Co jsou potravinové alergie – jak vznikají a proč? Které potraviny jsou nejčastějšími alergeny? Může se alergie na potraviny rozvinout u každého, lze nějak alergii předcházet? A co dělat, když již alergií trpíme?
Co je vlastně alergie a co ji způsobuje?
Alergická reakce je nepřiměřená obranná reakce organismu na některé molekuly - antigeny. Náš imunitní systém vyhodnotí molekulu, která je běžně pro tělo neškodná (například bílkovinu kravského mléka), jako cizorodou, a spustí proti ní obranné reakce. Protože jde o příliš silnou reakci, dochází k poškozování také vlastních buněk těla – rozvíjí se alergické příznaky jako ekzém, otoky, dýchací potíže nebo průjem. Imunitní systém si navíc chybné hodnocení molekuly uloží do paměti a při každém dalším setkání s ní se nepřiměřená reakce opakuje – vzniká alergické onemocnění.
Antigeny a alergeny kolem nás
Antigen je molekula, která je schopná vyvolat imunitní reakci. Takovéto molekuly se nacházejí například na povrchu bakterií, virů, ale i v potravinách, pylech, srsti a peří zvířat,…zkrátka všude kolem nás. Antigeny jsou nejčastěji bílkoviny, ale mohou jimi být i jiné chemické látky.
Alergen je takový typ antigenu, který je schopný vyvolat mimořádně silnou imunitní reakci (alergickou reakci), přestože jde vlastně o tělu neškodnou molekulu.
Mám se alergie na potraviny obávat právě já?
Alergií na potraviny trpí asi 3–4 % dětí, s rostoucím věkem se ale jejich počet snižuje, protože některé alergie „vyhasínají" – imunitní systém se naučí potravinu tolerovat.
Sklon k alergickým reakcím je dědičný, takže pokud ve vaší rodině již někdo alergií trpí, je určité riziko, že se vyvine i u vás. Nedědí se přímo konkrétní alergie, ale spíše celková náchylnost k alergické reakci. To znamená, že zatímco jeden z rodičů trpí alergií na pyl břízy a druhý na včelí bodnutí, vy můžete být alergičtí na mléko. Při výskytu alergie u jednoho rodiče je asi 40% riziko rozvoje alergie u dítěte, jsou-li alergičtí oba rodiče, je riziko až 70 %. Pokud trpí alergií váš sourozenec, je pravděpodobnost, že budete alergik 30 %. Že zatím nepozorujete žádné alergické projevy po požití potravin? Nemusíte mít ještě vyhráno! Alergie, včetně potravinových, se mohou rozvinout v kterémkoli věku.
Nejčastější potravinové alergeny s ohledem na věk
Rizikovost jednotlivých potravin se s věkem mění. U dětí do 3 let je nejčastější alergie na bílkovinu kravského mléka, na vaječný bílek, sóju. Právě alergie na bílkovinu kravského mléka a vaječný bílek mají největší tendenci vyhasínat. Alergie na sóju bývá celoživotní. Ve školním věku pak začínají převládat alergie na mák, ořechy, arašídy, celer a další běžné rostlinné potraviny. V dospívání se zvyšuje počet alergiků na ryby, mořské produkty, koření, exotické ovoce a alkoholické nápoje.
Prevence a léčba potravinových alergií
Ještě nedávno byli vědci přesvědčeni, že vzniku potravinových alergií nejlépe předejdeme tím, když rizikovější potraviny zařadíme do jídelníčku dětí s alergickou zátěží v rodině až po ukončení 1. roku života. Ukázalo se však, že tomu tak není. Jako nejspolehlivější prevenci rozvoje alergií doporučuje ESPGHAN krmení pouze mateřským mlékem do ukončeného 4.–6. měsíce věku dítěte a poté zařazování pestrého výběru potravin s tím, že je i dále podáváno mateřské mléko.
Pokud již alergií na určitou potravinu trpíte, je nejjednodušší léčbou vyloučení této potraviny z jídelníčku - tzv. eliminace. Pokud jste však alergičtí na základní potraviny nebo na více potravin najednou, může být problém sestavit bez nich plnohodnotný jídelníček. Pak musíme buď dodávat chybějící živiny jiným způsobem, nebo v extrémních případech část alergizujících potravin v jídelníčku ponechat a podávat léky, potlačující projevy alergie.
