Mezi produkty rostlinného původu řadíme obiloviny, luštěniny, ovoce a zeleninu. Tvoří obdobně jako potraviny živočišného původu důležitou a z hlediska nutriční hodnoty jen těžko nahraditelnou složku ve výživě člověka.

Z hlediska lidské výživě jsou obiloviny základem naší výživy. Jsou hlavně zdrojem sacharidů, převážně škrobu.  Jsou zdrojem vitaminů, především skupiny B, vlákniny a minerálních látek. Obsah bílkovin je méně významný. Obiloviny se dostávají ke spotřebiteli převážně jako mlýnské a pekařské výrobky. Mezi mlýnské výrobky patří obilné výrobky získané zpracováním obilí, pohanky a rýže vícestupňovým mlýnským postupem.

 

Mezi obilné výrobky se řadí: 

  • Mouky - výrobky získané mletím obilí a tříděním podle velikosti částic (hladká, polohrubá, hrubá), obsahu minerálních látek a druhu použitého obilí,
  • vločky - výrobky z vyčištěného a oloupaného obilného zrna nebo bezpluchého  nebo zbaveného pluch, získané jeho mačkáním nebo příčným řezáním,
  • krupice - mlýnský obilný výrobek získaný v první fázi mletí obilí v podobě hrubších částic zbavených slupky, z vyčištěného obilného zrna, získaný šetrným drcením, vyrábí se v druzích: pšeničná krupice hrubá a jemná a kukuřičná,
  • kroupy - výrobky z vyčištěného obilného zrna, převážně z ječmene, zbaveného obalových vrstev broušením,
    lámanka - zlomkové drobné netříděné obilné kroupy,
  • jáhly - vyčištěná zrna prosa upravená loupáním a leštěním,
  • instantní mlýnské obilné výrobky – získávají se tepelnou úpravou,
  • müsli - směs mlýnských obilných výrobků, upravených vločkováním, extrudováním nebo jinou vhodnou technologií, k nimž jsou přidány další složky, zejména jádra suchých plodů, sušené nebo jinak zpracované ovoce a látky upravující chuť, vůni nebo konzistenci,
  • rýže - zrna  získaná z kulturní rostliny rýže seté a jejích odrůd, které se dále člení na:
    - rýži neloupanou s celistvou vrchní slupkou,
    - rýži  pololoupanou (natural), kdy zrna rýže jsou zbavena vrchní slupky (pluchy),
    - rýži loupanou, zbavenou všech částí oplodí a osemení a částečně i klíčků,
    - rýži dlouhozrnou, jejíž zrno je průměrně 6 mm dlouhé,
    - rýži střednězrnou, kde průměrná délka zrna je mezi 5,2 mm a 6,0 mm,
    - rýži kulatozrnou, kde průměrná délka zrna je menší než 5,2 mm. 

 
Mezi základní druhy těstovin patří:

  • těstoviny vyrobené tvarováním nekynutého a chemicky nekypřeného těsta připraveného zejména z mlýnských obilných výrobků nebo jejich směsí,
  • sušené těstoviny, které jsou po ztvarování usušeny na obsah vlhkosti nejvýše 13 %, 
  • nesušené těstoviny, které jsou po ztvarování mírně osušeny na celkový obsah vlhkosti nejméně 20 % a nejvýše 30 %,
  • vaječné těstoviny, k jejichž výrobě je použito slepičích vajec v množství nejméně dvě vejce na 1 kilogram mouky,
  • bezvaječné těstoviny vyrobené bez přídavku vajec,
  • semolinové  těstoviny vyrobené pouze z krupice (semoliny) pšenice Triticum durum, bez přídavku vajec,
  • domácí těstoviny vyrobené ručně z pšeničných mlýnských obilných výrobků a čerstvých slepičích vajec v množství nejméně šest vajec na 1 kilogram pšeničné mouky,
  • celozrnné těstoviny vyrobené z pšeničné celozrnné mouky,
  • plněné těstoviny s náplní,
  • instantní těstoviny vyrobené speciálním technologickým postupem, které se pro  konzumaci připravují rehydratací ve vodě nebo jiné tekutině.

Při nákupu těstovin je vhodné zkontrolovat:

  • údaje uváděné na etiketě,
  • v názvu výrobku vždy druh a skupina výrobků,
  • u nesušených těstovin údaje o tom, že se jedná o těstoviny nesušené a době použitelnosti,
  • u těstovin balených vakuově nebo v inertní atmosféře údaj o době spotřeby po otevření obalu,
  • u plněných těstovin označení náplně,
  • podmínky skladování, nesušené těstoviny při teplotě do 5 °C, těstoviny balené vakuově nebo v inertní atmosféře do 10 °C,
  • zda obal není porušen,
  • zda neobsahují škůdce, např. moly.

 

Autor: lb