Sůl je jednou z nejběžnějších a nejznámějších kuchyňských surovin. Bez nadsázky – každý z nás zná její chuť a díky pohádkovému příběhu i její hodnotu. Málokdo si ale uvědomuje skutečný význam soli i důsledky nadměrného solení pro lidský organizmus.
Jedlá (kuchyňská) sůl s chemickým názvem NaCl je sloučeninou sodíku a chloru.
V kuchyňské soli jsou ještě 2 – 3 % jiných látek, chloridů a síranů.
Bez soli, resp. bez sodíku, se neobejdeme, protože sodík je potřebný pro kvalitní přenos nervových vzruchů, svalovou činnost, reguluje krevní tlak a pomáhá udržovat rovnováhu tělesných tekutin uvnitř buněk a v mezibuněčných prostorách. Z těchto jeho nezastupitelných funkcí vyplývají však také problémy při jeho nadbytku v organizmu. Chlor je zase součástí kyseliny solné obsažené v žaludeční šťávě, důležité pro trávení potravy.
Sůl se těží ze solných ložisek nebo se získává odpařováním. Kamenná sůl se dobývá v dolech, rozemele se, proseje a zabalí. Prodává se pod názvem stolní sůl. Vlhne a mírně hrudkovatí.
- Solivarská sůl se získává z přirozeně slaných spodních vod nebo se kamenná sůl rozpustí ve vodě, vyčistí a zahřátím odpaří. Tato sůl je sněhobílá, sypká a kvalitní.
- Mořská sůl vzniká odpařením mořské vody (z jednoho litru lze získat až 27 g soli). Současně dochází také k odpaření přirozeně se vyskytujícího jódu v mořské vodě. Pokud se jód následně do mořské soli nepřidá, je jeho obsah zanedbatelný. Protože je voda v moři velmi ovlivněna zevním prostředím a zdroji znečistění, musí se důkladně čistit.
Autor: lr