Konzumace alkoholu má v posledních desetiletích v mnoha zemích stále stoupající charakter. Jedná se především o východní oblasti Evropy, v západních zemích dochází jen k mírnému poklesu. Spotřeba alkoholu v ČR se pohybuje kolem 10 litrů čistého alkoholu na osobu a rok (ÚZIS). Podle dat WHO je to však již 14,6 g/den u osob nad 15 let – u mužů 20,2 g/den, u žen 9,0 g/den.
Pokud se zaměříme na příjem alkoholu z jednotlivých druhů nápojů, nejvyšší zastoupení tvoří příjem z piva. Od roku 2000 však lze pozorovat jeho klesající trend, navzdory celkovému nárůstu spotřeby alkoholu. Naopak k nárůstu příjmu alkoholu ve větší míře, v porovnání s minulými lety, přispívá alkohol pocházející z vína, lihovin a v menší míře z ostatních alkoholických nápojů. I přesto nejvyšší procento přijatého alkoholu z konkrétního druhu alkoholického nápoje stále připadá pivu (54 %), dále lihovinám (26 %) a nejmenší vínu (20 %).
Překvapením také není skutečnost, že v naší společnosti dochází k nárůstu podílu osob s nadváhou (patrný zejména u mužů) a také k plynulému nárůstu podílu obézních osob (patrný u obou pohlaví). Mnoho autorů se zabývalo právě možným podílem příjmu alkoholu na zvyšování tělesné hmotnosti nebo útrobního tuku. Různé studie nám mohou poskytnout odlišné, často až protichůdné výsledky. Je třeba si uvědomit, že pro příjem alkoholu se musí vzít v úvahu jednotlivé faktory, jako například druh, množství a četnost konzumace alkoholu, nebo také příjem stravy a celkový životní styl jedince.
Energetická hodnota a druh alkoholického nápoje
Alkohol (etanol) sám o sobě poskytuje významné množství energie, konkrétně 29 kJ = 7 kcal na 1 g. Pro představu, hodnoty obvyklé dávky jsou následující: 0,5 l piva obsahuje 16,2-24,1 g (3,2-4,8 g/100 ml), 0,2 l vína 15,0-19,7 g (7,5-9,9 g/100 ml) a 0,05 l lihovin či destilátů 15,0-15,8 g (30,0-31,6 g/100 ml). Tato hodnota však není konečná. Kromě energie ze samotného alkoholu je nutné započítat do celkového množství energie z alkoholického nápoje také energetickou hodnotu přítomného cukru případně jiných složek (ovocné šťávy, mléko, smetana, atd.). Výsledná hodnota pak může nabývat vysokých čísel, například až 350 kcal = 1470 kJ u koktejlového nápoje.
Množství a frekvence
V případě příjmu vyššího množství alkoholu dochází k příjmu většího množství energie než při mírné konzumaci. Stejně tak tento jev může být způsoben i častější frekvencí nadměrné konzumace alkoholických nápojů. Některé studie poukazují na pozitivní souvislost mezi konzumací alkoholu a přibýváním na váze či zmnožení tukové tkáně při nadměrné konzumaci (v množství 3 a více jednotek/den - 1 jednotka = 10 g alkoholu) a nevylučují toto riziko ani při konzumaci piva v množství nad 0,5 l.
V případě nárazových nadměrných konzumací alkoholu stoupá riziko nárůstu tělesné hmotnosti, stejně tak jako při postupném narůstání konzumovaného množství a častější frekvence v průběhu času. V případě vyšší konzumace než mírné, je tedy vhodné omezení denního příjmu alkoholu na maximální množství 10 g u žen (to odpovídá přibližně 0,125 l vína, 0,25 l piva nebo 0,03 l lihovin) a 20 g u mužů (cca 0,25 l vína, 0,5 l piva, nebo 0,06 l lihovin).
Životní styl a stravování jedince
Zásadním faktorem vstupující do tohoto problému je také životní styl a stravování jedince konzumujícího alkoholické nápoje. Celkově se udává, že konzumenti vína mají zdravější stravovací návyky než konzumenti piva a lihovin. Je třeba také zvážit, zda příjem alkoholu je tzv. nad rámec stravy nebo zda nahrazuje energii vyloučené potraviny. Často se lze setkávat se stavem, hlavně u žen pijících víno, kdy dochází k záměrnému omezení energie z potravin náhradou za alkoholický nápoj. Naopak u mužů „pivařů“ se pozoruje konzumace alkoholu při zachování energetického příjmu z potravin. Také jejich stravovací návyky jsou často narušené, ve smyslu nadměrné konzumace energeticky bohatých potravin.
Přeměna látková
Pro ucelení této problematiky, ve smyslu možného rizika nárůstu tělesné váhy či zmnožení abdominálního (břišního) tuku při konzumaci alkoholických nápojů, je důležité zmínit také možný mechanismus narušující regulaci chuti a energetického příjmu na úrovni hormonů (leptin, neuropeptid Y, GLP-1, a další) a receptorů (například pro γ-aminomáselnou kyselinu). Dále pak přednostní oxidaci (okysličování) v játrech. K využití energie tak dochází na úkor ostatních energetických substrátů (základních látek), u kterých je oxidace potlačena a dochází k jejich hromadění. Do souvislosti s pitím piva je dáváno také vyšší procento abdominálního tuku. Přesný mechanismus způsobující nárůst abdominálního tuku u konzumentů piva však znám není. Předpokládá se, že tento jev může být způsoben zvýšenou aktivací osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny, uvolňováním kortizolu (kortizol bývá často označován jako hormon stresu), a tím potlačením okysličování tuků a jejich zvýšenému ukládání. Tyto osoby pak mají ve srovnání s mírnými konzumenty alkoholu nebo konzumenty vína větší obvod pasu nebo poměr pas/boky navzdory nižším hodnotám BMI (index tělesné hmotnosti) a celkovému množství tukové tkáně.
Při komplexním hodnocení vztahu alkoholu a nadváhy či obezity je tedy nutné brát v úvahu všechny výše zmíněné proměnné. Je třeba si však uvědomit, že v konečném důsledku s sebou konzumace alkoholu nese riziko zvýšení tělesné hmotnosti či nárůstu množství abdominálního tuku.
Autor: hk
Použitá literatura:
Nathalie T. Bendsen et al. Is beer consumption related to measures of abdominal and general obesity? A systematic review and meta-analysis. Nutrition Reviews. 2012, International Life Sciences Institute. Vol 71(2): 67-87.
Carmen Sayon-Orea et al. Alcohol consumption and body weight: a systematic review. Nutrition Reviews. 2011, International Life Sciences Institute. Vol 69(8): 419-431.
Nicola Jane Shelton et al. Association between alkohol calorie intake and overweight and obesity in English adults. American Journal of Public Health. 2014. Vol 104(4): 629-631.
ÚZIS. Spotřeba alkoholu; Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu ČR – EHIS CR. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 57/2010.
ÚZIS. Světové šetření o zdraví (6. díl) – Kouření tabáku a spotřeba alkoholu. ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 05/2004.
ÚZIS. Evropské výběrové šetření o zdraví v České republice EHIS 2008. ÚZIS ČR, 2011 ISBN: 978-80-7280-916-5.
WHO. Zdraví 2020. Osnova evropské zdravotní politiky pro 21. Století. WHO, 2013 (MZ, SZÚ, 2014). ISBN: 978-80-85047-48-6.
WHO. Global status report on alcohol and health . WHO, Library Cataloguing-in-Publication Data, 2014. ISBN: 978-92-4-069276-3.