Teorie FOAD (Fetal Origin of Adult Diseases) má počátek v epidemiologických studiích, které popisovaly vyšší výskyt obezity nebo častější výskyt nemocí srdce a cév u osob, které přišly na svět s nízkou porodní hmotností. Protože se tyto souvislosti objevovaly opakovaně, byla další etapa výzkumu zaměřena na pátrání po příčinách těchto vztahů.
Podrobnější šetření ukázala, že vyšší riziko hrozí dětem, u nichž příčinou jejich zpomaleného tělesného vývoje bylo kuřáctví (aktivní i pasivní) jejich matek během těhotenství. Tento stav se u nich projevil jako tzv. fetální tabákový syndrom.
Kuřačky vytvářejí pro plody dlouhodobě nepříznivé prostředí v jejich nitroděložním životě: nikotin v cigaretovém kouři vyvolává zúžení cév v placentě i v oběhovém systému plodu, takže do tkání přitéká méně krve. Tento proces rovněž podporuje obsažené kadmium, které poškozuje malé cévy placenty a tím napomáhá k menšímu průtoku krve tímto orgánem. Oxid uhelnatý, který s kouřem matka vdechuje, se pevně váže na červené krevní barvivo – hemoglobin, a blokuje tak jeho schopnost vázat kyslík. Navíc přítomný kyanovodík snižuje funkci enzymů, odpovědných za přenos kyslíku z krve do tkání. Tyto změny nejsou omezeny pouze na několik minut aktivního kouření jedné cigarety, ale trvají po každé cigaretě až několik hodin, než se uvedené škodliviny uvolní z vazby a umožní návrat fyziologického prostředí.
Plod je tak po dlouhou dobu vystaven nedostatečné výživě a nedostatku kyslíku, má hlad a dusí se. Uvádí do pohotovosti tedy všechny své adaptační mechanizmy, aby dokázal přežít až do porodu. Když se narodí v předpokládaném termínu, tedy zhruba ve 40. týdnu těhotenství, má nízkou porodní hmotnost i délku, menší obvod hlavičky a hrudníku. Dnes už víme, že je to v důsledku zpomalení tělesného růstu a poškození vývoje a zrání jeho mozku a plic. Ukazuje se, že kritickým obdobím pro účinky škodlivin z cigaretového kouře jsou hned začátky těhotenství, už první měsíc. Nicméně takovýto plod dokáže přežít, protože „přeprogramoval“ pod vlivem nepříznivých okolností metabolické mechanizmy tak, aby z chudé nabídky „vytěžil“ maximum. Tyto programové změny jsou nevratné a týkají se mnoha žláz s vnitřní sekrecí, které přeměnu látkovou (metabolizmus) po celý život řídí.
Hypotrofický novorozenec (novorozenec s nízkou porodní hmotností) je po narození ve velkém ohrožení života, musí mu být věnována zvýšená zdravotní péče, obvykle zůstává hospitalizován na specializovaném oddělení. Zde se dbá na dostatečnou výživu i čistotu vzduchu, takže jeho okolní podmínky života se zásadně zlepší. Nicméně nastavený model metabolických pochodů se už nemění, a proto plod vystavený vlivu cigaretového kouře, ale i samotného nikotinu, i v dětství a dospělosti stále „vytěží“ z nabídky živin maximum a tělesná hmotnost se nepříjemně zvyšuje.
Nálezy potvrdily i výsledky experimentálních studií. Zvířata, vystavená cigaretovému kouři, která přijímala méně potravy, svou hmotnost zvyšovala víc než v kontrolní skupině. Bylo zjištěno, že nikotin také spouští změny, které se projevují snížením výdeje energie a tvorby tepla.
Další zkoumání ukázala, že u osob pod vlivem cigaretového kouře před narozením dochází častěji k hromadění tukové tkáně v břišní oblasti, ke zvýšeným hodnotám celkového a LDL cholesterolu, a naopak ke snížení HDL cholesterolu, což je obecně pokládáno za závažné riziko srdečně cévních a metabolických onemocnění. U těchto dětí jsou také nacházeny poruchy vnitřní výstelky cév, snížená pružnost aorty – srdečnice, největší tepny organizmu a vyšší přítomnost genů, které se podílejí na vzniku a průběhu zánětu. Všechny tyto změny mají vliv na časnější výskyt aterosklerózy a její rychlejší postup.
V pokusech na zvířatech bylo prokázáno, že nikotin působí na vyvíjející se slinivku břišní. Její poškození narušuje kontrolu glukózové homeostázy a snižuje využití glukózy (krevního cukru). Tím je možno vysvětlit častější výskyt cukrovky u dětí, na které působil nikotin ještě před narozením.
Kromě uvedených poruch a nemocí jsou zde i další závažné následky: vrozené vývojové vady, narušení vývoje mozku s následnými poruchami chování a vyšší vnímavostí ke vzniku závislostí, častější je výskyt závažných respiračních chorob, zejména astmatu, i horší stav zubního zdraví a pravděpodobně i poruchy reprodukčních funkcí.
Vzhledem k tomu, jak v naší společnosti stoupá kuřácké chování dospívajících a mladých dospělých, jsou tyto odborné poznatky alarmující. Je možné, že generace našich současných dětí se bude dožívat kratšího věku než generace jejich rodičů a prarodičů.
Použité zdroje:
1. Bakker H, Jaddoe VWV. Cardiovascular and metabolic influences of fetal smoke exposure. Eut J Eidemiol 2011; doi:10.1007/s10654-011-965-21-2 2. Durmus B, Heppe DHM, Taal HR et al. Parental smoking during pregnany and total and abdominal fat distribution in school-age children: the Generation R Study. Int J Obesity 2014; doi:10.1038/ijo.2014.9 3. Lisboa PC, dr Oliveira E, de Moura EG. Obesity and endocrine dysfunction programmed by maternal smoking in pregnancy and lactation. Frontiers in physiology 2012; doi10.3389/fphys.2012.00438
Autor: DH