Základní funkcí výživových doporučení je dát návod, co jíst, aby se populace udržela při dobrém zdraví. Výživová doporučení založená na skupinách potravin (Food-Based Dietary Guidelines – FBDG)mají laikům názorně vysvětlit denní skladbu stravy, neboť prezentují převod doporučení pro přívod energie a živin na potraviny, tj. do formy, která se dá v praxi lépe využít.
Doporučené potraviny by měly být dostupné, měly by chutnat a respektovat místní tradice a názorově sjednocovat odborníky i veřejnost ve vztahu k výživě.
Na celém světě existuje množství různých forem těchto obrazových výživových doporučení: například ve Francii je to loď, v Číně pagoda, v Japonsku káča, v Kanadě duha a ve Velké Británii talíř. Ve velké části Evropy a také v České republice je tímto oficiálním doporučením pyramida. V České republice se však vedle pyramidy začala užívat i forma výživového doporučení, talíř. Inspiraci autoři hledali v USA, kde se pro tuto změnu po 20 letech existence pyramidy rozhodla značná část odborníků na výživu.
Pyramida
Oficiální potravinová pyramida Ministerstva zdravotnictví České republiky (dále jen MZ ČR) z roku 2005 má 5 pater. V každém patře je vždy skupina potravin, které mají podobné složení: první patro patří obilovinám, pekařským výrobkům, těstovinám apod., druhé patro je ovocno-zeleninové, ve třetím patře se nachází mléko a mléčné výrobky a maso, vejce, luštěniny, poslední patro neboli vrchol pyramidy znázorňuje cukr, tuk či olej a sůl. Tvar pyramidy naznačuje potřebné množství denní konzumace – nejširší spodní patro je doporučováno konzumovat v průběhu dne velmi často, naopak vrchol pyramidy slouží spíše k dochucování. Pyramidu doplňuje konkrétní definice velikosti porce jednotlivých potravin a frekvence jejich denní konzumace.
Ta je vyjádřena určitým rozpětím počtu porcí, které je potřeba vždy individuálně upravit: např. pro patro obilovin, pekařských výrobků, těstovin apod. platí doporučení 3 až 6 porcí za den - pro člověka s mírnější pohybovou aktivitou odpovídá nižší množství uvedeného počtu porcí (3 porce) pro člověka s vyšší pohybovou aktivitou či v době růstu pak vyšší počet (6 porcí). Samotná definice porce (např. 1 krajíc chleba o hmotnosti 60 g) nezohledňuje individuální potřebu (malé dítě versus dospělý či drobná žena versus statný muž). To názorněji řeší upravená forma tohoto doporučení s definicí „porce je velká jako sevřená pěst či rozevřená dlaň dotyčného spotřebitele“.
Potravinové pyramidě MZ ČR je však nezbytné vytknout ještě jiné detaily: zavádějící jsou některé názvy konzumovaných potravin (čínské zelí, vařené bílky, sójové maso) či porce ve formě kuchyňského nádobí neurčitého objemu (miska, talíř, sklenice). Navíc se v tomto doporučení zapomnělo na ořechy a olejnatá semena, která jsou významným zdrojem např. kvalitních tuků, ale také bílkovin či vlákniny. Potravinové pyramidy z jiných zemí mají tyto potraviny uvedeny ve skupině maso, vejce a luštěniny. Potravinová pyramida MZ ČR je často kritizována, že je komplikovaná, příliš abstraktní a nejasná a že neposkytuje lidem snadný obraz toho, jak má vypadat ideálně vyvážená strava.
Talíř
Forma tohoto doporučení sice není v České republice oficiální, ale je velmi populární a má své zastánce. Jako důvod použití této grafické formy často uvádějí, že jíme z talíře ne z pyramidy, a proto je tato forma údajně přijatelnější. Celkové denní doporučení je zde vyjádřeno výsečemi na talíři, tedy poměrným zastoupením jednotlivých potravinových skupin. Ty jsou zde vymezeny odlišně, než je v potravinové pyramidě. Jsou čtyři: zelenina, ovoce, obiloviny a zdroje bílkovin – maso, ryby, drůbež. V uvedeném případě každá skupina zabírá přibližně čtvrtinu talíře. Velmi názorně je tak doporučováno, mít na svém talíři (tedy ke každému jídlu) zástupce všech těchto skupin.
Pro celkové denní doporučení přívodu jednotlivých živin je ale důležité znát i konkrétnější velikost porce a její frekvenci. Tato doporučení už talíř neuvádí. Talíř sice znázorňuje, že ke každému jídlu je vhodné dát si zdroj bílkovin, ale laik není tímto způsobem např. informován o vhodném množství mléčných výrobků jako dobrých a tradičních zdrojů nejen bílkovin ale především vápníku. Navíc v americké podobě je mléko uvedeno mimo talíř jako sklenice mléka. A ačkoliv je velmi pozitivním doporučením vyzdvižení konzumace zeleniny a ovoce, je v tomto případě uváděné množství až nereálné, neboť zaujímá polovinu denní stravy. Chybí také podrobnější vysvětlení o alternativách v každé potravinové skupině.
Co si tedy dát na talíř? Potravinovou pyramidu
Pro celkovou denní skladbu stravy je jasnější pomůckou potravinová pyramida, protože konkrétněji definuje množství potravin. V případě doporučení „jídlo je dobré skládat ze všech pater pyramidy, vrchol pyramidy slouží jen k dochucení“ se však pyramida ocitá na talíři – jen s jednodušším, přehlednějším a dennímu životu přizpůsobeným rozměrem.
Zdroj
1.Březková, V., Mužíková, L, Matějová, H.: Výživová doporučení pro laiky. Výživa a potraviny. 2014, 69(5), s. 77-80. 2.NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ. Pohyb a výživa: Šest priorit v pohybovém a výživovém režimu žáků na 1.stupni ZŠ [online]. Praha, 2014 [cit. 2015-04-23]. ISBN 978-80-7481-070-1. Dostupné z: http://pav.rvp.cz/edukacni-program-zakladni-materialy-2
Autor: vb