|
Sledování tělesné zdatnosti mládeže v Evropě |
 |
 |
|
Tělesná zdatnost v dětství a dospívání je dobrý indikátor aktuálního a budoucího zdraví jednotlivců. Výzkumní pracovníci soustředění v projektu Helena vypracovali návrh protokolů, které mohou pomoci identifikovat mladé jedince, kteří potřebují zlepšit svoji kondici. Tyto protokoly zohledňují věk a pohlaví mládeže a uvádějí normované hodnoty pro fyzickou zdatnost evropské mládeže.
Co je to fyzická zdatnost?
Fyzická zdatnost není jediný znak, ale kombinace aerobní kapacity, síly, rychlosti, hbitosti, koordinace a přizpůsobitelnosti, které společně určují schopnost jedince vykonávat fyzické činnosti, včetně aktivit spojovaných s každodenním životem. Z praktického hlediska umožňuje dobrá fyzická zdatnost aktivně pracovat, snížit nebezpečí zranění, aktivně řešit nepředvídané okolnosti, dále pak zúčastnit se odpočinkových aktivit jako je sport a různé oddechové činnosti. Fyzická zdatnost je rovněž považována za významný ukazatel zdravotního stavu. Nedávné výsledky studie HELENA jasně prokázaly, že to je rovněž záležitost evropské mládeže (1-4).
|
|
Celý článek...
|
|
|
Pohybová aktivita |
|
|
|
Pohybová aktivita byla vždy nedílnou součástí životního stylu člověka od prvopočátku vývoje člověka jako živočišného druhu. Pohyb tedy patří k základním fyziologickým potřebám člověka. Přestože nedostatek pohybu nepociťujeme tak intenzivně jako nedostatek potravy či tekutin (hlad, žízeň), je pohybová činnost nepostradatelná pro správný vývoj a funkce lidských orgánů.
Pohyb například napomáhá správnému zabudování vápníku do kostí. Není tedy jen důležité mít správný příjem vápníku, fosforu a vitaminu D, ale i dostatečně se hýbat, abychom docílili správné pevnosti a pružnosti, a tím i odolnosti našich kostí. A to nejen v dětství a dospívání, kdy se kosti budují, ale i v těhotenství a během kojení, kdy je obrat vápníku mezi kostmi a potravou zvýšen díky potřebě vápníku na tvorbu kostí dítěte, ale také během celého života, protože kostní buňky se obměňují neustále. Pohyb je proto nedílnou součástí prevence osteoporózy.
Pohyb například také napomáhá tvorbě svalové hmoty a zvyšuje tak hladinu klidového metabolizmu (základní látkové přeměny). Naopak nečinnost hladinu základní látkové přeměny snižuje. To má význam nejen pro udržení zdravé tělesné hmotnosti, ale i pro zachování kvality života ve stáří a při závažných onemocněních, kdy svalová tkáň představuje nejpříhodnější zdroj energie a aminokyselin pro tvorbu protilátek.
|
|
Celý článek...
|
|
Jaký pohyb je vhodný a v jaké míře? |
|
|
|
S pohybovou činností a jejím vlivem na organizmus je obvykle spojován termín „zdatnost“. Tento pojem nebyl dosud přesně definován a v běžném životě má více významů. Zdatnost označuje často i výkonnost, zručnost nebo pracovitost.
Pojem „zdravotně orientovaná zdatnost“ poté vyjadřuje skutečnost, že stupeň zdatnosti má individuální úroveň. To znamená, že každý člověk má jinou úroveň zdatnosti, kterou potřebuje pro udržení zdraví a pro vedení aktivního způsobu života. Tato zdatnost umožňuje člověku vyrovnávat se s pracovním i dalším zatížením běžného života a věnovat se v dostatečné míře pohybové činnosti v jeho volném čase. Stupeň zdravotně orientované zdatnosti tedy není dán výkonnostními normami. Odborníci tím vlastně chtějí říct, že postačující úroveň zdatnosti běžného člověka nemusí mít hodnotu zdatnosti vrcholového sportovce.
Současná populace trpí nadměrnou hmotností (tj. nadváhou, obezitou), tedy zmožením tukové tkáně v těle. Při aerobním zatížení se spotřebovávají nejprve sacharidy (vystačí obvykle na 30 minut intenzivnější pohybové činnosti), později převážně tuky. Hubnout tak můžeme jednak souvislým zatížením střední intenzity, trvajícím více než 30 minut (např. rychlou chůzí, jízdou na kole, aerobikem), ale zejména příjmem potravy s nižší energetickou hodnotou, než je výdej energie. Platí základní pravidlo: „Přijmi, ale vydej!“
Autor: eg
• Kolektiv autorů, Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole, Brno, Paido, 2007
• Health Council of Netherlands, Guidelines for a Healthy Diet 2006, The Hague, 18 December 2006
• Kalman, M., Hamřík, Z., Pavelka, J.: Podpora pohybové aktivity pro odbornou veřejnost, ORE-institut, o.p.s., Olomouc 2009
|
|
Jaké pohybové činnosti jsou zdraví prospěšné? |
|
|
|
Zjednodušeně řečeno, lidskému organizmu je lhostejné, zda se účastníme sportovní soutěže, rekreačně cvičíme nebo tělesně pracujeme. Pomineme-li emotivnost a přitažlivost sportovní soutěže, jsou pro zdraví rozhodující objem, intenzita a typ pohybové aktivity. Proto můžeme do pohybových aktivit zahrnout i činnosti běžného života. Jinými slovy, pohyb je důležitý pro každého člověka, i pro toho, kdo nemá sportovní nadání.
Orientačně se při volbě pohybového zatížení můžeme řídit podle následujícího přehledu:
Nízká intenzita zatížení
- běžné práce doma nebo na zahradě, volná chůze, volná jízda na kole po rovině, procházka se psem, rekreační sportovní činnosti (volejbal, badminton apod.).
Střední nebo vyšší intenzita zatížení
- těžší práce doma nebo na zahradě, rychlá chůze, běh volným tempem, rychlejší jízda na kole, kondiční cvičení, rekreační sportovní aktivity (košíková, tenis, stolní tenis, bruslení, sjezd na lyžích, turistika na běžkách nebo běh na lyžích volným tempem, plavání na kratší vzdálenost, aerobik apod.).
Vysoká intenzita zatížení
- těžké manuální práce (lesní, stavební apod.), usilovná jízda na kole, usilovný běh na delší vzdálenost nebo terénem, závodně prováděné sportovní aktivity.
|
|
Celý článek...
|
|
|
