Výživa seniorů

Jak se s věkem mění potřeba živin, s jakými potížemi při stravování se musejí senioři potýkat a jak jim můžeme pomoci.

seniori

Výživa je nejdůležitějším faktorem životního stylu. Ovlivňuje délku i kvalitu našeho života. Abychom byli co nejdéle zdraví, je potřeba i ve stáří (věk nad 60 let) jíst vyváženou a pestrou stravu s dostatkem důležitých živin. Naopak je potřeba nemít nadbytek živin, které mohou přispívat ke vzniku některých závažných onemocnění, jako jsou například obezita, cukrovka typu 2 či srdečně cévní onemocnění.

 

Ve stáří se lidské tělo mění a spolu s tím se mění i potřeba jednotlivých živin. Stáří také přináší různé zdravotní potíže, které mohou narušit schopnost jíst, trávit i připravit si stravu samostatně. Se stoupajícím věkem výrazně roste riziko podvýživy, ale také nadváhy! Správná výživa navíc zkracuje délku nemocí, množství a závažnost komplikací, zlepšuje hojení ran a využití léků.

 

Jak se mění potřeba živin po šedesátce

 

Potřeba energie

Energetická potřeba s rostoucím věkem mírně klesá (spolu s ubýváním svalové hmoty). ALE POZOR! Některá onemocnění potřebu energie naopak zvyšují! Energetický příjem je tedy potřeba přizpůsobit pohybovému režimu i zdravotnímu stavu.

Mírně snížit příjem energie by měl ten, kdo například odchodem do důchodu nebo kvůli nemoci výrazně omezí pohyb. Omezit je potřeba především potraviny a jídla bohatá na cukr a živočišné tuky. Pozornost je potřeba věnovat zvyšování tělesné hmotnosti – v dospělém věku by již neměla hmotnost vzrůst o více než 5 kg.

Naopak energeticky bohatší stravu potřebují senioři v době rekonvalescence, u některých srdečních chorob, při dechové nedostatečnosti, ve stresu, při náročné léčbě, jakou je například ozařování nebo chemoterapie.

 

Potřeba bílkovin

Potřeba bílkovin ve stáří mírně stoupá. Mimo jiné také proto, že se zhoršuje schopnost trávení a vstřebávání živin. Vyšší příjem bílkovin zpomaluje úbytek svalové hmoty, a tím pomáhá udržet celkovou kondici, pohyblivost i soběstačnost seniorů.

Je potřeba více dbát na příjem kvalitních bílkovin z potravin, které neobsahují zbytečně příliš mnoho soli a nasyceného tuku – libové maso, ryby, luštěniny, méně tučné mléčné výrobky, vařená vejce. Více bílkovin by měli mít v jídelníčku především senioři, kteří se připravují na operaci, osoby v rekonvalescenci (nemoc, úraz, operace) či s onkologickým onemocněním.

 

Potřeba sacharidů a vlákniny

Sacharidy by měly seniorům poskytnout asi 55 – 58 % potřebné energie. Ve vyšším věku je potřeba omezit především jednoduché cukry – sladkosti, slazené nápoje, zákusky, sladké a jemné pečivo, sladká jídla apod. Jejich častá konzumace přispívá ke vzniku obezity a cukrovky 2. typu.

Naopak je potřeba zajistit v jídelníčku seniorů dostatek celozrnných obilnin s nízkým glykemickým indexem a s vysokým obsahem vlákniny – luštěnin, celozrnného pečiva, žitného pečiva, neloupané rýže, vhodné jsou také jáhly (proso), čirok, pohanka, amarant, quinoa. Mezi významné zdroje škrobu patří také brambory – jejich glykemický index závisí na úpravě – čím více jsou tepelně zpracovány, tím vyšší mají glykemický index a tím méně prospívají zdraví – k vhodným úpravám patří vaření „na skus" ve slupce, nevhodné jsou brambory pečené a smažené.

V jídelníčku seniorů by mělo být:

- alespoň 300 gramů vařených luštěnin týdně (velká miska)
- alespoň 3 porce obilovin denně, přednostně celozrnných
- alespoň 400 gramů ovoce a zeleniny denně

Také potřeba vlákniny se v dospělosti nemění. Zejména kvůli potížím s chrupem je ale u osob nad 60 let věku příjem vlákniny většinou nedostačující. I ve stáří je potřeba jíst denně ovoce a zeleninu, celozrnné obilniny, luštěniny, ořechy a semena. Při potížích se zuby se i tyto potraviny dají upravit do snadněji přijatelné formy – např. kaší, pomazánek, koktejlů, místo celých zrn se dá péci z celozrnné mouky.

 

Potřeba tuků

Celkový příjem tuků je vhodné po šedesátce mírně snížit. Ubrat je ale potřeba především nasycené (hlavně živočišné) tuky – tučné maso, uzeniny, tučné mléčné výrobky, hotová jídla a rychlé občerstvení, sladkosti s obsahem palmového a kokosového oleje. Naopak není vhodné snižovat množství nenasycených tuků z kvalitních rostlinných olejů, margarinů (rostlinné roztíratelné tuky pomazánkové), ořechů a semen a z ryb.

 

Potřeba vitaminů

Většinu vitaminů potřebujeme ve stáří stejně jako v produktivním věku. Seniorům po šedesátce často chybí zejména beta-karoten (provitamin A), kyselina listová, vitaminy B12, C, D a E. K nedostatku vitamínů přispívá nejen jejich nízký příjem stravou, ale také zhoršující se vstřebávání.

