Koenzym Q10 patří do skupiny koenzymů (koenzym je kofaktor, tedy nízkomolekulární látka nebílkovinné povahy, která tvoří součást složených enzymů a která zvyšuje či podmiňuje jejich účinek) nazývaných ubichinony – odvozeno z latinského ubique, což znamená všudypřítomný. Existuje několik forem koenzymu, ale pro člověka je důležitý koenzym Q10.
Jedná se o látku rozpustnou v tucích, která je podobná vitaminům. Objeven byl v roce 1957 a v roce 1978 získal britský vědec Peter Mitchell Nobelovu cenu za chemii za popsání role koenzymu Q10 v energetickém metabolizmu uvnitř buňky. Koenzym Q10 se nachází téměř ve všech buňkách těla a je nezbytně důležitý pro fungování celého organizmu.
Koenzym Q10 získáváme částečně z potravy. Mezi dobré zdroje patří maso (především srdce a vnitřnosti), rybí tuk a ořechy. Hlavním zdrojem je však jeho vlastní tvorba přímo v těle, konkrétně v játrech. Přibližně do věku 20 – 25 let produkce koenzymu Q10 v těle vzrůstá, pak jeho hladina začíná postupně klesat. Okolo 40. roku je jeho množství na polovině původních hodnot. Množství v těle může navíc ovlivňovat celá řada faktorů jako například chronické nemoci, náročná fyzická práce či užívání určitých typů léčiv, např. statinů. Ty blokují cestu vzniku cholesterolu, ale také koenzymu Q10. Poslední výzkumy ukazují, že užívání statinů s doplněním koenzymem Q10 snižuje bolesti u pacientů, kde bolest je častým vedlejším účinkem léčby.
Hlavní funkcí koenzymu Q10 je jeho klíčová role v produkci energie. Po konzumaci potraviny či tekutiny jsou látky obsahující energii ze sacharidů, tuků a bílkovin dopraveny krví do různých buněk, orgánů a tkání. Každá buňka obsahuje mitochondrie, buněčné organely, které zabezpečují buňce energii přeměnou živin. Koenzym Q10 je v mitochondriích nutný pro produkci chemicky koncentrované energie do molekuly zvané ATP (adenosintrifosfát). Poté, co je ATP vyroben, opouští mitochondrii a vstupuje do zbývající části buňky, kde slouží jako akumulovaný zdroj energie pro jakýkoliv proces, např. dýchání, svalovou kontrakci atd. Buňky srdce, svalů, mozku, jater, ledvin, vajíček a spermií mají značnou energetickou potřebu, a proto jsou vybaveny velkým množstvím mitochondrií. Pokud dojde k poklesu koenzymu Q10 v organizmu pod potřebnou úroveň, může se to projevit celou řadou problémů. Nejčastěji dochází k snížení celkové výkonnosti organizmu, horší snášení zátěže, únavě a dalším.
Koenzym Q10 je také silný antioxidant, což znamená, že chrání buňky před negativním působením tzv. volných radikálů. S malým množstvím volných radikálů se organizmus dokáže vyrovnat. Jestliže jich však vzniká příliš mnoho, nestačí je tělo odbourat a dochází k napadání a poškozování buněk.
Koenzym Q10 je možné doplňovat v podobě doplňků stravy. Užívání může být přínosné především při nemocech srdečně-cévních, paradontóze, při poruchách plodnosti a všude tam, kde jsou zvýšené nároky na produkci energie.
Mezinárodní výzkum neustále odkrývá nové možnosti pro využití koenzymu Q10. V poslední době je například zkoumán jeho možný přínos při léčbě neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova choroba. Zatím ovšem chybí dostatečné průkazy a je potřeba dalšího vědeckého zkoumání.
Použitá literatura:
LUND, P. Q10 – pro lepší zdraví a dlouhý život. Denmark: Forlaget Ny Videnskab, 2014. ISBN 87-7776-116-2
SLÍVA J. - MINÁRIK J. Doplňky stravy, Praha: Triton, 2009.
Autor: ŠN