V tomto článku se dozvíte o tom, proč je důležitá trávicí soustava, jaké jsou její hlavní součásti a jejich funkce a jak probíhá trávení a vstřebávání potravy.
Trávicí soustava je potřebná proo příjem a zpracování potravy, vstřebávání živin a vyloučení nestrávených látek z těla ven. Tento proces se nazývá trávení.
Hlavní součásti trávicí soustavy jsou dutina ústní, hltan, jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo, konečník, játra a slinivka břišní. Každá z nich má svou nenahraditelnou funkci.
Potrava, kterou naše tělo přijme, prochází trávicí soustavou. V ní se potrava změkčuje, rozmělňuje a posunuje směrem ke konečníku. Cílem tohoto procesu je rozštěpit potravu na jednodušší složky:
- tuky se štěpí na mastné kyseliny a glycerol
- sacharidy na monosacharidy (glukóza, fruktóza, …)
- bílkoviny na aminokyseliny
Dutina ústní
Dutina ústní je branou, kterou potrava vstupuje do našeho těla. Potrava je v ní rozporcována na menší části a promíchána se slinami. Sliny obsahují trávicí enzymy, látky, které štěpí živiny na jednodušší složky, například sacharidy jsou v ústech štěpeny na kratší řetězce enzymem nazývaným ptyalin.
Hltan a jícen
Hltan spojuje dutinu ústní a nosní s jícnem, který ústí do žaludku. Potrava se v nich neštěpí, pouze posunuje do nižších částí trávicí soustavy. Hltan zajišťuje mimo jiné bezpečné polknutí sousta tak, aby se nedostalo do dýchací trubice. Jícen je u novorozence dlouhý 10-15 cm a u dospělého člověka dlouhý asi 25 cm.
Žaludek
V žaludku se potrava dále rozmělňuje a promíchává se žaludečními šťávami. Žaludeční šťávy obsahují trávicí enzymy, které štěpí potravu na jednodušší složky, zejména bílkoviny jsou zde rozkládány na kratší řetězce. Kromě trávicích enzymů obsahuje žaludeční šťáva také kyselinu chlorovodíkovou, která vytváří v žaludku kyselé prostředí a usmrcuje případné choroboplodné zárodky (původce nemoci, např. bakterie).
Tenké střevo
Tenké střevo je 3 - 5 metrů dlouhá trubice, ve které je dokončeno štěpení živin - tuků, sacharidů a bílkovin, pomocí střevních šťáv, které obsahují velké množství trávicích enzymů. Většina enzymů se do tenkého střeva dostává ze slinivky břišní, část je tvořena přímo ve střevě. Do tenkého střeva se vylévá také žluč ze žlučníku, která je důležitá pro trávení tuků.Trávení živin je zcela dokončeno na povrchu buněk tenkého střeva, ze kterého vystupuje nekonečně mnoho prstovitých výběžků nazývaných kartáčový lem.
Tlusté střevo
Tlusté střevo navazuje na tenké a zajišťuje zpětné vstřebávání vody, sodíku a dalších minerálních látek. Stolice obsahuje hlavně vodu, anorganické látky (vápník a fosfáty), bakterie a vlákninu, neboť se do něj dostávají pouze nevstřebatelné zbytky potravy, které jsou zčásti rozloženy střevními bakteriemi.
Střevní bakterie jsou přirozenou součástí střevní trubice a v tlustém střevě se vyskytují ve velkém množství (viz níže). Tlusté střevo má také obrannou funkci, protože sliznice střeva chrání tělo před vstupem cizorodých látek a bakterií.
Barva stolice je daná barvivy, která vznikají přeměnou žluče působením střevních bakterií. Konzumace některých potravin barvu stolice přechodně změní, např. borůvky či špenát způsobí, že barva stolice je téměř dočerna. Změna barvy stolice může být ale i příznakem závažnějšího onemocnění. Zdravý dospělý člověk denně vyprodukuje necelý 1 kilogram stolice.
Střevní bakterie
Přirozenou součástí střeva jsou střevní bakterie – střevní mikroflóra. Nejvíce jich žije v tlustém střevě, většina z nich nám prospívá. Některé druhy bakterií běžně přítomné v našem střevě nám však mohou způsobit zdravotní potíže, pokud se ve střevě přemnoží. Do střeva se mohou dostat také bakteriální kmeny, které se v něm běžně nevyskytují a vyvolávají onemocnění, například salmonely.
