Pro složitý a velmi náročný proces, který během těhotenství v těle ženy probíhá, je potřeba bohaté zásobení všemi potřebnými živinami. Vývoj plodu mohou ovlivnit nejen stravovací návyky ženy a s nimi související výživový stav během těhotenství, ale i výživový stav ženy v době před početím (tzv. prekoncepčním období).
Nejen během těhotenství je nezbytné, aby se ve stravě vyskytovaly v potřebném množství všechny důležité živiny – bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy a minerální látky, avšak v tomto období tento požadavek nabývá ještě více na významu.Během těhotenství se v těle ženy vytváří úplně nový člověk, který ke svému řádnému stvoření potřebuje všechny nezbytné „součástky“. Pokud mu je neposkytneme výživou, začne si je brát z matčiných zásob, čímž jí může dokonce způsobit či prohloubit řadu zdravotních problémů (například anémii).
Na jaké živiny je třeba se během těhotenství zaměřit?
Nejznámější je asi kyselina listová.
Je potřebná pro růst a dělení buněk, tedy i placenty a plodu, pro zvýšení krvetvorby u matky, její význam je však nejvíce zdůrazňován ve vztahu k prevenci rozštěpu páteře (spina bifida apod.), tzn. správného vývoje nervové soustavy.
Každá žena by měla užívat 400 mikrogramů kyseliny listové od doby vysazení antikoncepce pod 12. týden těhotenství. Dobrými zdroji z potravy jsou například tmavě zelená zelenina, brokolice, řeřicha, hrášek, cizrna, sója, mandle či rýže “natural“.
Vitamin C
• zlepšuje vstřebávání železa,
• je nezbytný pro tvorbu kolagenu,
• má antioxidační účinky.
Příjem tohoto vitaminu by měl být během těhotenství také o něco vyšší, ale jeho nedostatek při pestré stravě, která je bohatá na ovoce a zeleninu, ani při jeho zvýšené potřebě v těhotenství nehrozí. Není třeba jej tedy dodávat pomocí různých doplňků stravy. Zde jej zmiňujeme zejména díky jeho dobrým účinkům na vstřebávání železa.Dobrými zdroji z potravy jsou například černý rybíz a další bobulové ovoce, citrusové ovoce, kiwi, paprika, brokolice, brambory, kysané zelí či šípky.
Železo
• je důležité pro tvorbu červených krvinek,
• podílí se na přenosu kyslíku v těle,
• podporuje činnost řady enzymů.
Jen velmi málo žen má dostatečné zásoby železa pro těhotenství. Zvýšené množství železa je jednak třeba pro zvýšenou tvorbu krve matky a tvorbu placenty, ale i pro tvorbu krve plodu. V některých případech je dokonce třeba na základě rozhodnutí lékaře doporučit užívání speciálních přípravků železa. Dobrými zdroji železa z potravy jsou například maso, luštěniny či zelená zelenina.
Pozor: Vstřebávání železa z rostlinných zdrojů je poměrně nízké, protože se zde vyskytují sloučeniny, které jeho vstřebávání brání, vstřebávání železa také zhoršuje současná konzumace čaje či kávy. Naopak vstřebávání železa zlepšuje vitamin C – to znamená, že pokrmy bohaté na železo raději zapíjíme šťávou z ovoce či zeleniny než čajem nebo kávou.
Jód
• je důležitý pro správný vývoj centrální nervové soustavy – mozku a duševních funkcí,
• je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy a prevenci strumy.
Dobrými zdroji jódu jsou mořské ryby, mořské plody a řasy; dobrým zdrojem může být i mléko a mléčné produkty (zde však obsah jódu souvisí s jeho obsahem v potravě dobytka). Zdrojem jódu v potravě bývá i jodizovaná sůl. Nadměrná konzumace soli však není obecně žádoucí, navíc v pozdějších stadiích těhotenství se může spolupodílet na rozvoji otoků. Platí tedy, pokud používáme sůl, používáme jodizovanou, avšak solíme s mírou.
Vápník
• je důležitý pro tvorbu kostí a zubů,
• podílí se na funkci svalů a nervů.
Zvýšená potřeba vápníku je zejména ve druhé polovině těhotenství. Hormonální mechanizmy, které v lidském těle regulují vstřebávání vápníku, jeho vstřebávání během těhotenství vylepší až dvakrát. Není proto třeba zvyšovat mnohonásobně jeho příjem. Je-li tedy konzumována pestrá strava, která je v souladu s doporučeními o potřebné navýšení energie a bílkovin během těhotenství, pokryje i zvýšenou potřebu vápníku. Dobrými zdroji vápníku jsou mléko, jogurty, sýry a jiné mléčné výrobky. Vápník se rovněž nachází v brokolici, květáku, zelí, kapustě, či sóji. Pro využitelnost vápníku z rostlinných zdrojů je důležitý obsah šťavelanů, které využitelnost vápníku snižují, jako je tomu například u špenátu a mangoldu.
Vitamin A
• je důležitý pro zrak,
• je také důležitý pro správnou funkci imunitního systému,
• má význam pro kvalitu kůže a sliznic.
Dobrými zdroji vitaminu A jsou vnitřnosti, játra a rybí tuk. Nadměrný přísun vitaminu A během těhotenství může být nebezpečný a může způsobit poruchy vývoje plodu. Nebezpečí může nastat, pokud žena bez porady se svým lékařem užívá různé vitaminové a multivitaminové přípravky, které vitamin A obsahují. Může takto užívat dávku vitaminu A, která je až 2,5x vyšší, než je třeba, a riziko, že se jí narodí dítě s poškozenou centrální nervovou soustavou, je až 5x vyšší.
Pozor! Těhotná žena by proto neměla konzumovat jakékoli vitaminové přípravky bez porady se svým lékařem.
Vhodnější je zaměřit se na příjem barevné zeleniny a ovoce, která obsahují karotenoidy. Jimi lze zaručit dostatečný příjem provitaminu A (karotenoidů), bez rizika předávkování se vitaminem A, navíc z ovoce a zeleniny získáme řadu dalších nutričně významných látek.
Pozn.: Jistě jste si také všimli, že u zdrojů uvedených minerálních látek a vitaminů nebyly zdůrazněny zdroje, které je sice hojně obsahují, např. játra u železa, důvodem tomu je současný vysoký obsah vitaminu A.
Důležité tedy je:
• jíst hodně ovoce a zeleniny (čerstvé, ale i mražené, kompoty, sušené či ve formě šťáv), a to nejméně pětkrát denně,
• konzumovat hodně obilovin – chléb, pečivo, těstoviny, rýže a přednostně vybírat celozrnné výrobky a jejich varianty,
• vybírat potraviny bohaté na kvalitní bílkoviny – libové a drůbeží maso, ryby (alespoň dvě porce týdně, přičemž jedna by měla být tučná mořská ryba), vejce a luštěniny,
• zaměřit se na dostatečný příjem vlákniny, protože zamezuje zácpě; najdeme ji v celozrnných obilovinách, luštěninách, zelenině a ovoci,
• jíst dostatek mléčných výrobků, případně mléka – jako jsou jogurty, tvarohy a různé druhy sýrů, které jsou dobrými zdroji vápníku (ale i bílkovin).
Zdroj:
Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
Brázdová, Z.: Výživa těhotných a kojících žen. Rukověť. Brno, Vladimír Smrčka, 1999
Nevoral, Jiří a kolektiv, Výživa v dětském věku, 1. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2003
www.cdc.gov – Centres for Disease Control a Prevention, USA
www.eatwell.gov.uk – Food Standard Agency, UK
Autor: eg