Příjem kyseliny listové před otěhotněním a na počátku těhotenství působí jako účinná prevence defektů neurální trubice u dítěte (jedná se především o spina bifida a anencefalii). Pravidelné užívání doporučených dávek kyseliny listové snižuje riziko těchto vrozených vad o 50 až 70 %.
Jejím úkolem je napomáhat dělení buněk, čímž podporuje růst plodu a tvorbu červených krvinek. Je nezbytná pro syntézu nukleových kyselin, jež tvoří základ pro DNA a RNA. Nízký příjem kyseliny listové je spojován i s rostoucí hladinou homocysteinu, výskytem rakoviny tlustého střeva a Alzheimerovou chorobou.
Rizikové faktory pro vznik defektu neurální trubice:
- nedostatečný příjem kyseliny listové před otěhotněním a v těhotenství,
- výskyt defektu neurální trubice v předchozím těhotenství,
- neléčená cukrovka,
- užívání některých léků (např. některých léků na epilepsii),
- obezita,
- vystavení plodu vysokým teplotám na počátku těhotenství (horečka matky, saunování, horká koupel).
Příjem kyseliny listové v rámci pestré stravy není jako prevence defektů neurální trubice dostatečný.
Riziko defektů neurální trubice je významně sníženo pouze podáváním vitamínových doplňků v doporučeném dávkování. Důvodem je lepší vstřebatelnost syntetické formy kyseliny listové do organizmu (až 100%). Vstřebatelnost kyseliny listové přijímané v potravinách je zhruba 50 %, přičemž část kyseliny listové se navíc ničí tepelnou úpravou a skladováním (podle některých zdrojů až 95 %).
Před otěhotněním by měly ženy užívat 400 µg kyseliny listové denně, a to ve formě vitaminového doplňku výživy nebo potravin obohacených o kyselinu listovou.
Mícha a mozek se u dítěte vytvářejí v prvních týdnech těhotenství, ženy by proto měly užívat kyselinu listovou již několik měsíců před otěhotněním.
Vzhledem k tomu, že podstatná část těhotenství je neplánovaných, doporučují lékaři užívání kyseliny listové v dávce 400 µg denně všem ženám v produktivním věku.
V těhotenství by měly ženy užívat 600 µg kyseliny listové denně minimálně po dobu prvních 3 měsíců těhotenství, a to ve formě vitamínového doplňku výživy nebo potravin obohacených o kyselinu listovou.
Přirozené zdroje kyseliny listové
- vnitřnosti, především játra a ledvinky
- listová zelenina, jako je špenát, chřestu, petržel, brokolice nebo růžičková kapusta
Pozor: Játra by měla těhotná žena jíst jen v omezeném množství, protože kromě kyseliny listové a železa mohou obsahovat také vysokou dávku vitaminu A, jenž může být škodlivý pro vývoj plodu!
Foláty (estery kyseliny listové) obsahují také:
- vajíčka, fazole, čočka, vlašské ořechy, ovesné vločky, treska, kvasnice
- některé druhy ovoce.
Tepelnou přípravou se však kyselina listová výrazně ničí, proto si dopřávejte především čerstvé zeleninové saláty obohacené o luštěniny.
Denní potřebu tohoto vitaminu může pokrýt 200 gramů syrové brokolice či špenátu nebo 400 gramů zelí.
Použitá literatura:.
Manuál prevence v lékařské praxi, Kol. autorů, Státní zdravotní ústav; http://www.szu.cz/manual-prevence-v-lekarske-praxi
Prevence v praxi, Kol. autorů, Nadace CINDI ve spolupráci s 3. Lékařskou fakultou University Karlovy v Praze, 2009
Autor: jr