Přesto, že většina piv obsahuje oproti jiným alkoholickým nápojům relativně nízký obsah alkoholu ( 30–50 g v jednom litru), který vzniká kvašením obilného sladu, vody a chmele za pomoci pivovarských kvasinek, je nutné jej řadit mezi nápoje alkoholické.
Z legislativního pohledu se v České republice pivem zabývá vyhláška č. 335/1997 Sb., resp. 289/2004 Sb., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, která provádí zákon o potravinách č. 110/1997 Sb. v posledním znění.
Ve znění této vyhlášky se pivem rozumí pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethanolu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu (§ 11 písm. a/ vyhlášky č. 335/1997 Sb.).
Kromě alkoholu pivo také obsahuje celou řadu dalších látek, např. sacharidy, bílkoviny, hořké látky chmele, polyfenolické sloučeniny, oxid uhličitý, vitamíny a minerální látky.
Druhy a skupiny piva
Podle již zmíněné vyhlášky č. 335/1997 Sb., se rozumí:
- pivem spodně kvašeným pivo vyrobené za použití kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum (carlsbergensis),
- pivem svrchně kvašeným pivo vyrobené za použití kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp.cerevisiae a případně i spontánní mikroflóry mléčných nebo octových bakterií,
- světlým pivem pivo vyrobené převážně ze světlých sladů,
- tmavým a polotmavým pivem pivo vyrobené z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými slady,
- řezaným pivem pivo vyrobené při stáčení smíšením světlých a tmavých piv stejné skupiny,
- lehkým pivem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny do 7 % hmotnostních a s obsahem využitelné energie nejvýše 30 kJ/100 ml,
- výčepním pivem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 8 až 10 % hmotnostních,
- ležákem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních,
- pivem speciálním pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 13 % hmotnostních a vyšším,
- porterem tmavé pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 18 % hmotnostních a vyšším,
- pivem se sníženým obsahem alkoholu pivo s obsahem alkoholu nejvýše 1,2 % objemových (1,0 % hmotnostních),nealkoholickým pivem pivo s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % objemových (0,4 % hmotnostních),
- pivem se sníženým obsahem cukrů hluboce prokvašené pivo s obsahem zatěžujících sacharidů do 0,75 g/100 ml a bílkovin do 0,4 g/100 ml,
- pšeničným pivem pivo vyrobené s podílem extraktu z použitého pšeničného sladu vyšším než jedna třetina hmotnosti celkově dodaného extraktu,
- kvasnicovým pivem pivo vyrobené dodatečným přídavkem podílu rozkvašené mladiny do hotového piva v průběhu stáčení,
Nejtypičtějšími druhy světlého piva v Česku jsou piva výčepní, tj. piva z ječných sladů s extraktem původní mladiny 8–10 % hmotnostních, a piva ležáky, tj. piva z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11–12 % hmotnostních.
Druh piva je povinným údajem při označení piva při prodeji.
Značení piva
Podle č. 335/1997 Sb., resp. 289/2004 Sb., je nutné pivo označit:
- názvem druhu a skupiny (např. pivo ležák),
- obsahem alkoholu v procentech objemových (např. 4,8 % obj.),
- zda jde o světlé , tmavé pivo, polotmavé, řezané,
- složení (např. voda, ječný slad český, bavorský, karamelový, maltózový sirup, chmelové produkty a někter??mi dalšími údaji (např.stáčeno v ochranné atmosféře oxidu uhličitého, pasterováno apod.).
Vyhlášce však neodpovídá značení piv stupni (např. 12stupňové pivo), takové značení bylo opuštěno již v devadesátých letech 20. století. Místo stupňů je nutno správně uvádět tzv. extrakt původní mladiny (EPM)- a to v procentech hmotnostních (např. 12procentní pivo; pozor - tato procenta si nelze plést s procenty alkoholu, která se u běžných piv pohybují mezi 4 - 5 %), za podmínky, že ho výrobce zaručuje. Není-li ve výrobě zaručena přesnost EPM (resp. z jiných důvodů, rozhodne-li se tak výrobce, např. z důvodů daňových), postačí uvedení druhu piva podle vyhlášky (viz výše druhy piva podle míry EPM). Označení druhu piva je ale nutno použít vždy (i při uvedení EPM).
Příklady značení:
- nesprávné značení: pivo 10stupňové, pivo 12stupňové, jedenáctka, silné 14stupňové pivo;
- správné značení piva: pivo výčepní, pivo ležák, pivo ležák, 4.8 % obj.
Autor: lb