Během kojení se tvoří v organizmu ženy mateřské mléko, které by mělo být nezbytnou součástí stravy dítěte. Během jeho prvních šesti měsíců života by dokonce mělo být tím jediným, co dítě konzumuje. Protože by mateřské mléko mělo zajišťovat jediný zdroj potravy dítěte, je od přírody zajištěno i jeho vyvážené složení odpovídající přesně jeho potřebám.
Během kojení, stejně jako během těhotenství, by žena měla přijímat pestrou a vyváženou stravu. Protože mateřské mléko představuje i zdroj energie, je vcelku logické, že kojící maminka musí o něco málo příjem energie zvýšit. Energetická potřeba na tvorbu mateřského mléka představuje asi 2000 kJ (cca 500 kcal) na den během prvního půl roku kojení. Toto platí, pokud matka výlučně kojí během doporučovaných prvních šesti měsíců života dítěte. V pozdějším období je energetická náročnost tvorby mléka velmi různorodá a závisí na tom, jak často matka své dítě kojí.
Navíc – nadměrně zvýšený energetický příjem nevede ke zvýšení tvorby mléka. Tvorba dostatečného množství mléka přetrvává i při poměrně nízkém energetickém příjmu matky. To je pozůstatek z dob minulých, kdy tak v době hladu byl zajištěn dostatek potravy pro děti. V současnosti se této skutečnosti využívá například v Africe a jiných zemích, které mají problém se zásobením potravinami.
Pokud chce matka po porodu zhubnout, nedoporučuje se hubnout těsně po porodu a nijak dramaticky během kojení. Nedoporučuje se hubnout více než, 0,5 kg za týden. Během odbourávání tukových zásob totiž dochází i k vyplavování různých cizorodých látek, které se v tukové tkáni ženy během jejího života nahromadily, a ty se po tom dostávají do mléka.
Množství mateřského mléka se stravou a pitím prakticky nedá ovlivnit. Živiny jako množství energie, bílkoviny a minerální látky jsou v mléku vždy obsaženy v množství přesně odpovídajícím potřebám dítěte; pokud tedy například matka nebude přijímat dostatečné množství vápníku či železa, budou využity její zásoby – v případě vápníku kosti a zuby matky. Je proto třeba, aby strava ženy byla dostatečně pestrá.
Kojící žena by měla také věnovat zvýšenou pozornost kvalitě tuků, které jí. Složení mateřského mléka lze v tomto ohledu trošku ovlivnit a nenasycené omega 3 mastné kyseliny jsou velmi cenné pro správný vývoj mozku dítěte. Je proto vhodné 2x týdně konzumovat ryby a požívat kvalitní rostlinné oleje (například řepkový, sójový).
Co by měla jíst kojící matka?
- hodně ovoce a zeleniny (čerstvé, ale i mražené, kompoty, sušené či ve formě šťáv), a to nejméně pětkrát denně,
- obiloviny – chléb, pečivo, těstoviny, rýže a přednostně vybírat celozrnné výrobky a jejich varianty – poskytnou vám potřebnou energii,
- potraviny bohaté na kvalitní bílkoviny – libové a drůbeží maso, vejce a luštěniny,
- alespoň dvě porce ryb týdně, přičemž jedna by měla být tučná mořská ryba,
- zaměřit se na dostatečný příjem vlákniny, protože zamezuje zácpě; najdeme ji v celozrnných obilovinách, luštěninách, zelenině a ovoci,
- jíst dostatek mléčných výrobků, případně mléka – jako jsou jogurty, tvarohy a různé druhy sýrů, které jsou dobrými zdroji vápníku (ale i bílkovin).
Pár praktických rad navíc
Je velmi důležité jíst pestře a pravidelně, to s malým dítětem, které máme najednou na starosti, může být poněkud těžké. Proto:
- připravujte si jednoduché pokrmy, které vám nezaberou moc času na přípravu,
- zaměřte se zejména na pravidelnost stravování,
- jezte menší porce vícekrát denně – připravte si malé svačinky, které můžete kdykoli popadnout a vzít s sebou, kam potřebujete.
Více praktických odborně podložených informací o kojení naleznete na stránkách Laktační ligy – www.kojeni.cz
Poznámka: Kojit z důvodu objektivních příčin nemůže pouze asi jen 1 až 2 % žen. Nechcete-li kojit kvůli svému dítěti, buďte tedy tak trochu sobci a kojte kvůli sobě – kojení má totiž vědecky prokázané preventivní účinky vůči onemocnění rakovinou prsu.
- Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
- Brzdová, Z.: Výživa těhotných a kojících žen. Rukověť. Brno, Vladimír Smrčka, 1999
- European Food Safety Authority (EFSA), Parma, Italy, EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies (NDA), Scientific Opinion on Dietary Reference Values for water, EFSA Journal 2010; 8(3):1459
- Joint WHO/FAO Expert Consultation on Diet, Nutrition and the Prevention of Chronic Diseases (2002: Geneva, Switzerland), Diet, nutrition and the prevention of chronic diseases: report of a joint WHO/FAO expert consultation, Geneva, 28 January - 1 February 2002
- Kolektiv autorek: Kojení dar pro život, 1.vyd. Praha, Grada Publishing, 1998
- Nevoral, Jiří a kolektiv, Výživa v dětském věku, 1. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2003
- www.eatwell.gov.uk – Food Standard Agency, UK
Autor: eg