O tom, jak nám mikroorganismy mohou pěkně zavařit.

plisnak-2

Nákazy z jídla (alimentární nákazy) tvoří skupinu onemocnění,, která postihují především zažívací trakt člověka, proto se také nejčastěji projevují průjmem a zvracením. Některé z nich ale  mohou  mít i nepříjemné a dlouhodobé následky. 

Jejich příčinou jsou infekce vyvolané různými mikroorganismy – viry, bakteriemi, parazity. Průběh a závažnost onemocnění ovlivňuje druh a množství mikrobů a také individuální reakce našeho organismu na jejich vniknutí.

K přenosu mikroorganismů do jídla může dojít dvěma způsoby, nazýváme je primární nebo sekundární. K primární nákaze dochází požitím  potraviny pocházející přímo z nemocného zvířete (jde zejména o maso a vejce). Sekundární nákaza vzniká požitím původně nezávadné potraviny, která byla kontaminována až během jejího zpracování, skladování a distribuce. Nejčastěji vzniká kříením čistého a nečistého provozu. V domácích podmínkách to například znamená, že k  přípravě pokrmů použijeme kontaminovaná kuchyňská prkénka, nástroje, nádobí, nože, nebo si neumyjeme ruce apod. Proto je třeba zajistit, aby se potraviny, které jsou již určeny ke konzumaci a nebudou se dále tepelně upravovat, nesetkaly – nekřížily - se syrovými. 

Onemocnění z jídla se vyskytují buď ojediněle, nebo v menších či větších epidemiích. K jejich vzniku přispívá táboření, cestování, hromadné akce jako jsou různé domácí hostiny, zabíjačky apod.

Mezi rizikové potraviny patří především:

 

Některá onemocnění se u nás vyskytují poměrně běžně, jiná si můžeme dovézt jako nemilý suvenýr ze zahraničí, především z míst, kde je hygiena na velmi nízké úrovni.

Nejčastějšími nákazami z jídla jsou v České republice kampylobakterióza a salmonelóza, ročně jimi onemocní až 30 000 osob. Mezi další nákazy patří například úplavice, žloutenka, listerióza a toxoplasmóza.

 

Kde se s těmito nemocemi můžeme setkat a jak se před nimi chránit se dočtete ve článcích této sekce.