Virový zánět žaludeční a střevní sliznice, gastroenteritidu, může způsobit celá řada virů – například rotaviry, kaliciviry, astroviry či toroviry. Někdy toto onemocnění bývá nesprávně označováno jako „střevní chřipka“, i když viry chřipky toto onemocnění nevyvolávají.
Vzniklé infekce jsou akutní a nezůstává po nich dlouhodobá imunita, to znamená, že můžeme stejnou infekcí onemocnět i opakovaně.
Onemocnění se nejčastěji přenáší fekálně-orální cestou, to je špinavýma rukama. Základním preventivním opatřením proto je řádné dodržování osobní hygieny, zejména pak umývání rukou po použití toalety či přebalování dítěte a před přípravou pokrmů.
Hlavními příznaky tohoto nemocnění jsou vodnaté průjmy a zvracení. Právě vyšší výskyt zvracení je častější u průjmů virového původu než u průjmů původu bakteriálního. Vyskytovat se také mohou bolesti hlavy, bolesti břicha či horečka. Obvykle se uvedené příznaky objevují jeden až dva dny od nakažení a trvají jeden až deset dní.
Pro většinu populace je virová gastroenteritida onemocněním spíše nepříjemným než závažným. Základním léčebným opatřením je včasná a dostatečná náhrada ztráty tekutin. Závažným se onemocnění však stává u jedinců, u kterých je poněkud komplikovanější nahradit ztráty tekutin vzniklé průjmy a zvracením přirozenou cestou, protože například nejsou schopni vypít větší množství tekutin, a kdy hrozí riziko vzniku dehydratace. Mezit tyto jedince patří zejména kojenci, malé děti či senioři. V těchto případech potom může být nutná i hospitalizace a náhrada ztráty tekutin pomocí infúzí.
Virovou gastroenteritidou může onemocnět každý, avšak výskyt některých z infekcí bývá pro určité skupiny populace více charakteristický. Například rotavirové infekce se vyskytují nejčastěji u kojenců a malých dětí do pěti let věku. Astroviry pak působí průjmy nejčastěji u malých dětí do dvou let věku.
Rotavirová onemocnění
Nejznámějšími z infekcí vyvolávajících akutní gastroenteritidu jsou rotavirové infekce. Ze statistik je patrné, že přibližně 95 % dětí do pěti let věku rotavirovou gastroenteritidu prodělá. Nejvyšší výskyt tohoto onemocnění je mezi 6. a 24. měsícem života. Podle odhadů rotaviry každý rok celosvětově vyvolají 130 – 140 milionů průjmových onemocnění a jsou příčinou až 700 000 úmrtí, zejména v rozvojovém světě. V našich zeměpisných šířkách, to je území mírného klimatického pásma, mají rotavirové infekce sezonní výskyt, a to v zimě a jarních měsících. Naproti tomu v tropických zemích se vyskytují po celý rok, mohou být proto příčinou takzvaného průjmu cestovatelů.
I když děti mohou rotavirovou infekcí onemocnět opakovaně, první onemocnění u dětí starších tří měsíců může způsobit těžkou gastroenteritidu a dehydrataci. Pro prevenci onemocnění je nejdůležitější dodržování osobní hygieny a mytí rukou. U malých dětí od 6. týdnů věku se navíc jako prevence nabízí i očkování. K dispozici jsou dvě vakcíny, které se dětem podávají ústy. O možnosti jejich užití je nejvhodnější se poradit s ošetřujícím pediatrem například během preventivní prohlídky, která probíhá v šesti týdnech věku dítěte.
Autor: eg
Použitá literatura:
Beneš Jiří: Infekční lékařství, Galén 2009
http://www.who.int/nuvi/rotavirus/en/
www.cdc.gov