Pro dostatek vitaminu C, beta-karotenu a kyseliny listové je potřeba jíst denně dostatek ovoce a zeleniny. Při potížích s chrupem nebo nechutenství je potřeba ovoce a zeleninu upravit do co nejpřijatelnější formy (krájení nadrobno, mixování, delší vaření).

Vitamin E seniorům zajistí denní příjem kvalitních rostlinných olejů (stačí kávová lžička oleje 2 – 3 x denně do jídla). Vhodné je také jíst často ořechy a semínka.

Vitamin D chybí starším lidem především proto, že příliš nekonzumují ryby a od jara do podzimu málo vystavují kůži sluníčku. Stačí jíst 2x týdně porci ryb a denně chodit alespoň na chvíli ven a zbytečně moc nezakrývat kůži před sluncem.

 

Potřeba minerálních látek

Také potřeba minerálních látek se s věkem nesnižuje. Naopak některých minerálních látek je potřeba přijímat více, protože se zhoršuje jejich vstřebávání. Nejčastěji chybí železo, zinek a vápník, poměrně často i jód. Pro dostatek železa je potřeba jíst libové maso, luštěniny, zeleninu, občas vaječný žloutek, jednou měsíčně je vhodné jíst pokrm z drůbežích jater. Vápník zajistí alespoň 2 – 3 porce mléčných výrobků nebo ořechů a semínek denně, pro dostatek zinku je vhodné jíst kromě červeného masa dostatek celozrnných obilnin, mléčných výrobků, ořechů a semínek.

 

Potřeba tekutin

Potřeba tekutin se ve vyšším věku nemění, ale dochází bohužel k pozdějšímu nástupu pocitu žízně. Proto se u velké části seniorů objevuje dehydratace, která velmi zhoršuje celkový zdravotní stav a zvyšuje riziko některých onemocnění, například vznik krevních sraženin a ucpání cév (trombóza, embolie). Pít je potřeba i bez pocitu žízně, pravidelně v malých dávkách celý den. V nápojích je potřeba denně přijmout alespoň 1 – 1,5 litru tekutin.

Vhodnými nápoji jsou voda, čaje (bylinné, ovocné a zelený čaj), ředěné ovocné a zeleninové šťávy, minerálky pouze v malém množství (ne u ledvinových a srdečních onemocnění). Nevhodné jsou koncentrované šťávy, káva, silný černý i zelený čaj, energetické nápoje.

Známkou dostatku tekutin je světlá barva moči.

 

Zásady správného stravování seniora

  • Jíme pravidelně 5 až 6x denně v menších porcích. Lépe se využijí živiny z potravy a udrží v normě hladina cukru).
  • Jíme co nejpestřeji, zajistíme tak nejlépe dostatek všech živin. Střídáme druhy potravin, úpravu, výrobce. Občas vyzkoušíme i nové potraviny a recepty, pokrmy ze zahraniční kuchyně.
  • Hlídáme si příjem tekutin. Ke každému jídlu podáváme i nápoj, často zařazujeme polévky, mezi jídly pijeme co nejčastěji v malých dávkách. Základem pitného režimu má být voda a neslazené slabé čaje.
  • Denně dbáme na dostatek bílkovin, každý chod má obsahovat alespoň kousek bílkovinné potraviny (maso, ryby, mléčné výrobky, luštěniny, vejce, ořechy).
  • Ovoce a zeleninu jíme v každém chodu – alespoň 400 gramů denně.
  • Vybíráme zdravé tuky z rostlinných olejů, ryb, semínek a ořechů. Naopak omezujeme tučná masa, uzeniny, masné výrobky, máslo, plnotučné mléčné výrobky, jemné pečivo, polotovary, cukrovinky s obsahem palmového a kokosového oleje.
  • Méně cukru, více vlákniny! Omezujeme sladkosti, slazené nápoje, bílé pečivo, do měkka uvařené přílohy. Často zařazujeme luštěniny, celozrnné přílohy, tmavé pečivo, méně sladké ovoce. Přílohy vaříme jen "na skus".
  • Tělesnou hmotnost udržujeme v normě, obezita i podváha znamená riziko. Zdraví prospěje i malý posun směrem k normální váze.
  • Jsme-li nemocní, přizpůsobíme tomu jídelníček. Nemoc mění nároky těla na potřebu živin, může také zhoršit jejich příjem. Při dietním omezení nahradíme vynechané potraviny jinými s podobným složením.
  • Věnujeme zvýšenou pozornost varovným příznakům, potíže bez odkladů probereme s lékařem.

 

 

Použitá literatura:
Kozáková, R., Jarošová, D.: Metody hodnocení stavu výživy seniorů, Medicína pro praxi, 2010, 7 (10), s. 396-397, www.medicinapropraxi.cz.
Martiník, K. A kolektiv: Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu III.díl, „Ovlivnění zdravotního stavu výživou ve stáří", 2007, vydání 1., vydal Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové, 97 s., ISBN 978-80-7041-141-4.
Vigué, J. Zdraví pro třetí věk. 1.vyd. Čestlice: Rebo, 2006. 270 s. ISBN 80-7234-536-2.
Zloch, Z.: Výživa a zdraví ve vyšším věku, elektronická skripta, Výukový portál Lékařské fakulty v Plzni.

 

Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.

 

Zpět

Ministerstvo zemědělství logo
ÚZEI
Ministerstvo zdravotnictví logo

Webová stránka je realizována v rámci plnění dotačního programu MZ ČR „Národní program zdraví – projekty podpory zdraví 2013“, projekt č. 10305: „Informační kampaň na téma WHO 5 klíčů k bezpečnému stravování, hygiena při manipulaci s potravinami a zdravá výživa“