Je v pořádku pít alkohol během těhotenství?
Ne. V současné době neexistují vědecké důkazy, které by označily konzumaci jakéhokoli množství alkoholu za bezpečnou. Pít alkohol v jakémkoli množství během těhotenství se tedy nedoporučuje.
Konzumace velkého množství alkoholu během těhotenství vede k vývojovým vadám dítěte, které se nazývají fetální alkoholový syndrom. Ten se projevuje poruchou růstu, malou hlavou dítěte, změnami na očích a v obličeji a také na kostře dítěte. Novorozenec bývá závislý na alkoholu stejně jako matka a po porodu vykazuje abstinenční příznaky. U menší konzumace alkoholu se mohou vyskytnout pouze některé z uvedených příznaků fetálního syndromu.
Protože je alkohol škodlivý zejména v prvních třech měsících těhotenství, abstinovat by měly již ženy, které otěhotnět teprve plánují.
Ženy plodného věku by se také měly vyvarovat nárazovitému pití/opíjení tzv. „binge drinking“, a to nejen z důvodu možného vystavení plodu negativním účinkům alkoholu, ale také proto, že během těchto „opíjecích epizod“ často dochází k nechtěnému otěhotnění.
Mohu pít v těhotenství kávu?
Ano, ale pouze v omezeném množství.
Pití kávy není třeba se během těhotenství úplně vzdát. Kofein, kterého se v kávě obáváme, se nachází v celé řadě dalších potravin, jako jsou čokoláda a čokoládové cukrovinky či čaj. Problém by mohl nastat, pokud by byl konzumován ve velkém množství či kombinován s dalšími látkami, jako jsou alkohol, nikotin při kouření či například léky na nachlazení a kašel obsahují kofein).
Vysoké dávky kofeinu mohou způsobit nízkou porodní hmotnost dítěte a dokonce až potrat.
Během těhotenství by se nemělo zkonzumovat více než 200 mg kofeinu. Pro základní orientaci, maximálně 200 mg kofeinu zhruba obsahují:
• 2 šálky instantní kávy
• 1 šálek filtrované kávy
• 2 šálky čaje
• 5 plechovek (0.33 l) koly
• 2 plechovky „energetického“ nápoje
• 4 (50 g) tyčinky čokolády – mléčná čokoláda má asi poloviční množství kofeinu
Na jaké nápoje si dát ještě pozor?
V těhotenství by se měla také věnovat zvýšená pozornost při pití bylinných čajů.
Bylinné čaje nejsou vhodným zdrojem tekutin v rámci pitného režimu ani u ostatní dospělé populace netrpící žádnou nemocí, a to právě díky účinkům léčivých bylin, které obsahují a které by mohly mít při nevhodném nebo nadměrném užívání negativní vliv na organizmus daného jedince.Těhotné ženy by tedy pití bylinných čajů měly konzultovat se svým lékařem a pít jen ty čaje, u kterých je známo jejich složení – nejlépe čaje komerčně balené a porcované v nálevových sáčcích a nepít více než dva šálky denně.
Mám se nějak omezovat v jídle a vynechávat potraviny z důvodu prevence alergií u mého dítěte?
Ne. Podle Americké akademie pediatrů v současnosti neexistuje dostatek důkazů, který by dokazoval, že vyloučení určitých potravin ze stravy matky během jejího těhotenství hraje důležitou roli v prevenci atopické nemoci u dětí.Poslední vědecké důkazy nedoporučují vynechávání potravin ze stravy matky. Nebylo podle nich dostatečně prokázáno, že uvedené vyloučení potravin, jako jsou vejce či mléko, má ochranný účinek na rozvoj atopické nemoci u dětí. Nebyla potvrzena ani spojitost mezi vyloučením burských oříšků ze stravy matky v těhotenství a rozvojem alergie na arašídy u dětí. Tato spojitost nebyla prokázána ani u žen, které kojí.
Jak ovlivňuje těhotenství kouření?
Kromě všech negativních účinků, které kouření má obecně, jako je zvyšování rizika onemocnění rakovinou či onemocnění srdce, cév, plic a vzniku závislosti na nikotinu, má kouření tabáku v těhotenství i řadu dalších negativních účinků.
Ženy, které kouří, mají vyšší riziko mimoděložního těhotenství a samovolného potratu. Kouření během těhotenství bývá spojováno s předčasným odloučením placenty, nesprávným umístěním placenty (vcestné lůžko – placenta previa), bývá také spojováno s předčasným porodem. Děti matek- kuřaček mívají nižší porodní váhu a udává se, že jsou více náchylné k syndromu náhlého úmrtí novorozenců a kojenců. Mívají také častější nálezy různých odchylek až poruch mentálního vývoje a chování.
Zdroj
Nevoral, Jiří a kolektiv, Výživa v dětském věku, 1. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2003
www.aap.org – Americká akademie pediatrů
www.cdc.gov – Centres for Disease Control a Prevention, USA
www.eatwell.gov.uk – Food Standard Agency, UK
Autor: eg