Pokrmy bychom měli začít zavádět od šestého měsíce věku dítěte, a to jak u kojených dětí, tak u dětí krmených umělou výživou. O případném dřívějším zavádění příkrmů se poraďte s lékařem. Podle posledních odborných doporučení je se zaváděním příkrmů nejlepší počkat až do šesti měsíců, a to i u dětí krmených umělou výživou.
Zcela určitě by však dítě nemělo dostat žádný příkrm před dovršením 17. týdne, to ještě není trávicí trakt a imunitní systém dítěte vyvinut natolik, aby se s tímto typem stravy zvládl vypořádat. Ve věku šesti měsíců dítěti přestává pouze mléčná strava stačit. Dítě se začíná stále více zajímat o okolní svět, je schopno již samo sedět (byť s oporou), rostou mu první zoubky a svaly – ústa a jazyka – jsou již dostatečně vyvinuté, dítě vše rádo kouše a žvýká, umí si vzít do ruky předměty a udržet je, začíná se také zajímat o obsah talířů ostatních. Je proto nejvhodnější období začít dítěti dávat i jinou než mléčnou stravu.
Naučit dítě jíst pevnou stravu je postupný proces, který není vhodné uspěchat. Hlavní část stravy dítěte stále ještě představuje mléko, ať již mateřské, či umělé, není proto třeba panikařit, když dítěti jedení nepůjde tak, jak bychom si představovali. Prvním krokem je, aby si dítě navyklo na pocit pevné stravy v ústech a naučilo se řádně koordinovat pohyby jazyka a úst, a to chvilku trvá. To, že dítě jídlo vyplivne, nemusí hned znamenat, že mu nechutná, ale že zatím ještě nepřišlo na to, jak je pomocí jazyka přesunout do zadní části úst a následně polknout.
S příkrmy proto začínáme pozvolna, jednou denně, dítěti nabízíme malé množství – stačí i dvě čajové lžičky. Až dítě bude schopno si jídlo ze lžičky vzít a následně spolknout, můžeme začít dávat příkrmy častěji.
Jakými potravinami začít dítě přikrmovat
• Nejlepší je začít vařenou zeleninou sladší chuti – mrkví, petrželí, brambory, brokolicí. Začínáme jedním druhem, další druh podáváme za tři až čtyři dny; důvodem pro časový odstup je snaha o rozpoznání případné nesnášenlivosti potravin.
• Zeleninu raději pouze rozmačkáme vidličkou, pokud dítě naučíme na příliš rozmixovanou stravu, může se stát, že později bude odmítat kousat stravu pevnější.
• Později kombinujeme zeleninu s masem a nahrazujeme stále větší část mléčné dávky příkrmem.
• Následně přidáváme neslazená ovocná pyré – jablečná, hrušková, rozmačkané zralé banány.
• Z mléčných výrobků je vhodný jogurt vyrobený z plnotučného mléka, tvaroh a různé smetanové krémy z něj vyrobené nejsou pro děti do jednoho roku vhodné z důvodu vysokého obsahu bílkovin, který příliš zatěžuje ledviny dítěte.
• K pití začínejte používat hrníček.
• Používejte doma připravené jídlo. Kojené dítě je zvyklé na stravu své matky, protože chuť potravin ovlivňuje i chuť jejího mléka. Kupované pokrmy mohou být užitečné, ale nenahrazujte jimi veškerou stravu vašeho dítěte.
• Pokrmy pro dítě nesolte, nepřislazujte ani jinak nekořeňte.
• Obiloviny obsahující lepek je podle posledních výzkumů nejvhodnější zavádět již od 6. měsíce. Z hlediska prevence celiakie (nesnášenlivost lepku) se ukazuje, že je velmi výhodné, pokud je dítě ještě během tohoto období kojeno.
• Postupem času je také vhodné dávat dítěti i potraviny, které je schopno uchopit do rukou a krmit se jimi samo – nejprve měkčí kousky, jako je vařená karotka či kousky květáku nebo brokolice, zralé kousky broskve, banánu či hrušky či vařené těstoviny příhodného tvaru a vhodné teploty.
• Od 9. měsíce, kdy má již dítě více zubů, můžeme dávat i zeleninu syrovou a větší kousky masa.
• Mezi 10. a 12. měsícem by se strav dítěte měla pomalu začít blížit stravě zbytku rodiny.
Autor: eg
• Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
• Kolektiv autorů, Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole, Brno, Paido, 2007
• Nevoral, Jiří a kolektiv, Výživa v dětském věku, 1. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2003
• www.eatwell.gov.uk – Food Standard Agency, UK