonů (fytoestrogenů).
I když rostlinné nápoje mohou mléko konzistencí i barvou připomínat, ve složení mu však nemohou konkurovat. Úplným nahrazením mléka ve stravě rostlinnými nápoji se ochudíme o důležitý zdroj vápníku s dobrou vstřebatelností. Také množství a kvalita bílkovin je v rostlinných nápojích nižší než v mléce. Dalšími nedostatky jsou nižší obsah některých vitaminů a nepřítomnost vitaminů B12 a D.
Zatímco sójové či rýžové nápoje jsou na pultech českých obchodů k mání již delší dobu, nápoje z různých ořechů a semen se staly hitem až v posledních letech. Zpravidla jsou k dostání v tekuté formě zabalené v „tetra paku“, výjimečně ve sklenici, ale vyskytují se i sušené. Kupované rostlinné nápoje často obsahují řadu přídatných látek, například zahušťovadel a stabilizátorů, jsou doslazovány, kdežto složky, které jim dávají název, je v nich minimum. Není výjimkou, že mandlový či kešu nápoj obsahuje kolem pouhých dvou až tří procent ořechů (ty nejkvalitnější i kolem dvanácti), o něco lépe jsou na tom ovesný či rýžový s podílem pevné složky cca deset procent. Lidé, kteří se bojí takzvaných éček, dávají přednost rostlinným nápojům, které je naopak často obsahují, přičemž do mléka se žádné přídatné látky přidávat nesmějí. V rostlinných nápojích se často objevují i přírodní toxické a antinutriční látky. Důvodem pro konzumaci rostlinných nápojů však může být i chuťová preference nebo snaha o pestrost jídelníčku. Zajímavou zkušeností může být příprava rostlinného nápoje v domácím prostředí, kdy je třeba pohlídat kvalitu použitých surovin a mít také vhodné vybavení (mixér, síto apod.). A výsledkem může být nápoj nezajímavé chuti.
KaJa
Kamila Jančeková
Zdroje:
Fórum zdravé výživy | Fórum zdravé výživy [online]. Copyright © [cit. 27.10.2018]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/wp-content/uploads/2017/08/J.Dostalova.pdf
Horáčková, Š., Gabrovská, D., Kopáček, J., & Dostálová, J. (2017). Porovnání rostlinných nápojů a kravského mléka z výživového a senzorického hlediska. Mlékařské listy, 28(5), 4-9. Dostupné z: http://www.mlekarskelisty.cz/upload/soubory/pdf/2017/veda_164_s.4-9.pdf