Jód je známý hlavně díky svému účinku na správnou tvorbu hormonů štítné žlázy. Je nezbytnou stavební součástí hormonů štítné žlázy – tyroxinu a trijodtyroninu, které v buňkách regulují rychlost metabolizmu (látkové přeměny). Pokud má organizmus dostatek (tedy ani málo, ani moc) jódu, bude jedinec přiměřeně aktivní, vitální a myslící. Jód má dále vliv na aktivitu alfa-amylázy, což je jeden z enzymů vznikajících ve slinivce břišní, který se podílí na trávení tuků.
Je též nezbytný pro správný vývoj plodu a dítěte v raných obdobích života. Zlepšuje také kvalitu pleti, vlasů, zubů a nehtů a zklidňuje nervy. Nedostatek jódu se může projevit zvětšením štítné žlázy (tzv. strumou, voletem).
Projevy nedostatku jódu:
- únava
- zimomřivost
- zhrubění kůže a vlasů
- tloustnutí
- sklon k depresím
- zapomínání
- bolesti svalů
- zácpa
- změny hlasu
- celkový úbytek vitality.
Pokud nedostatkem jódu trpí těhotná žena, může dojít k poškození plodu a dítě narozené takové matce mívá nedostatek hormonů štítné žlázy a jódu. Pokud se ihned neléčí, dojde k opoždění a poruše celkového vývoje nazývané kretenismus.
Zdroje jódu:
Jód v potravě můžeme nalézt především:
- v jodizované soli (5–10 g denně stačí na pokrytí denní potřeby jódu)
- v mořských řasách, mořských rybách a mořských plodech
- v mléce a mléčných výrobcích (díky přidávání jodu do krmiva zvířat)
- v některých minerálních vodách (u nás např. Vincentka)
Potřebné množství jódu se odvíjí od věku, růstu, pohlaví, výživy, okolní teploty a hmotnosti. Bezpečné a dostatečné množství pro dospělé je 1–2 mikrogramy na kilogram hmotnosti, tedy u padesátikilového jedince je to 50–100 mikrogramů.
Potřeba jódu podle věku:
- u dětí do 10 let 40–120 mikrogramů
- u dětí nad 10 let a dospělých cca 150 mikrogramů
- u těhotných 250 mikrogramů
- u kojících žen maximálně 300 mikrogramů
Projevy nadbytku jódu
Nadbytek jódu může vést k patologicky zvýšené činnosti štítné žlázy – hypertyreóze, která se projevuje:
- teplou opocenou kůží
- zvýšenou únavností
- hubnutímvy
- padáváním vlasů
- třesem, neklidem, úzkostí
- poruchami činnosti srdce
Rozhodnutí, zda podávat jód kojencům a dětem, je vhodné ponechat dětskému lékaři. Jód přechází do mateřského mléka, kojené děti jeho nedostatkem obvykle netrpí.
Použitá literatura:
Manuál prevence v lékařské praxi, Kol. autorů, Státní zdravotní ústav; http://www.szu.cz/manual-prevence-v-lekarske-praxi
Prevence v praxi, Kol. autorů, Nadace CINDI ve spolupráci s 3. Lékařskou fakultou University Karlovy v Praze, 2009; http://gtge.org/cindi/index.php?option=com_content&task=view&id=6&Itemid=28
Autor: jr