Histaminová intolerance (HIT) je reakce našeho organismu na zvýšené množství histaminu v těle způsobené nerovnováhou mezi příjmem histaminu a schopností jej odbourávat. Tento nepoměr může být způsoben zvýšeným množstvím histaminu v potravě nebo látkami blokujícími enzym, který histamin odbourává (tzv. blokátory diaminoxidázy, zkratka DAO). Současně se na tomto stavu může podílet nadměrné vyplavování histaminu z žírných buněk, například některými léky. Těmto látkám říkáme uvolňovače/liberátory histaminu.
Je známo, že aktivita enzymu DAO, který se podílí na rozložení snědeného histaminu ve stravě se, u zdravých osob liší, což je dané geneticky. V dětství a dospívání máme tento enzym v dostatečném množství a dostatečně aktivní, s přibývajícím věkem se u některých jedinců aktivita enzymu snižuje (1-3 % populace). Dlouhou dobu se předpokládalo, že HIT postihuje pouze dospělé osoby a zejména pacienty s chronickou spontánní kopřivkou a dalšími kožními příznaky. V poslední době jsou stále častěji pozorovány i střevní příznaky a také víme, že postižení se nevyhýbá ani dětem. Nejčastěji ale postihuje ženy ve středním věku.
Ačkoli se pro diagnostiku HIT využívají a zkoumají různé ukazatele, dosud neexistují spolehlivé laboratorní testy, které by diagnózu potvrdily nebo zamítly. Diagnóza je v současné době založena především na anamnéze pacienta a je nutné vyloučit jiné možné příčiny potíží.
Zvýšení hladiny histaminu v těle vede k mnoha příznakům, jak střevním, tak i mimostřevním. Mezi klasické příznaky HIT se uvádí náhlé zčervenání v obličeji, ale i jinde na těle, svědění kůže nevolnost, zvracení, průjem a bolesti břicha, dýchací potíže, pokles krevního tlaku, závratě, tachykardie, aj.
Pouhé podezření na histaminovou intoleranci často vede postižené k rozsáhlým dietním omezením, která ovlivňují nejen pestrost stravy, ale i partnerský, rodinný a společenský život. Ze strachu z reakcí na potraviny a nejistoty ohledně přítomnosti histaminu se postižené osoby často omezují mnohem více, než je potřeba.
Obsah histaminu v potravinách se značně liší v závislosti na jejich zralosti, době skladování a zpracování. Například obsah histaminu v sýru ementál se pohybuje od < 0,1 do 2 000 mg/kg nebo v uzených makrelách od < 0,1 do 1 788 mg/kg. V důsledku toho je obtížné odhadnout obsah histaminu v jednotlivých pokrmech.
Základem terapie je dietní opatření. V první fázi, která trvá 10-14 dní, se doporučuje restrikce potravin bohatých na histamin a jiné biogenní aminy. Další fáze se zaměřuje na testování potravin a míry jejich tolerance v závislosti na množství. Tato fáze trvá asi 6 týdnů. V poslední fázi se nastavují individuální dietní opatření založená na zlepšení trávicích funkcí na základě individuální tolerance histaminu s přihlédnutím k vnějším ovlivňujícím faktorům (stres, menstruace, léky aj.).
Reese I, et al. Guideline on management of suspected adverse reactions to ingested histamine: Guideline of the German Society for Allergology and Clinical Immunology (DGAKI), the Society for Pediatric Allergology and Environmental Medicine (GPA), the Medical Association of German Allergologists (AeDA) as well as the Swiss Society for Allergology and Immunology (SGAI) and the Austrian Society for Allergology and Immunology (ÖGAI). Allergol Select. 2021 Oct 5;5:305-314.
Martin Hrubiško Histamínová intolerancia Známa neznáma. 2. vydání. 2016.