Jak by se měly stravovat maminky v době těhotenství a jaká jsou rizika nedostatečné výživy v tomto období.
Správná výživa je velmi důležitá pro bezproblémový průběh těhotenství a zdravý vývoj plodu. Je však třeba mít na paměti, že se nejedná pouze o výživu v průběhu těhotenství, značný preventivní význam má správná výživa už před otěhotněním. Výhodou pro budoucí těhotenství je např. přiměřená tělesná hmotnost, dostatečný příjem kyseliny listové a některých minerálních látek (vápníku, hořčíku, jódu).
Příjem energie v první třetině těhotenství není nutné navyšovat, později se denní potřeba zvyšuje cca o 200 kcal. Toto navýšení je dostatečné, rozhodně nastávající maminka nemusí jíst za dva. V praxi je důležitým ukazatelem stavu výživy v těhotenství váhový přírůstek. Za první tři měsíce těhotenství by měla žena přibrat na váze cca 1,5 kg a v dalších měsících přibírat nejvýše 400 g týdně tak, aby přírůstek hmotnosti za celé těhotenství činil 8 – 12 kg.
Při nedostatečné výživě má miminko nižší porodní váhu. Dnes je známo, že tyto děti jsou v dospělosti více ohroženy některými metabolickými poruchami, např. zvýšenou krevní hladinou cholesterolu, glukózy a inzulinu, zvýšeným krevním tlakem, rozvojem obezity a cukrovky. Mluví se o tzv. programování chronických onemocnění „in utero“, tedy během nitroděložního vývoje plodu. Naopak při nadměrném váhovém přírůstku hrozí rozvoj těhotenské cukrovky, miminko je větší a hrozí proto komplikace při porodu.
Pokud jde o příjem jednotlivých živin, je nutné upozornit na mírně zvýšenou potřebu kvalitních bílkovin (při běžné smíšené stravě se nejedná o problém) a nutnost zajištění dostatečného příjmu polyenových (vícenenasycených) mastných kyselin, nezbytných pro správný vývoj mozku a vidění. Pro prevenci anémie u matky a vrozených vývojových vad centrálního nervového systému u dítěte je důležitá kyselina listová. Ideální je zajistit dostatečný příjem (cca 400 – 600 mikrogramů denně) už několik měsíců před otěhotněním a dále v průběhu celého těhotenství. Kyselina listová je obsažena především v zelenině, luštěninách a celozrnných obilovinách, možné je její umělé doplňování v tabletách (doplňcích stravy). Z minerálních látek a stopových prvků je nutný dostatek vápníku a hořčíku (jako prevence odvápňování kostí, zubního kazu, křečí, hypertenze, depresivních nálad u matky), železa (při jeho nedostatku se u matky rozvíjí chudokrevnost) a jódu (důležitý pro správný vývoj nervového systému). Kvůli prevenci zácpy je vhodné zvýšit příjem vlákniny.
Na druhou stranu musíme varovat před nadměrným příjmem vitaminu A. Jeho nadbytek může vést k vrozeným vadám u dítěte. Z běžné stravy riziko předávkování zpravidla nehrozí, žádoucí je z jídelníčku vyloučit játra a výrobky z jater (obsahují vitaminu A poměrně hodně) a hlavně zabránit předávkování z tablet (vitaminových preparátů).
Strava těhotných by měla být především pestrá a vyvážená, žádoucí nejsou žádné extrémy (např. striktní veganství). V souladu s obecně platnými zásadami správné výživy je vhodné omezit konzumaci tučných jídel, kuchyňské soli, cukru a sladkostí, eventuelně jídel způsobujících pálení žáhy. Zvláště ke konci těhotenství je zpravidla nutné se vyhýbat potravinám způsobujícím nadýmání.
V těhotenství je třeba rovněž dbát na pitný režim, vhodné však nejsou sladké limonády, nápoje sycené kysličníkem uhličitým, kolové nápoje ani nápoje obsahující chinin (např. tonic). Na místě je též omezení konzumace kávy (1 až 2 běžné šálky denně však lze tolerovat). Nastávající maminky by vůbec neměly pít alkohol, kouřit ani požívat drogy.
V neposlední řadě je třeba upozornit na rizika některých alimentárních nákaz (nákaz z potravy) v těhotenství. Nastávající maminky se musí chránit především před listeriózou a toxoplasmózou. Listeriózu způsobuje bakterie Listeria monocytogenes, která se může vyskytnout ve výrobcích z nepasterovaného mléka a některých masných výrobcích (prejtech, paštikách, plísňových sýrech). V těhotenství tato nákaza může vést k potratu nebo těžkému onemocnění miminka. Toxoplasmózu způsobuje parazit Toxoplasma gondii, nákaza je možná ze syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa a onemocnění rovněž může způsobit potrat nebo poškození plodu.
Použitá literatura:
Hronek M: Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. Maxdorf, 2004, 316 s.
Dlouhý, P. Výživa v těhotenství. In Provazník, K., Komárek, L., et al. Manuál prevence v lékařské praxi – souborné vydání. Praha: Univerzita Karlova - 3. LF / Fortuna, 2004, s. 61-63 s.
Dlouhý P.: Výživa v těhotenství, SZÚ Praha / Fortuna, Praha, 1999, 5 s.
Mužík, V. (ed.): Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole. Brno: Paido, 2007, 150 s.
Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.