brokolice v hrnciO tom, jaké potraviny jsou vhodné a naopak nevhodné pro kojící ženy a jak by měl správně vypadat jejich jídelníček tak, aby co nejvíce podpořil zdraví kojící maminky i dítěte a také podpořil tvorbu a správné složení mateřského mléka.

 

Odborníci doporučují kojení jako nejvhodnější způsob výživy dítěte v prvních měsících života. Kojení a výživa mateřským mlékem mají pro matku i dítě velké množství výhod – více se o nich můžete dočíst zde.

 

Tvorba mateřského mléka ovlivní zásobu živin v těle matky

Mateřské mléko se vytváří v prsu ženy (v mléčné žláze) vlivem hormonu prolaktinu. Do mateřského mléka přecházejí z krve matky tekutiny a v nich rozpuštěné živiny – sacharidy, bílkoviny, tuky, vitaminy a minerální látky. Z krve do mléka také přecházejí například protilátky a další důležité složky. Živiny, které jsou z krve kojící ženy odčerpány, musí její tělo co nejrychleji doplnit z uložených zásob nebo ze živin získaných z potravy. Pokud nemá kojící žena dostatečný přísun všech živin ve stravě, dochází k vyčerpávání jejich zásob v těle a ohrožení jejího zdraví. Proto je potřeba dbát na pestrý a správně složený jídelníček kojících matek.

 

Potřeba energie u kojících žen

Kojící žena má lehce zvýšenou potřebu energie, a to asi o 300 – 500 kcal denně oproti době před těhotenstvím.

500 kcal představuje například:

 

Potřeba bílkovin v období kojení stoupá

Kojící ženy potřebují kvůli tvorbě mléka více bílkovin. Společnost pro výživu doporučuje kojícím ženám v souladu s dávkami DACH přidat k běžné dávce bílkovin navíc 2 gramy bílkovin na 100 g vyprodukovaného mateřského mléka na den.

Bílkoviny si naše tělo do zásoby ukládat neumí, ani je nedokáže získat z jiných živin, proto jich musí být denně ve stravě dostatek.

Přednostně mají kojící ženy konzumovat:

 

Správný příjem tuků v době kojení

Kojící žena by měla z tuků přijímat nanejvýš 30 % energie, stejně jako v těhotenství a před ním. Vyšší příjem je spojen se zvýšeným rizikem obezity, vysoké hladiny cholesterolu a triglyceridů a se zdravotními potížemi, které s nimi souvisejí. Nejvýše třetina všech přijatých tuků má být složena z nasycených mastných kyselin, asi 7 – 10 % energie má pocházet z vícenenasycených mastných kyselin a 10 – 13 % z mononenasycených mastných kyselin. Proto má kojící maminka omezit v jídelníčku zdroje nasycených tuků: upřednostnit libové maso před tučným, omezit masné výrobky (uzeniny, paštiky apod.), tučné mléčné výrobky, rychlé občerstvení, cukrovinky s kokosovým a palmovým tukem, smažené pokrmy. Naopak je potřeba denně přijímat nenasycené tuky z kvalitních olejů, ryb, semen a ořechů. Ořechy a semena mají být podávány denně v množství asi 30 g (menší hrst), kvalitní oleje je vhodné přidávat několikrát denně v malém množství do pokrmů, nejlépe bez další tepelné úpravy. Velmi vhodné složení má olej řepkový, lněný, konopný, olivový, avokádový.

 

Při kojení se zvyšuje potřeba některých vitaminů

Z vitaminů se v době kojení navyšuje potřeba vitaminu A a ve vodě rozpustných vitaminů – vitaminu C a vitaminů skupiny B.

Dostatek jich zajistí příjem alespoň 500 g čerstvého ovoce a zeleniny (vitamin C), mléčných výrobků, obilovin, luštěnin, ryb a masa (vitaminy skupiny B). Vitaminu A potřebují kojící ženy téměř dvojnásobné množství oproti době před těhotenstvím. Vhodné je konzumovat různobarevné ovoce a zeleninu, protože poskytují provitaminy A – karoteny (především oranžové, žluté a tmavě zelené druhy). Vitamin A poskytuje rybí tuk, máslo, játra, žloutek. Je také nutné hlídat dostatečný příjem vitaminu D, aby byl zajištěn správný metabolizmus vápníku – nevyhýbat se slunci a alespoň 2x týdně jíst ryby.

 

Potřeba minerálních látek při kojení

Z minerálních látek potřebují kojící ženy více železa, jodu, fosforu, hořčíku a zinku.  Zásoba železa v těle matky se na konci těhotenství hodně vyčerpává, během kojení je potřeba železa zvýšená na 20 mg. Zdroje železa je potřeba přijímat denně: maso, ryby, žloutek, luštěniny, játra, slunečnicové semínko, mák, kakao. Dostatek jódu (200 – 260 µg na den) zajistí alespoň 2 porce mořských ryb za týden a používání jodované soli. Potřeba fosforu je v době kojení asi 900 mg na den, do jídelníčku ho doplní luštěniny, ořechy a semena (zejména dýňová semena a mák), ryby, vnitřnosti, sýry, vejce. Dostatek hořčíku (390 mg na den) získají kojící ženy konzumací ořechů, máku, banánů, celozrnných obilovin a luštěnin, tmavě zelené zeleniny. Zinek potřebují kojící matky v dávce asi 11 mg denně, jeho zdrojem jsou plody moře, maso, játra, žloutek, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a semena.

 

Další výživová doporučení pro kojící ženy

 kuracka

Čemu se musí kojící žena vyhýbat?

 

 Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.

 

Použitá literatura:

Müllerová, D.: Výživa těhotných a kojících žen, 1. vydání, Praha, Mladá fronta, 2004,119 s.
Kudlová, E., Mydlilová, A.: Výživové poradenství u dětí do dvou let, 1. vydání, Praha, Grada, 2005, 148s.
Schneiderová, D. a kol.: Kojení, 1. vydání, Praha, Grada, 2002, 118s.
European Food Safety Authority. (2010). Scientific Opinion on Dietary Reference Values for carbohydrates and dietary fibre, EFSA Journal 2010; 8(3):1462. Staženo 24/6 2014 z portálu
www.efsa.europa.eu
European Food Safety Authority. (2013). Scientific Opinion on Dietary Reference Values for energy. EFSA Journal 2013,3;11(1):3005. Staženo 24/6 2014 z portálu www.efsa.europa.eu
European Food Safety Authority. (2010). Scientific Opinion on Dietary Reference Values for fat. EFSA Journal 2010, ; 8(3):1461. Staženo 24/6 2014 z portálu www.efsa.europa.eu
European Food Safety Authority. (2012). Scientific Opinion on Dietary Reference Values for protein. EFSA Journal 2012,10(2):2557. Staženo 24/6 2014 z portálu www.efsa.europa.eu