Jak zjistíme zda a na co jsme alergičtí?
Míváte ekzémy, opakované nebo dlouhodobé zažívací problémy, dýchací obtíže? Příčina může být právě v nerozpoznané alergii na některou složku stravy. Nejenom průjmy, ale i dlouhodobá rýma, záněty spojivek, astma a další potíže mohou být důsledkem alergie. Odhalit, který alergen nám škodí, je často velmi složité. Máte-li podezření na alergii, navštivte nejlépe lékaře-alergologa, který Vás vyšetří.
Ne vždy se ale podaří příčinu najít a postupuje se empiricky:
- zapisujte si vše, co pijete a jíte a zároveň všechny zdravotní potíže
- pokud máte podezření, že některá potravina vám působí potíže, vynechejte ji nejméně na týden z jídelníčku, vyhněte se i všem potravinám, které ji obsahují (čtěte složení všech potravin -nestačí nejíst například mléko a mléčné výrobky, ale i cukrovinky nebo pečivo s obsahem mléčné bílkoviny)
- v této době dodržujte co nejjednodušší jídelníček, vyhýbejte se dráždivým a těžko stravitelným jídlům
- poté zařaďte podezřelou potravinu, nejprve v malém množství, pozorujte možnou reakci minimálně po dobu 2 dnů, opět zapisujte jídelníček i potíže
- pokud se potíže neobjeví, podávejte potravinu opakovaně, množství zvyšujte
- stejným způsobem můžete pokračovat v testování dalších potravin
Anafylaktický šok – smrtelné nebezpečí
Jde o nejtěžší alergickou reakci. Po požití alergizující potraviny dojde k prudkému rozšíření cév a zvýšení propustnosti jejich stěny – z cév uniká tekutina, tvoří se otoky a prudce klesá krevní tlak, zrychluje se srdeční akce. Může dojít až k selhání krevního oběhu. Otok dýchacích cest ohrožuje alergika zadušením. Bez pomoci může vést anafylaktický šok i k smrti, a to během několika minut. Pokud byste byli svědky takové reakce, je nutné ihned volat rychlou záchrannou službu. Anafylaktickou reakcí jsou ohroženi hlavně ti, u kterých se alergie projevuje dýchacími obtížemi. Pokud se již u alergika anafylaktická reakce v minulosti objevila, měl by vždy u sebe nosit záchranný balíček s injekcí kortikoidů a adrenalinu. Především by se ale měl velmi pečlivě vyhýbat kontaktu s alergenem. Zvýšené nebezpečí vzniku anafylaktického šoku je, pokud se zároveň alergik vystaví působení alergenu a alkoholu, nebezpečí roste i při zvýšené pohybové aktivitě, při infekčním onemocnění,...
Použitá literatura
Bystroň, J.: Aktuální trendy v léčbě alergií, Causa Subita, 4, 2001, č.2, s.53-56.
Fuchs, M.: Alergie číhá v jídle a pití, 2.vydání, 2007, nakl. Adela, 267s., ISBN 8090253229
Fuchs, M.: Potravinová alergie, Causa Subita, 3, 2000, č.6, s.27-29.
Fuchs, M.: Potravinové alergie, 1.vydání, 2013, Maxdorf, 44s., ISBN 978-80-7345-335-0
Fuchs, M.: Potravinová alergie a intolerance, 1.vydání, 2016, Mladá Fronta, 448s.,ISBN 978-80-204-3757-0
Koletzko, S., Niggemann, B. et al.: Diagnostic Approach and Management of Cow´s –Milk Protein Allergy in Infants and Children: ESPGHAN GI Committee Practical Guidelines; portál Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (http://www.espghan.org/fileadmin/user_upload/guidelines_pdf/Diagnostic_Approach_and_Management_of_Cow_s_Milk.28.pdf cit. 27.9.2016)
Petrů, V., Krčmová, I.: Anafylaxe, život ohrožující alergie, 2011, Maxdorf, 44s., ISBN 9788073452117
Schneiderová, H.: Akutní alergické stavy – terapie, seriál o alergiích – 5.část, Causa Subita, 3, 2000, č.6, s.5-6.
Špičák, V.: Alergie, seriál o alergiích – 1. část, Causa Subita, 3, 2000, č.2, s.5-7.