Co je to sipping?

V nemocnicích a domovech sociálních služeb se lze často setkat s malými lahvičkami s brčkem položenými na nočních stolcích pacientů či klientů. Tyto sladké přípravky jsou mnohdy pacienty či personálem označované jako „pitíčka“, které jim mají pomoci navrátit „sílu a udržet svaly“.

Co se však v těchto lahvičkách skrývá?

Zmíněné lahvičky najdeme v lékárně pod pojmem sipping, který označuje tekutou výživu, která je určena k podávání ústy. Slovo sipping je odvozeno z anglického slovesa "to sip", což znamená srkat nebo popíjet po malých doušcích. Přípravky pro sipping mají přesně vymezené složení a jsou farmakologicky definované.

Jedná se o směsi makronutrientů (sacharidů, bílkovin a tuků) a mikronutrientů (vitaminů, minerálních látek a stopových prvků), které mohou v některých případech sloužit jako jediný zdroj výživy (6-8 balení na den), ve většině případů se však používají jako doplněk stravy na obohacení nedostatečného energetického a nutričního příjmu pacienta (1-3 balení).

Sipping se řadí mezi potraviny pro zvláštní lékařské účely a je regulován vyhláškou č. 54/2004 Sb. Spolu s modulárními dietetiky patří mezi tzv. perorální nutriční suplementy (z anglického: oral nutritional supplements – ONS). 

Sipping se stále častěji dostává do povědomí veřejnosti a téměř každý, kdo ležel v nemocnici, o něm alespoň slyšel.  Jednou z výhod sippingu je, že se jedná o neinvazivní (nenásilnou) formu nutriční podpory, takže na rozdíl od nutritivních sond je tato intervence pro pacienta mnohem příjemnější a také méně náročná z pohledu ošetřovatelské péče. Možná i proto se v posledních letech stal sipping neoddělitelnou součástí nutriční podpory v českých nemocnicích, ale i v domovech sociálních služeb a v domácí péči. Dle výsledků z Nutrition Day v roce 2017, užívá tuto formu nutriční podpory 21,5 % hospitalizovaných pacientů v České republice, což je téměř dvojnásobek v porovnání s mezinárodním průměrem.

Kdo vlastně sipping užívá?

Sipping je indikován pacientům, kteří nejsou schopni přijímat dostatečné množství živin a energie pomocí běžné stravy a nedaří se jim proto udržet tělesnou hmotnost. Za určitých okolností se může doporučit i pacientům, kteří mají téměř plnohodnotný příjem stravy. Jde o případy, kdy má pacient zvýšenou potřebu energie a živin, je v předoperační přípravě nebo v anabolické (zajišťující syntézu látek) fázi po velké ztrátě hmotnosti. Sipping je také užitečný v případě, kdy je z hlediska zdravotního stavu pacienta výhodné jeho specifické složení (omega-3 nenasycené mastné kyseliny, beta-hydroxy-beta-methylbutyrát aj.). Podmínkou této formy nutriční podpory je ale funkční trávicí trakt, který je schopný přijaté živiny využít a absorbovat.

Z čeho se sipping skládá?

Největším přínosem sippingu je vysoký obsah energie a bílkovin v relativně malém objemu, díky čemuž je možné účinně doplnit nutričně nedostatečnou stravu pacienta. Téměř všechny přípravky pro sipping obsahují vodu, bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy, minerální látky a stopové prvky. Jsou vhodné i pro pacienty s celiakií a obsahují minimum laktózy.  Bílkoviny jsou nejčastěji zastoupeny v podobě bílkovin kravského mléka, dále se používají vaječné a sójové proteiny. Obsah bílkovin v jednom balení se pohybuje v rozmezí 8-20 g. Sacharidy se v přípravcích vyskytují zejména v podobě lehce stravitelných maltodextrinů, oligosacharidů a monosacharidů nebo disacharidů. Jedna lahvička průměrně obsahuje 35-45 g sacharidů. Zdrojem tuků bývá slunečnicový, sójový, olivový, kukuřičný a rybí olej. Tuky jsou nejčastěji zastoupeny v rozmezí 11-17 g na jedno balení. Na trhu jsou dostupné i přípravky obohacené o vlákninu, vyšší dávky bílkovin, některé aminokyseliny, omega-3 polynenasycené mastné kyseliny, nukleotidy, vitaminy a stopové prvky ve vyšších dávkách. Obsah vody v přípravcích nepokrývá denní potřebu, je proto nutné dbát na dostatečnou hydrataci (zavodnění) pacienta. Standardní 200 ml balení zpravidla obsahuje třetinu doporučené denní dávky vitaminů a stopových prvků. Sipping je relativně chudý na obsah minerálních látek, z tohoto důvodu je nutné hradit zvýšené nároky jinou formou nutriční podpory.

