Jak se chránit před nákazami z potravy ve škole.
K prevenci alimentárních nákaz (nákaz z potravin) musí svým dílem přispět škola – školní jídelna a svým dílem také sami žáci. Jak má vypadat školní jídelna či bufet upravují přísné hygienické předpisy. Zde jsou stanoveny základní požadavky na stavební provedení a prostorové uspořádání (sklady, přípravny, kuchyň, jídelna, sociální zařízení pro zaměstnance i strávníky), zásobování pitnou vodou, zásady provozní hygieny (skladování potravin, příprava a výdej jídel, mytí nádobí) a osobní hygieny pracovníků.
Stanovena je povinnost hodnotit možná zdravotní rizika při přípravě pokrmů a stanovit systém kritických kontrolních bodů (tzv. HACCP), v rámci něhož se vytipují místa, kde hrozí největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti pokrmů, a stanovují se postupy, jak toto riziko snížit. Některé pokrmy jsou ve školní jídelně výslovně zakázány – např. ze syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa či vajec (např. tatarský biftek ve školní jídelně nedostanete). Je toho ještě mnohem a mnohem více, co vše musí provozovatel školní jídelny a všichni její pracovníci dodržovat a co pravidelně kontroluje hygienik. Tyto předpisy nejsou samoúčelné, jejich smyslem je především chránit zdraví strávníků a zabránit vzniku alimentárních nákaz z jídla.
Jak ale bylo řečeno, různá nařízení sama o sobě nestačí, také sami žáci po dobu pobytu ve škole musí dodržovat základní hygienická pravidla.
Proto si zapamatujte:
- Po použití záchodu je třeba vždy si důkladně umýt ruce, a to teplou vodou a mýdlem. Některé nákazy mohou probíhat úplně bez příznaků (např. žloutenka typu A), nakažená osoba však vylučuje původce nákazy ve stolici. Případně jsou choroboplodné zárodky ve stolici ještě dříve, než se u nemocného projeví první příznaky onemocnění. Pokud si po použití záchodu dotyčný neumyje ruce, může snadno nakazit ostatní spolužáky (nemocem, které se takto přenášejí, se říká „nemoc špinavých rukou“). Vedle žloutenky typu A mezi ně patří například shigelóza (bacilární úplavice). Tyto nemoci se snadno přenášejí ve větších kolektivech, jako jsou právě školy;
- Ruce si pečlivě umyjte před každým jídlem, to znamená i před svačinou;
- Nikdy nejezte jídlo, které vykazuje známky kažení (zápach, plíseň, barevné změny);
- V případě napadení potraviny plísní nelze jen odstranit plíseň (například z povrchu džemu, odkrojením části sýra, salámu, chleba…) a zbytek zkonzumovat, vždy je třeba celou potravinu vyhodit. Plíseň totiž může produkovat neviditelné toxiny, které prostupují celým objemem (balením) potraviny a které mohou poškodit játra, ledviny, imunitní systém a tvorbu krve. V některých případech mohou vyvolat dokonce rakovinotvorné bujení;
- Na obalech potravin si vždy zkontrolujte vyznačenou dobu spotřeby (datum použitelnosti – označuje se „Spotřebujte do:“ nebo datum minimální trvanlivosti), nekonzumujte potraviny prošlé. Pokud by se stalo, že takovou potravinu zakoupíte ve školním bufetu či automatu, ihned na to upozorněte prodavače a informujte vedení školy buď přímo, nebo prostřednictvím rodičů;
- Svačinu snězte v den, kdy vám ji maminka připravila (pokud nejde o potraviny s delší trvanlivostí), vybalenou svačinu nepokládejte přímo na lavici;
- Přepravku na svačinu udržujte v čistotě a nedávejte do ní kromě potravin žádné jiné předměty.
Použitá literatura:
Mužík, V. (ed.): Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole. Brno: Paido, 2007, 150 s.
Kolektiv: Manuál prevence v lékařské praxi – souborné vydání, Univerzita Karlova / Fortuna, 2004, 733 stran