Otravy z jídla

Může nás otrávit kdokoli a cokoli. Dokonce i jídlo.

 plisnak-u-hrnce

Otravy z jídla mají na svědomí nejčastěji bakterie, plísně a jedovaté houby, které produkují toxiny (jedy). Nebezpečné pro nás jsou i některé chemické látky, které se mohou dostat do potravin z životního prostředí, v průběhu výroby, skladování a přepravy potravin, nebo v nich vznikají během kuchyňského zpracování (např. při smažení).

Bakterie, které vyvolávají otravy u lidí, se mohou do jídla dostat z hlíny, nemytých rukou, ze špinavého prkénka a mnoha dalších zdrojů. A pokud při skladování, konzervování či přípravě jídla nedodržíme patřičné hygienické zásady, mohou se bakterie začít rychle množit.
Otrava vzniká častokrát po konzumaci hotových jídel, která byla po uvaření ponechána delší dobu při pokojové teplotě, při které se bakterie v jídle vesele a neviditelně množí a jídlo nám doslova „otráví“.

Mezi bakterie, které produkují jedy, patří například Staphylococcus aureus (Stafylokok zlatý), Clostridium botulinum či Bacillus cereus.

 

Plísně jsou mikroskopické houby, které rozkládají živiny v potravinách a způsobují jejich kažení. Některé plísně v potravině tvoří plísňové jedy – mykotoxiny, které pronikají hluboko do potraviny, proto nestačí odkrojit plesnivou část chleba, salámu nebo sýra, ani odstranění plesnivého povrchu na zavařenině. Mají na svědomí různé zdravotní potíže, od zažívacích potíží, jako jsou průjmy, až po poškození důležitých orgánů v těle (játra, ledviny aj.). Nejznámější plísňový jed se nazývá aflatoxin a najdeme ho často v zaplísněných burských oříšcích.

 

Otravy houbami
Houby dělíme na jedlé, nejedlé a jedovaté, některé i smrtelně. Jedovaté houby u nás mají na svědomí stovky otrav ročně. Častěji jde naštěstí o otravy lehké, které se projevují nevolností, zvracením, průjmy. Těžké otravy mohou poškodit důležité orgány v těle, jako jsou játra nebo ledviny. Několik případů ročně končí smrtí.
Otravy má na svědomí několik druhů hub, především se jedná o různé druhy muchomůrek, závojenek, vláknic a pavučinců. V tomto ohledu u nás jednoznačně vede muchomůrka zelená, která je naše nejjedovatější houba a je také nejčastější příčinou úmrtí po požití hub.

Otravu nebo nevolnost mohou ale způsobit i houby jedlé, pokud jsou špatně skladované (zapaření v igelitovém sáčku, zmrazené zasyrova) nebo při nevhodné kulinářské přípravě. Při konzumaci halucinogenních hub (lysohlávky) může vedle zdravotních problémů hrozit i střet se zákonem.

 

Důležité informace o jednotlivých otravách, jak se projevují a jak jim můžete předejít, najdete v článcích této sekce.

 

Vyzkoušejte si svoje znalosti v krátkém testu.

 

Použitá literatura
Vědecký výbor pro potraviny: Alimentární onemocnění (infekce a otravy z potravin) SZU Brno 2005
Manuál prevence v lékařské praxi, 3. LF a SZÚ, souborné vydání 2004.
Hagara L., Antonín V., Baier J. Houby. Aventinum 1999.
http://www.jedhouby.crolink.cz/

  

Zpět