O mentální anorexii, jejích příčinách, příznacích, následcích a léčbě. 

Mentální anorexie je duševní onemocnění, při kterém pacient trpí přehnaným a často i neodůvodněným strachem z tloušťky, má o svém těle  zkreslené představy, a proto záměrně hladoví a ubývá na hmotnosti. Nízkou tělesnou hmotnost se pak snaží udržet za každou cenu.

anorexie2

 

Jaké typy mentální anorexie rozeznáváme?

  • samostatné hladovění
  • méně časté je hladovění v kombinaci se zvracením a užíváním projímadel

 

Kdo může onemocnět mentální anorexií?

Nejčastěji onemocní dívky mezi 13. až 16. rokem života. Výskyt mentální anorexie je popisován asi u  1%  dospívajících dívek a mladých žen, u dívek je onemocnění asi 10x častější než u chlapců.

 

Jaké jsou příčiny a rizikové faktory mentální anorexie?

Na vzniku mentální anorexie se podílí mnoho činitelů, toto jsou jen některé z nich:

  • nízká odolnost jedince vůči stresu
  • strach z dospělosti -  bojí se, že nebudou schopni zvládat „dospělácké“ úkoly, raději chtějí zůstat malí, hubení, aby připomínali dítě
  • snaha být ve všem perfektní a nezklamat rodiče nebo okolí -nemocí často trpí velmi inteligentní a pečlivé osoby
  • rodina, v níž se klade přehnaný důraz na zdravý životní styl, dodržování diet a kde se hodně hovoří o tělesných tvarech
  • nefungující rodina
  • silná závislost na matce či přehnaná péče ze strany rodičů
  • touha  po samostatnosti, pocitu nezávislosti a získání sebevědomí, rozhodování o tom, co a v jakém množství jíst
  • tlak společnosti, kde je upřednostňována štíhlost jako symbol krásy a úspěchu
  • tlak médií – televize, internetu, módních časopisů
  • touha podobat se modelkám
  • touha líbit se partnerovi

 

Jaké jsou příznaky a jak se chová osoba s mentální anorexií?

Osoba, která trpí mentální anorexií, se snaží svou nemoc utajit před ostatními, a to včetně svých nejbližších. Varovná znamení a příznaky mentální anorexie, kterých si u nemocné osoby můžete všimnout:

  • vyhýbá se jídlům, po kterých se tloustne, jídelníček tvoří hlavně ovoce, zelenina a nízkotučné výrobky s označením „light“
  • jí minimální porce, uždibuje malé kousky jídla, každé sousto hodně žvýká
  • jí velmi pomalu a obřadně, což často odůvodňuje tím, že si chce jídlo  vychutnat
  • často odmítá teplá jídla
  • jí jednou, maximálně dvakrát denně
  • hodně pije, zejména čistou vodu a „light“ nápoje bez cukru
  • zatajuje a klame své okolí ohledně příjmu potravy: vynechává hlavní jídla a vymýšlí si spoustu výmluv a lží proč se právě teď nemůže najíst - tvrdí, že se již najedla jinde, že ji bolí žaludek apod.
  • je velmi tělesně aktivní – nadmíru sportuje, provádí různé činnosti, často zbytečné, například několikrát po sobě ustele a rozestele postel
  • snaží se málo spát – má pocit, že ve spaní bez pohybu ztloustne
  • její tělesná hmotnost je nejméně o 15% nižší oproti hmotnosti očekávané pro daný věk a výšku
  • trpí strachem z tloušťky, má zkreslené představy o své postavě: v  zrcadle se vidí daleko silnější, než jaká ve skutečnosti je
  • na svoji hmotnost neustále myslí, často stojí před zrcadlem a váží se
  • své chování vysvětluje snahou žít zdravěji
  • přes ztrátu tělesné hmotnosti a hubnutí tvrdí, že se cítí dobře a ujišťuje své okolí, že je v pořádku a má dostatek energie
  • úzkostlivě srovnává porci svého jídla s ostatními o požaduje, aby měla co nejméně
  • snadno se cítí přejedená
  • vyhýbá se jídlu ve společnosti, přestává se stýkat s přáteli, raději je sama doma
  • někdy se nápadně zajímá o vaření a recepty a ráda připravuje jídla pro ostatní

 

Jaké jsou následky mentální anorexie?

Nedostatečná výživa u mentální anorexie může mít za následek  tyto  potíže:

  • zimomřivost  jako následek ztráty tukové tkáně
  • problémy s vlasy – jsou slabé, bez lesku, vypadávají, vznikají až lysiny, lámou se
  • problémy s pletí – bledost, vyčerpanost, popelavost, samovolně vznikající modřinky, nazelenalost,...
  • zhoršuje se kvalita nehtů – třepí se, lámou
  • postižení ústní dutiny - kazivost zubů, změny až ztráta chuti
  • odvápnění kostí a zvýšené riziko zlomenin
  • zácpa
  • nízký krevní tlak a následné mdloby
  • zvýšená únava a celková slabost
  • poruchy důležitých orgánů - jater, srdce, ledvin,  plic, slinivky
  • snížení obranyschopnosti organizmu, časté infekční choroby, špatné hojení ran
  • sklon ke vzniku křečí
  • mentální anorexie vzniklá v dětství a během časného dospívání způsobuje zpomalení růstu a nižší postavu v dospělosti, dívkám se nevyvinou prsa a nedostaví se menstruace, celkově mají dětský vzhled
  • dívky, které již menstruovaly, přestanou menstruovat, následkem pak může být neplodnost
  • narušení sexuálních funkcí

V nejtěžších případech dochází k úmrtí pacienta celkovým selháním organizmu z vyhladovění (asi u 6 %), ale část pacientů spáchá sebevraždu nebo podlehne nějaké infekční chorobě.

 

Jak se léčí mentální anorexie?

Léčba mentální anorexie je velmi náročná a většinou trvá řadu měsíců až let, průměrně je její délka 5 let. Ne vždy se pacienta podaří vyléčit,  onemocnění se navíc často vrací.

Spolupráce s pacienty je komplikována jejich chováním a lhaním – v nestřeženém okamžiku likvidují stravu vyhozením do koše, vylitím do WC, ale i schováváním jídla na různá místa ( například do kapsy županu, do ponožek, vylitím polévky do matrace a podobně), před pravidelným vážením vypijí hodně vody. Pacienti velmi zapáleně předstírají ochotu se léčit a na oko spolupracují, ve skutečnosti však klamou a obelhávají zdravotnický personál jak se dá, což léčbu značně ztěžuje.

Základem léčby je psychoterapie a léčebná výživa. Během ní se pacient učí správně nahlížet na své tělo, učí se správným stravovacím  návykům, lékaři se snaží zlepšit jeho sebevědomí. Jedná-li se o mladého člověka, je nutno zapojit do léčby i rodiče. Během léčby pacienti přibírají na váze. Často musí užívat řadu léků. Závažné případy se musí léčit v nemocnici.

 

 

Použitá literatura:

Bláha P., J. Vígnerová. Investigation of the growth of Czech children and adolescent. SZÚ 2002.
Krch, F.D. Mentální anorexie. Portál 2002.
Krch, F.D. Poruchy příjmu potravy. Grada 2005.
Navrátilová, M.,Češková,.E., Sobotka, L. Klinická výživa v psychiatrii.Maxdorf-Jessenius 2000.
Papežová H.. Doporučené postupy pro praktické lékaře – Anorexia nervosa, bulimia nervosa. ČLS JEP 2001.
Stárková, L. Poruchy příjmu potravy – Psýché a soma. Pediatrie pro praxi. 1/2005.