Termínem potrava se rozumí veškeré látky, které mohou sloužit výživě organizmů. Potravou sloužící výživě lidského organizmu jsou poživatiny. Podle původu se poživatiny dělí na živočišné a rostlinné, mohou však pocházet i z dalších zdrojů (řasy, mikroorganizmy). Poživatiny se dělí na potraviny a pochutiny. Pochutiny jsou poživatiny, které mají obvykle malou nebo žádnou výživovou hodnotu, mají však senzorickou (smyslovou) hodnotu.
Konzumují se proto, že mají výraznou chuť nebo vůni nebo osvěžující a povzbuzující účinky. Pochutinami jsou např. koření, ocet, čaj, káva. Pochutiny mohou mít vliv na stravitelnost potravin nebo na činnost trávicího ústrojí.
Potraviny jsou poživatiny, jejichž hlavní funkcí je dodávání energie a živin organizmu. Mají tedy výživovou neboli nutriční hodnotu, která jedána obsahem energie a živin.
Živiny (nutrienty) jsou chemické látky v potravě, které tělo vstřebává a používá k tvorbě a obnově buněk jako zdroj energie a zajištění všech životně důležitých tělesných funkcí. Mezi živiny patří bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerální látky a stopové prvky. V potravě jsou obsaženy i další látky s již prokázaným nebo dosud studovaným významem pro zdraví člověka, které se však v současnosti do skupiny živin neřadí (např. polyfenoly).
Termíny poživatiny a potraviny se často zaměňují a potravinami se běžně rozumí obě kategorie. Podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, jsou potraviny látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejde-li o léčiva a omamné či psychotropní látky. Za potravinu podle tohoto zákona se považují i přídatné látky, látky pomocné a látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebiteli za účelem konzumace. Několik stovek chemických sloučenin se do poživatin, pokrmů a také do krmiv pro hospodářská zvířata přidává záměrně jako přídatné neboli aditivní látky (aditiva) za účelem zvýšení některých aspektů kvality (např. výživové hodnoty, vůně, chuti, barvy nebo textury).
Přechodnou skupinou mezi potravinami a pochutinami jsou lahůdky. Konzumují se především pro vysokou senzorickou hodnotu, ale na rozdíl od pochutin mají vyšší výživovou hodnotu. Poživatelné tekutiny jsou nápoje. Podle výživové hodnoty mají charakter potravin nebo pochutin. Jejich hlavní funkcí je dodávka vody organizmu a uhašení žízně.
Pokrmy jsou poživatiny nebo jejich směsi vhodné nebo upravené ke konzumaci. Pokrm nebo sestava pokrmů podávané v určitou denní dobu a s určitou pravidelností jsou jídla (snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře). Vše, co člověk zkonzumuje za určitou dobu (např. den) je strava. Strava se skládá z jídel hlavních (snídaně, oběd, večeře) a vedlejších (přesnídávka, svačina). Způsob stravování během dne (množství, skladba a frekvence přijímání potravy) je stravovací režim.
Pojem dieta má ve výživě více významů. Dietu lze chápat jako stravovací režim, který odpovídá zdravotnímu stavu, psychické a fyzické zátěži a je tedy důležitou součástí léčebného procesu. V běžné řeči se pojmem dieta často označuje stravovací režim zaměřený na snížení tělesné hmotnosti. Význam strava odpovídá anglickému „diet“ a výraz dieta se v tomto smyslu také někdy používá i v češtině.
Jídelníček je plán stravy pro jednotlivce i velké skupiny osob na určité časové období. Jídelníček se zpravidla vypracovává v zařízeních stravovacích služeb, kde se stravuje určitá skupina osob (např. školy, nemocnice).
Příkrm je součást hlavního jídla, bez kterého by nebylo úplné (brambory, knedlík, rýže, těstoviny). V restauracích se tyto příkrmy označují běžně jako přílohy. V souvislosti s kojeneckou výživou se výraz příkrm používá pro potravinu, která se podává jako doplněk ke kojení, tedy k mateřskému mléku, nebo náhradě mateřského mléka. Obloha slouží především k estetickému a chuťovému zdůraznění pokrmu, typicky se jedná o zeleninu.
Z dalších nesprávně užívaných termínů je – kilokalorie (kcal), např. nízkokalorická dieta, vysokokalorický nápoj apod., místo správně nízkoenergetický nebo vysokoenergetický. Kcal je jednotka energie. Správně podle nových jednotek by se měla uvádět kilojoulech (kJ), přitom nízkojoulová dieta by asi nikdo ani nevyslovil.
Minerály patří do geologie, nicméně na obalech doplňků stravy bychom měli najít správné označení pro tuto skupinu živin, což je minerální látky.
Sacharidy patří spolu s bílkovinami a tuky mezi hlavní živiny. Představují velkou skupinu chemických látek, jejichž základ tvoří tzv. cukerné jednotky. Podle jejich počtu je dělíme na tři základní skupiny: monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy. Název glycidy se už nedoporučuje používat, je synonymem pro sacharidy. Termíny uhlohydráty, uhlovodany a karbohydráty jsou zastaralé a nevhodné, v české nomenklatuře nejsou přípustné. Cukry se rozumí pouze monosacharidy a disacharidy, mají mnoho společných vlastností a často sladkou chuť.
Použitá literatura:
KUDLOVÁ, E. a kol. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. Praha: Karolinum, 2009.
VELÍŠEK, J. Chemie potravin 1. Tábor: Ossis, 2002.
BLATTNÁ J. A KOL. Výživa na začátku 21. století. Praha: SPV,2005.
Autor: js