MÝTUS PRVNÍ: Mléko není pro člověka vhodné

Odpůrci mléka tvrdí (podle průzkumu je to 21 % Čechů), že člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce (krávy). Argumentují tím, že všichni savci v přírodě se mlékem živí přibližně do doby, kdy ztrojnásobí svou porodní váhu. U člověka je to ve věku zhruba jednoho roku. V dospělosti už žádný jiný volně žijící savec mléko nepřijímá (kromě domestikované kočky domácí). Navíc jsou savci živeni výhradně mateřským mlékem svého druhu a nikoli mlékem jiných zvířat. Podle odpůrců ztrácí lidé od přibližně pěti let schopnost trávit laktózu a ta v trávicím traktu kvasí a je příčinou řady zdravotních problémů.

ARGUMENTACE PROTI: Člověk je živočišným druhem, jehož stravování se od jiných savců podstatně liší, a je jediným, jehož mládě vyžaduje velmi dlouhou péči. Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku právě a nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život. Pokud má člověk potíže s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince, nikoliv lidského druhu. Tato, tzv. „laktózová intolerance“, se vyskytuje v průměru jen asi u 2 až 10 % Evropanů. Výzkumy navíc dokazují, že lidská evoluce za posledních 5000 let udělala největší skok v lidské historii a velmi se zrychlila. „Genetické změny přitom souvisí s řadou lidských charakteristik. Mnohé z nedávných genetických změn jsou přitom odrazem změn v lidském stravování, které s sebou přineslo zemědělství," tvrdí například antropolog John Hawks z univerzity ve Wisconsinu. U Evropanů byl v rámci těchto změn relativně nedávno objeven gen, kter?? jim v dospělosti pomáhá lépe trávit mléko.

 

MÝTUS DRUHÝ: Mléko a další mléčné výrobky jsou zdrojem mnoha zdravotních komplikací. 

Tento mýtus považuje za pravdu 27 % Čechů. Při argumantaci na prvním místě uvádějí alergii na mléko, která je v populaci stále častější. Dále zmiňují zvyšování hladiny cholesterolu, k níž údajně mléko vede v souvislosti s přijímáním nasycených živočišných tuků. Tvrdí, že předzvěst arteriosklerózy se objevuje už u zcela malých dětí, které konzumují velké množství mléka. Dalšími neblahými zdravotními dopady mléka má být vyšší frekvence infekčních onemocnění, revmatoidní artritida či snížené IQ u dětí.

ARGUMENTACE PROTI: Lékaři upozorňují, že vápník, jehož jsou mléčné výrobky nenahraditelným zdrojem, je nezbytný pro pohyb svalů, přenos signálů v nervovém systému, umožňuje srážení krve a je na něm závislý například i pohyb spermií. Kromě toho mléko obsahuje také řadu vitaminů A, D,  B12, nebo B1. Mléko také obsahuje selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Příznivci mléka proto tvrdí, že například zakysané výrobky upravují poruchy trávení, chrání před infekcemi nebo třeba zlepšují pleť.

Pití mléka není vhodné ke konzumaci pouze pro osoby s alergií na mléčnou bílkovinu či u osob s nesnášenlivostí mléčného cukru.

 

MÝTUS TŘETÍ:  Mléko zahleňuje (myslí si to 47 % Čechů)

ARGUMENTACE PROTI: Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. V minulosti se naopak této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu.

 

MÝTUS ČTVRTÝ: Čerstvé mléko je zdravější než trvanlivé. Trvanlivé mléko navíc neobsahuje žádné vitaminy a minerály (myslí si to 86 % Čechů)

ARGUMENTACE PROTI: Obsahy proteinů, vitaminů a minerálů se téměř neliší! Tepelným ošetřením se z mléka ztrací maximálně 10% výživných látek. Tepelně neošetřené (čerstvě nadojené) mléko může navíc obsahovat choroboplodné zárodky. Naproti tomu u trvanlivého a pasterizovaného mléka je garantováno, že je bezpečné a žádné choroboplodné zárodky neobsahuje.

 

MÝTUS PÁTÝ: Trvanlivé mléko obsahuje konzervanty, tzv. „éčka“ (myslí si to 74 % Čechů)

ARGUMENTACE PROTI: Při výrobě trvanlivého mléka se v žádném případě do mléka přídatné látky nedávají. Trvanlivost je dosažena výlučně díky tepelnému ošetření – v případě trvanlivého mléka díky metodě UHT („ultra heat treatment“), a pak také díky speciálnímu složení obalu, který zabraňuje přístupu světla a vzduchu. Ani v případě výroby čerstvého pasterovaného mléka nejsou používány jakékoliv konzervanty. Kratší doba udržitelnosti je dána pouze nižší teplotou ošetření.

 

Autoři: jk, oo