Polynenasycené mastné kyseliny jsou kyseliny, které mají více dvojných vazeb ve své molekule. Často se pro polynenasycené mastné kyseliny používá anglická zkratka PUFA (polyunsaturated fatty acids). Podle místa v molekule, kde se dvojná vazba nachází, dělíme polynenasycené mastné kyseliny na omega- 3 a omega-6.
Polynenasycené mastné kyseliny příznivě ovlivňují hladiny cholesterolu v krvi, a tím působí proti vzniku srdečně cévních onemocnění. Ukazuje se, že PUFA jsou velmi důležité pro vývoj sítnice a nervové soustavy plodu. Mají vliv na délku těhotenství a porodní hmotnost dítěte. Snižují projevy alergie a zlepšují imunitní funkce. Proto je důležité dbát na jejich přívod během těhotenství a kojení.
Jak bylo uvedeno, polynenasycené mastné kyseliny dělíme na omega-3 a omega-6. Kyseliny linolová (omega-6) a -linolenová (omega-3) se nazývají esenciální, tzn. že, organizmus si je neumí vytvořit, a proto je musíme dodávat potravou. Příjem omega-6 ve stravě je většinou dostatečný, proto je důležité se zaměřit především na omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Mezi omega-3 nenasycené mastné kyseliny se vedle kyseliny -linolenové řadí dále EPA (eikosapentaenová) a DHA (dokosahexaenová).
Jaké jsou zdroje polynenasycených mastných kyselin?
Hlavními zdroji kyseliny α-linolenové jsou semena, rostlinné oleje (lněný, řepkový, sójový, z vlašských ořechů, z pšeničných klíčků) a sója.
Kyselina eikosapentaenová a dokosahexaenová se nachází zejména v mateřském mléce, rybách a rybím tuku.
V obchodech také můžeme najít potraviny, které jsou obohacené o omega-3 PUFA, jako například: margariny, kapr, pečivo a vejce.
Kyselinu -linolenovou tedy musíme dodávat potravou. EPA a DHA mohou být v těle tvořeny z kyseliny -linolenové, avšak tato přeměna je účinná běžně asi z 10 %. V případě těhotných je tato přeměna nedostatečná, proto je příjem těchto kyselin formou ryb tak důležitý.
Na co si dát pozor?
V dnešní době je třeba brát v úvahu znečištění vod, ve kterých ryby žijí a jsou loveny. Některé ryby mohou být kontaminovány methyl-rtutí. Těmto rybám je třeba se vyhnout.
Mezi ryby s vysokým rizikem kontaminace se řadí hlavně dravé ryby, ryby velkých rozměrů a ryby staré. Je na místě se vyhýbat masu žraloka, mečouna a velkých sladkovodních dravých ryb (např. štika, candát, bolen).
Jaké ryby tedy konzumovat?
Doporučuje se konzumace ryb s nízkým obsahem methyl-rtuti, jako jsou treska, mořská štika, hejk, losos, sardinky, krevety, kapr, šproty, ančovičky, herinky (sledi), pstruzi aj. Tyto ryby by měla těhotná žena konzumovat do 340 g (tepelně upraveného masa) za týden. Některé ryby doporučují pouze omezeně, například oblíbený tuňák. Existuje totiž více druhů (některé velké) a například u konzervy tuňáka nepoznáme, z kterého druhu je konzerva připravena. Z tohoto důvodu se doporučuje konzumovat tuňáka v maximálním množství 170 g tepelně upravené ryby týdně. To stejné platí pro makrelu.
Jak nakupovat výrobky z ryb
Ryba nesmí být povrchově znečištěná ani mechanicky poškozená.
Nesmí vykazovat cizí pachy.
Povrch nesmí být oslizlý, lepkavý, netypicky svraštělý či dokonce porostlý plísní ani jinak narušený.
U kuchaných ryb nesmí být tělní tekutina kontaminována obsahem střev nebo žlučí.
Čerstvé sladkovodní ryby se smějí uvádět do prodeje jen při teplotě od -1 do + 5 °C.
Čerstvé mořské ryby a další vodní živočichy lze nabízet jen v tajícím ledu při teplotě od -1 do +2 °C.
U čerstvých ryb a ostatních vodních živočichů při chlazení nesmí dojít ke zmrznutí svaloviny.
Nebalené výrobky musí být při prodeji umístěny tak, aby byly chráněny před znečištěním, klimatickými vlivy i před přímým kontaktem se spotřebitelem.
Polotovary z ryb a vodních živočichů lze prodávat pouze balené nebo zabalené.
Čerstvé ryby (chlazené) bývají označeny datem použitelnosti, po jehož uplynutí se nesmějí prodávat.
Balené rybí výrobky se označují datem trvanlivosti.
Na co si ještě dát pozor?
Těhotné ženy by neměly konzumovat rybí játra, a to kvůli velmi vysokému obsahu vitaminu A. Při vyšším příjmu vitaminu A vzniká riziko vrozených vývojových vad.
Syrové maso je živnou půdou různých mikroorganizmů a vhodným prostředím pro parazity, proto je nutné dbát na dostatečnou tepelnou úpravu masa.
Nekonzumovat maso syrové.
Konzumovat přednostně ryby tučné, protože, čím je ryba tučnější, tím obsahuje více polynenasycených mastných kyselin Mezi ryby tučné se řadí např. losos, sleď, šproty a ančovičky.
Autor: mn
Použité zdroje:
BABIČKA, L. Průvodce světem potravin. Rady spotřebitelům, na co si dát pozor při nakupování a manipulaci s potravinami. Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, 2008. 32 s. ISBN 978-80-7084-791-6.
EFSA Panel on Contaminants in the Food Chain (CONTAM); EFSA provides advice on the safety and nutritional contribution of wild and farmed fish. EFSA Journal, 2005, p. 6.
MAHAN, L. K. et al. Krause’s Food and the Nutrition Care Process. Saunders Elsevier, 2012. 1227 p. ISBN 978-1-4377-2233-8.
SIZER, F. – WHITNEY, E. Nutrition Concepts and Controversies. 9. vyd. Waldsworth: Brooks Cole, 2003. p. 800.