Střevní mikroflóra je pro nás velmi důležitá, vytváří vitaminy (například vitamin K a některé vitaminy skupiny B), zajišťuje správnou funkci trávicího systému a porušení rovnováhy mezi jednotlivými bakteriálními druhy se může projevit různými zdravotními problémy. K poruše rovnováhy může dojít nevhodným složením stravy, častým užíváním antibiotik, stresem apod. My sami můžeme složení střevní mikroflóry do jisté míry ovlivnit, například stravou obohacenou o probiotika či prebiotika.
Probiotika jsou živé přátelské mikroorganizmy, které příznivě působí na naše zdraví. Mezi nejznámější patří rod Lactobacillus a Bifidobacterium. Přidávají se do některých potravin, například kysaných mléčných výrobků (jogurty, kysané mléčné nápoje), obsahuje je také mléčně kvašená zelenina.
Prebiotika jsou složky potravy, které podporují růst přátelských mikroorganizmů ve střevě, Vyskytují se přirozeně v cibuli, česneku a pórku. Do některých potravinářských výrobků se přidávají záměrně.
Slinivka břišní (pankreas)
Slinivka břišní je významná žláza s vnitřní a vnější sekrecí. Pro trávení je důležitá její sekrece trávicích enzymů do tenkého střeva, které napomáhají štěpení živin, nazýváme ji pankreatická šťáva.
Jako žláza s vnitřní sekrecí tvoří hormony – inzulin a glukagon, s jejichž pomocí udržuje stálou hladinu glukózy (cukru) v krvi. Poškozením této funkce vzniká jeden z typů cukrovky.
Játra
Játra jsou v pravém slova smyslu chemická továrna našeho těla, neboť jejich hlavní funkce jsou spojeny s odstraněním škodlivých látek z těla či jejich přeměnou na látky tělu neškodné. Kromě toho jsou klíčovým orgánem zajišťujícím přeměnu živin, produkují žluč, která se podílí na trávení živin v tenkém střevě, a zasahují do mnoha dalších dějů.
V jaterních buňkách probíhají všechny jaterní procesy související s látkovou přeměnou (přeměna živin na energii). Také se zde tvoří žlučové kyseliny, které spolu s vodou, cholesterolem a dalšími látkami tvoří jaterní žluč. Žluč je hustá, žlutozelená, hořká tekutina, která se z jater vylučuje do žlučníku a odtud do tenkého střeva, kde se účastní trávení tuků.
Jaterní buňky také vychytávají z krve glukózu (cukr) a skladují ji do zásob nebo ji při nadbytku přeměňují na tuky. Během hladovění jsou zásoby glukózy v játrech uvolňovány do krve a použity pro tvorbu energie v těle. Játra se podílejí také na přeměně tuků a aminokyselin.
Játra jsou vybavena účinnými systémy, které se podílejí na odstranění různých škodlivin. Ty jsou v játrech přeměněny na neškodné látky a vyloučeny žlučí do střeva. Probíhá zde také odstraňování přebytečného cholesterolu a červeného krevního barviva (hemoglobinu) z rozpadlých červených krvinek. Játra jsou i zásobárnou tuků, glykogenu, železa a některých vitaminů (např. A, D a B12).
Vstřebávání živin
Rozštěpené živiny se vstřebávají přes střevní sliznici do krve, portální žílou jsou dopraveny do jater a odtud krevním oběhem do celého těla. Pouze tuky (lipidy) játra obcházejí. Tuky rozložené na mastné kyseliny a glycerol vstupují stejně jako ostatní živiny do buněk střevní sliznice, kde se ale mastné kyseliny a glycerol opět spojují a tvoří společně s cholesterolem částice nazývané chylomikrony. Chylomikrony jsou transportovány lymfatickou (mízní) soustavu dále do těla.
Z krevního oběhu se živiny dostávají do různých částí těla, kde vstupují do buněk. V buňkách dochází k vlastní přeměně látek, jejímž cílem je získat energii, tvořit nové látky, nahradit chybějící složky apod. Případně si přijaté látky tělo ukládá pro pozdější potřebu.
Použitá literatura:
Ganong WF. Přehled lékařské fyziologie. H&H Jinočany, 1999
Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.