Mají všechny přípravky stejné složení?

Na českém trhu je dostupná široká škála přípravků od různých firem s různým složením a příchutěmi. Základní řada přípravků obsahuje všechny potřebné živiny a u většiny značek obsahuje standardně 1,5 kcal/ml. Existují i nutričně nekompletní přípravky pro sipping (např. neobsahují tuk nebo mají pozměněný poměr živin), jejich složení je přizpůsobeno pacientům se specifickými požadavky. Skupiny přípravků pro sipping mohou být vysoko energetické, s vysokým obsahem bílkovin, s vlákninou, pro diabetiky, pediatrické, se speciálním složením dle typu onemocnění a další.

Volba vhodného přípravku s charakteristickým složením může zásadně ovlivnit účinek nutriční podpory. Stejně důležité je i dosažení spolupráce pacienta (reálně zkonzumované množství sippingu lékařem doporučené dávky), která přímo souvisí s výsledným účinkem sippingu na nutriční stav pacienta. V tabulce jsou shrnuty zásady správného užívání sippingu.

Má používání sippingu smysl?

Mnohé studie hodnotící účinnost ONS u různých skupin nemocných shodně poukazují na výhody plynoucí z užívání této formy nutriční podpory. Mezi tyto výhody patří snížení úmrtnosti a výskytu komplikací, zkrácení doby pobytu v nemocnici, zvýšení tělesné hmotnosti pacientů, zlepšení celkového nutričního stavu a zvýšení příjmu živin a energie bez potlačení chuti a přirozeného příjmu stravy.

A co když sipping nechutná?

Dlouhodobá nutriční terapie pomocí ONS sebou nese určitá rizika. U mnohých pacientů časem dochází ke snižování dávky a frekvence užívání sippingu. Důvodů je více a u každého je příčina individuální. U některých pacientů se mohou objevit trávicí potíže (žaludeční nevolnost, nadýmání či průjem). Tuto skutečnost nemusí mít na svědomí výhradně sipping, ale na vzniku obtíží se mohou podílet i jiné faktory nebo může být zapříčiněna nedostatečným poučením pacienta o způsobu užívání přípravku. Při dlouhodobém užívání sippingu se taky může u pacienta dostavit chuťová únava, což znamená, že pacientovi zpravidla přestanou chutnat. Příčinou může být monotónní výběr příchutí, jednotvárná konzistence, či příliš sladká chuť sippingu. Díky široké nabídce přípravků lze pacientům, kteří nemají rádi typické sladké mléčné varianty sippingu, nabídnout i slané varianty, kyselé jogurtové, neutrální nebo odlehčené ovocné přípravky džusového typu. Kromě střídání různých příchutí a typů sippingu se pacientům doporučuje vyzkoušet kombinaci sippingu s běžnými potravinami čili jeho použití při přípravě pokrmů, čímž lze získat vydatnější obměnu pokrmu.

Jak se k sippingu dostanu?

Pacienti se se sippingem mohou setkat během hospitalizace či jim mohou být předepsány do domácí péče. Sipping může předepsat (z důvodu proplacení pojišťovnou) jen lékař, který je nositelem funkční licence pro umělou výživu a metabolickou péči nebo onkolog. A i když jsou přípravky pro sipping volně prodejné v lékárně, jejich konzumace se doporučuje konzultovat s ošetřujícím lékařem nebo s nutričním terapeutem. Je potřebné pamatovat na to, že sipping slouží hlavně jako doplněk stravy a nemá za úkol nahrazovat pestrou a vyváženou stravu (jen málokdy je ním nahrazována běžná strava v plném rozsahu). Na druhou stranu v opodstatněných situacích má jeho užívání význam a hraje významnou roli v postupech nutriční podpory, zejména při léčbě nemocných s malnutricí (špatnou výživou).

Katov

MZ ČR. Vyhláška č. 54/2004 Sb. o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-54

TOMÍŠKA, Miroslav. Výživa onkologických pacientů. Praha: Mladá fronta, 2018. ISBN 978-80-204-4064-8.

ORLOVSKÁ, Katarína. Zvýšenie nutričnej hodnoty pokrmu pomocou sippingu [online]. B.m., 2019 [vid. 2019-10-13]. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/ltty2/#paneltext

STRATTON, Rebecca J. a Marinos ELIA. Encouraging appropriate, evidence-based use of oral nutritional supplements. Proceedings of the Nutrition Society [online]. 2010, 69(4), 477–487 [vid. 2019-03-10]. ISSN 1475-2719, 0029-6651. Dostupné z: doi:10.1017/S0029665110001977