Jedním z produktů ovsa jsou ovesné vločky. Připravují se ze spařených ovesných obilek, lehce usušených a zbavených obalů (pluh a plušek) a nakonec slisovaných do charakteristických plochých vloček. Skládají se přibližně ze 67 % sacharidů, 14 % bílkovin a 7 % tuku, kterého obsahují nejvíce ze všech obilnin. Proto se nedají dlouho skladovat. Tuk reaguje se vzdušným kyslíkem, oxiduje se, dochází k tzv. žluknutí. Vločky tak získávají hořkou, nepříjemnou chuť.
Ovesné vločky jsou ceněny především pro svůj obsah bílkovin. Ve srovnání s ostatními obilovinami mají vyšší obsah aminokyselin, nezbytných pro tvorbu bílkovin těla, zejména pro stavbu a funkci svalů. Právě proto jsou výbornou složkou stravy pro sportovce, těžce pracující a vynechat by je neměli ani děti, dospívající a těhotné ženy. Tuky vykazují poměrně velký podíl nenasycených mastných kyselin, které jsou pro organizmus nezbytné a které pozitivně ovlivňují krevní tuky.
Z minerálních látek je možno jmenovat obsah železa, draslíku, hořčíku, vápníku, zinku a fosforu. Ceněný je obsah vitaminů skupiny B a E a lecitinu. Ovesné vločky mají více než stonásobně více fosfolipidů než ostatní potraviny. Fosfolipidy jsou nezbytnou součástí všech buněčných membrán a mozkové tkáně. Oves je jednou z mála obilnin, které obsahují také antioxidanty – tokotrienoly, které zabraňují poškození tkání toxickými látkami.
Ovesné vločky jsou bohaté na vlákninu s vyváženým poměrem rozpustné a nerozpustné vlákniny. Nerozpustná vláknina podporuje pohyb střev, působí proti zácpě a snižuje tak riziko onemocnění tlustého střeva. Rozpustná vláknina (tzv. beta-glukany) na sebe váže LDL ("zlý") cholesterol, může tak přispívat k snižování této frakce cholesterolu v krvi. Na rozdíl od jiných obilných výrobků mají ovesné vločky mírně projímavý účinek.
Ovesné vločky stejně jako například celozrnné těstoviny jsou zdrojem postupně uvolňované energie díky vysokému obsahu komplexních sacharidů a viskosní rozpustné vlákniny. Jsou pomaleji tráveny, mají proto nižší tzv. glykemický index (GI). Zamezují tak kolísání hladiny cukru v krvi a jsou proto vhodnou potravinou pro přípravu pokrmů pro diabetiky. Vybrané pokrmy z ovesných vloček (bez přidaného tuku a cukru) jsou vhodné také pro redukční diety, protože vláknina a bílkoviny navozují pocit sytosti, tlumí pocit hladu a mají vliv na regulaci vyprazdňování.
Kdo si chce udržet tělesnou hmotnost nebo ji snižovat, nesmí však zapomínat, že řada výrobků z ovesných vloček, jako jsou některé druhy müsli, müsli tyčinky apod. obsahují také přísady, které mohou podstatně zvýšit energetickou hodnotu (cukr, med, tuk, čokoládu, ořechy, sušené ovoce).
Energetická hodnota samotných 100 g ovesných vloček činí 1616 kJ (385 kcal), otrub 1479 kJ (352 kcal).
V kuchyni ovesné vločky mají mnohostranné využití
Ovesné vločky se nevyznačují žádnou charakteristickou příchutí, a proto se velmi dobře hodí k přípravě jídel slaných i sladkých, jejich využití je tedy mnohostranné. Při delším používání v kuchyni přijdou hospodyňky samy na nejrůznější kombinace. Použijeme je všude tam, kde chceme upravit jednoduchý, dobrý, výživný a zároveň lehce stravitelný pokrm.
Jsou používány jako zavářka do polévek nebo k jejich zahuštění místo jíšky. Vynikající jsou pro přípravu nejrůznějších kaší, nádivek, do karbanátků, sekaných (kam je přidáváme namísto máčených žemlí), svítků. Obalujeme v nich pokrmy určené ke smažení místo obalování ve strouhance. Opražené vločky používáme k posypávání pokrmů místo sýra. Ovesnými vločkami lze nadstavit listové těsto tak, že jej v ovesných vločkách rozválíme. Také je přidáváme do různých zeleninových pokrmů - jednak tím pokrm nastavíme, jednak zlepšíme jeho konzistenci, nerozpadá se. Ovesné vločky lze rovněž využít k přípravě sladkých moučníků, sušenek, koláčků, lívanců, sypeme jimi také povrch pečiva. Jemně mleté vločky nahradí i mouku. Jsou součástí různých přesnídávkových směsí "müsli", chutnají za syrova jako vložka do jogurtů.
Způsoby přípravy
Vločky se mají před vařením asi půl hodiny máčet, aby se zkrátila doba vaření. Vaříme je pak pouze 20 minut. Vločky, které zaváříme na kaši, přebereme a vaříme buď ve slané vodě, zeleninovém či masovém odvaru (jako vložku do jiných jídel), nebo v mléce či slabě osolené vodě (na přípravu samostatného pokrmu).
Výborné jsou také ovesné vločky nevařené, namočené přes noc do vody nebo mléka. Před podáním přistrouháme do nabobtnalé hmoty jablko nebo přidáme jahodový džem, zředíme trochou mléka, osladíme podle chuti medem nebo cukrem, můžeme přidat i trochu citronové šťávy.
Pokud máte rádi makovou nádivku do buchet a koláčů, i tady lze dobře využít hrst mletých vloček, které smícháme s mletým mákem a společně uvaříme v mléce a osladíme. Mák získá na objemu a bude velmi chutný.
Nezapomínejme proto na ovesné vločky! Přes svou bohatou historii patří mezi potraviny vhodné pro člověka třetího tisíciletí, protože obsahem řady účinných látek mohou přispívat k ochraně před onemocněním tlustého střeva, srdce a cév a cukrovkou II. typu.
Autor: lr