O atopickém ekzému a vlivu výživy na něj.
Co je atopický ekzém?
- Vrozené zánětlivé kožní onemocnění, které velice silně svědí, často trvá léta a vyskytuje se u cca 10 % populace.
- V akutní fázi se projevuje jako výsev různě velkých ploch drobných červených pupínků, které časem vysychají, na vrchu se tvoří žlutá krusta, může dojít k mokvání. Stav se zhoršuje škrábáním ložisek a případnou druhotnou bakteriální infekcí. Nejčastěji ekzém nalezneme v kožních záhybech – loketní jamky, podkolenní jamky, na dlaních, zejména u dětí pak na tvářích, za ušima, ve vlasech, může se ale objevit kdekoli na těle. Po zhojení akutních projevů ekzému zůstává kůže suchá, neboť je porušena ochranná bariéra v pokožce, snadno se tvoří trhlinky (které navíc mohou být druhotně infikovány), je snížena tvorba potu a mazu.
- Podstatou vzniku atopického ekzému je alergická reakce těla, což je nepřiměřená (přehnaná) reakce organizmu proti látkám, které se běžně vyskytují v našem životním prostředí a označujeme je jako „alergeny“. Alergeny může člověk nejen pozřít ústy (více o potravinových alergiích se dozvíte zde), ale může je i vdechovat či mohou přijít přímo do kontaktu s pokožkou, oční spojivkou, nosní sliznicí apod.
- Atopický ekzém bývá dědičně podmíněný, často je spojen s výskytem průduškového astmatu či senné rýmy (správně pylové alergie) a často se zhoršuje na jaře a na podzim, ke zlepšení dochází v létě.
- Největší problémy bývají v prvním roce života, pak dochází ke zlepšení, cca 75 % nemocných se uzdraví během prvních školních let, případně v pubertě (naopak v pubertě ale může dojít ke znovuobjevení ekzému či zhoršení stavu), do 20 let věku ekzém většinou zcela vymizí, zhoršení může opět nastat během menstruace, těhotenství a po porodu v šestinedělí, při infekčním onemocnění, v období zvýšené stresové zátěže (například před důležitou zkouškou), v krajním případě může přetrvávat po celý život.
Jak souvisí atopický ekzém s výživou?
Především u malých dětí souvisí vznik atopického ekzému velice často s potravinovou alergií. Vliv výživy na stav ekzému je ovšem nepopiratelný i v pozdějším věku, a to mimo jiné i pro dráždivé účinky některých potravin a pochutin. Součástí prevence i léčby atopického ekzému je proto tzv. „eliminační dieta“, čili vynechání problémových potravin z jídelníčku, a to pokud možno striktně.
Jaké potraviny mohou zhoršovat projevy atopického ekzému?
Zejména potraviny, na které je ekzematik (člověk trpící tímto onemocněním) prokazatelně alergický (k průkazu alergie se používají hlavně krevní a kožní testy). Kromě toho mohou ke zhoršení ekzému přispívat i potraviny s dráždivými účinky, například kakao, čokoláda, koření, alkohol, hodně kyselé potraviny a pochutiny: ocet, kyselé okurky, neředěné ovocné džusy, hořčice apod. Každému může vadit něco jiného. Ekzematik proto musí pozorně sledovat stav ekzému a dávat ho do souvislosti s konzumovanými potravinami. Je dobré vést si potravinový deník, kde si ekzematik každý den uvede, co a kdy snědl, jaký je stav ekzému a další důležité údaje. Někdy je velmi těžké vypátrat, která potravina ekzematikovi vadí, protože ke zhoršení projevů ekzému může dojít řádově v hodinách či dnech po její konzumaci, v krajním případě se však může jednat i o týdny či dokonce až měsíce. Vysledování takové potraviny je pak srovnatelné s pověstným hledáním jehly v kupce sena.
Jaké jsou zásady stravování při atopickém ekzému?
- Vynechat ze stravy potraviny, na něž byla konkrétnímu člověku prokázána alergie;
- vynechat ze stravy dráždivé potraviny;
- nové potraviny podávat z počátku spíše tepelně upravené, neboť některé potravinové alergeny se ničí teplem;
- snažit se o vyvážený jídelníček, volit vhodné náhrady za vyřazené potraviny;
- vést potravinový deník;
- pořádně studovat etikety kupovaných potravin;
- nekonzumovat pokrmy neznámého původu a složení.
Některé potraviny, které mohou zhoršovat projevy atopického ekzému:
(vzhledem k jejich schopnosti vyvolávat alergické reakce jsou tučně zvýrazněny silně alergizující potraviny)
- Ovoce: citrusové plody všech druhů, kiwi, ananas, mango, broskve, fíky, rybíz, maliny, jahody, angrešt, ostružiny
- Zelenina: rajčata, kyselé zelí, celer, petržel, paprika, ředkev, ředkvičky, křen
- Luštěniny – sója, fazole, hrách, čočka
- Ořechy a semena: ořechy všech druhů, hlavně arašídy, mandle, pistácie, olejové plody, slunečnicová semínka, piniové ořechy, dýňová semínka, sezam
- Sladidla: cukr, hnědý cukr, sladkosti, med, javorový sirup
- Koření: řeřicha, bazalka, exotické koření – vanilka, skořice, kari (curry), muškátový oříšek atd. (koření se považuje za rizikové v podstatě všechno)
- Vejce, mléko a mléčné výrobky všech druhů (pozor na složení hotových potravin a polotovarů – mohou obsahovat vejce a mléko, alergie na vejce a mléko patří k těm nejčastějším hlavně v dětském věku)
- Ryby, měkkýši, korýši
- Vepřové maso
- Obiloviny s obsahem lepku: pšenice, žito, ječmen
- Některé přídatné látky v potravinách: barviva, aromata, ochucovadla, stabilizátory a jiné (některé přídatné látky se vyrábějí ze sóji, vajec, mléka a dalších alergenů, jiné mohou na ekzém působit dráždivě)
Pozor!!! Neznamená to, že konzumace v seznamu uvedených potravin bude zhoršovat atopický ekzém každého ekzematika. Při konzumaci těchto potravin by měl být ekzematik pouze více opatrný. Naproti tomu může někomu vadit i potravina v seznamu neuvedená a obecně považovaná za relativně bezpečnou z hlediska její schopnosti vyvolat alergickou reakci.
Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.
Použitá literatura:
Čapková, Š., Špičák, V., Vosmík, F., Atopický ekzém, Galén, 2005.
Fuchs, M., Alergie číhá v jídle a pití. 2. rozšířené přepracované vydání, Nakladatelství Adéla, 2007.