Bakterie Escherchia coli se běžně vyskytují ve střevech člověka i teplokrevných zvířat. Většina kmenů E. coli je nepatogenních, některé se pozitivně podílí na trávícím procesu a na tvorbě vitaminů např. B12, K1, a K2. Některé kmeny se dokonce používají jako probiotika, např. při trávících obtížích nebo ke kolonizaci střeva zabraňující průniku a rozšíření patogenních baktérií.
Jen malá část kmenů E. coli vyvolává průjmová onemocnění. Tyto kmeny pronikají do střeva s potravinami nebo vodou (alimentární cestou). Podle jejich patogenního působení na střevo rozlišujemeEs šest hlavních skupin:
- EPEC - enteropatogenní E. coli, neboli dyspeptická, byly dříve častými původci průjmu u novorozenců a malých dětí. V současnosti se však v rozvinutých zemích vyskytují vzácně.
- ETEC - enterotoxická E. coli jsou příčinou průjmů dětí i dospělých zejména v rozvojových zemích s teplým klimatem. Onemocnění je často označováno jako cestovatelské průjmy.
- EIEC - enteroinvazivní E. coli vyvolávají onemocnění průběhem se podobající bacilární úplavici.
- A/EEC - attaching and effacing E. coli (zatím nemá jednotné označení v českém jazyce), vyvolává onemocnění zejména u skotu, pro člověka je patogenní jen příležitostně.
- EAEC - enteroagregativní E. coli vyvolávající dlouhodobé průjmy zejména u dětí, onemocnění probíhá obvykle bez horečnatých stavů.
- EHEC - enterohemoragická E. coli tvoří toxiny podobné toxinům produkovaným baktériemi Shigella dysenteriae typ 1, které nazýváme verotoxiny nebo také shigatoxiny (Stx). Od názvu toxinů je odvozen další název této skupiny E. coli - STEC (shigatoxigenní E. coli).
Nejznámějším zástupcem EHEC skupiny je sérotyp O157:H7, ale na onemocnění v Evropské unii se podílí i další sérotypy jako např. O26, O91, O103, O145 a O111. Některé kmeny EHEC/STEC produkující toxiny mohou vyvolávat závažná alimentární onemocnění, zejména u malých dětí. Klinické příznaky se projevují krvavým průjmem (hemoragickou kolitidou), který může přecházet do stádia akutní nedostatečnosti ledvin (HUS - hemolyticko-uremického syndromu) a způsobovat poškození ledvin nebo i smrt pacienta.
Z epidemiologického hlediska se toto onemocnění objevuje spíše jako sporadické případy, u kterých se jen vzácně daří dohledat zdroj onemocnění.
Preventivní opatření
Podobně jako u jiných alimentárních infekcí je možné předcházet vzniku onemocnění vyvolaných EHEC/STEC důsledným dodržováním hygienických pravidel.
Účinným opatřením proti šíření EHEC/STEC potravinami je důsledné tepelné opracování surovin a potravin, zejména hovězího masa a mléka. Konzumace syrového mléka (např. z mléčných automatů) a mléčných výrobků z něj vyrobených jsou dalším rizikovým faktorem.
Zeleninu a ovoce je potřeba důkladně oplachovat pod proudící pitnou vodou. V posledních letech stoupá obliba konzumace naklíčených semen nejen pro jejich výživovou hodnotu, ale i pro zajímavý vzhled a chuť. Problémem se ale stává kontaminace semen patogenními baktériemi jako jsou salmonely, L. monocytogenes nebo EHEC/STEC. Semena mohou být kontaminována již při sklizni, skladování nebo přepravě. Během procesu klíčení se mohou patogenní baktérie rychle pomnožovat (vysoká vlhkost a teplota, dostatek živin).
Použitá literatura:
"Máme se obávat bakterií Escherchia coli?", autor: Doc. MVDr. Renáta Karpíšková, Ph.D., Státní zdravotní ústav, Praha, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno)
Společnost pro výživu - Výživa a potraviny - 6/2011