|
Voda - důležitá složka lidské výživy |
 |
 |
|
Voda je důležitou součástí výživy. Průběžně ji ztrácíme a průběžně ji proto musíme doplňovat. Bez vody vydržíme přežít dokonce méně než bez potravy.
K čemu je voda v lidském těle?
• Voda je zahrnuta prakticky do všech tělesných funkcí.
• Je důležitá zejména pro termoregulaci organizmu.
• Voda je hlavní součástí lidského těla.
U dospělého muže představuje voda v průměru asi 60 % tělesné hmotnosti, u dospělé ženy asi 50 až 55 % a asi 75 % u novorozeného dítěte. Nižší procento u žen je způsobeno tím, že mají v těle zcela fyziologicky vyšší procento tělesného tuku.
Podíváme-li se na celkové množství vody v těle podrobněji, zjistíme, že se liší podle složení těla. Sportovci s nižším procentem tukové tkáně a vyšším množstvím svalového glykogenu jí budou mít více než obézní. Celkové množství vody v těle klesá s věkem v průměru asi na 47 % tělesné hmotnosti u osob starších 50 let. S věkem také klesá koncentrační schopnost ledvin a tím pádem o něco narůstá množství moči a zároveň klesá pocit žízně.
Asi 68 % z celkové tělesné vody se nachází uvnitř tělesných buněk, 35 % pak vně buněk a z nich asi 7 % z celkové tělesné vody se nachází v krevní plazmě. To pro představu znamená, že dospělý muž o hmotnosti 70 kg bude mít v těle asi 42 litrů vody, z toho 28 litrů bude součástí buněk a 14 litrů se bude nacházet mimo buňky (tzv. extracelulární tekutina) a 3,1 litrů z uvedených 14 litrů extracelulární tekutiny bude součástí krevní plazmy.
Autor: eg
• Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
• European Food Safety Authority (EFSA), Parma, Italy, EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies (NDA), Scientific Opinion on Dietary Reference Values for water, EFSA Journal 2010; 8(3):1459
Kožíšek, F., Pitný režim, Státní zdravotní ústav 2006
|
|
|
Kolik vody musíme přijmout? |
|
|
|
Kolik vody bychom měli přijmout? Tolik, kolik jsme ztratili. Jenže ztráty vody jsou velmi individuální, proto i množství vody, které musíme přijmout, se u jednotlivců velmi liší. Pokud tedy chceme stanovit nějaká doporučení, musíme říci, pro jaké podmínky platí. Doporučení uváděná v tomto článku jsou vztažena k mírnému teplotnímu pásmu a střední úrovni pohybové aktivity.
Množství tekutin, které by měl dospělý jedinec zkonzumovat, se za běžných klimatických podmínek nachází v rozmezí 2 litrů tekutin u žen a 2,5 litrů tekutin u mužů za den, přičemž 80 % z tohoto množství by mělo pocházet z nápojů. To znamená, že vypít bychom měli asi 1,6 (ženy) a 2 (muži) litru tekutiny. Zbylých 20 % představuje voda obsažená v potravinách a pokrmech.
Množství tekutin, které by měly za běžných klimatických podmínek a při střední úrovni pohybové aktivity zkonzumovat děti:
od 2 do 3 let 1,3 litru tekutin,
od 4 do 8 let 1,6 litru tekutin,
od 9 do 13 let 1,9 (dívky) – 2,1 (chlapci) litru tekutin, přičemž děti od 14 let jsou považovány za dospělé.
Autor: eg
Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
European Food Safety Authority (EFSA), Parma, Italy, EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies (NDA), Scientific Opinion on Dietary Reference Values for water, EFSA Journal 2010; 8(3):1459
Kožíšek, F., Pitný režim, Státní zdravotní ústav 2006
|
|
Co je dehydratace? |
|
|
|
Dehydratace je proces, kdy se bez náhrady ztrácí voda z těla. Ztráta a nedostatek vody v organizmu mohou mít na organizmus různé dopady. Záleží na tom, kolik tekutin jsme ztratili, na současném fyzickém a psychickém stavu (na našem zdraví) a na podmínkách prostředí (vlhkost vzduch a teplota okolí), ve kterém se právě nacházíme.
Ztráta vody okolo 1 % tělesné hmotnosti snižuje výkonnost, schopnost termoregulace a chuť k jídlu. Ztráta okolo 4 % poté dále ještě více zhoršuje výkonnost, způsobuje poruchy koncentrace, bolesti hlavy, ospalost, zvyšuje dráždivost, tělesnou teplotu a tepovou frekvenci. Pokud ztráta přesáhne 8 %, může způsobit až úmrtí.
Mírný, avšak dlouhodobý nedostatek tekutin může mít za následek kromě častěji se opakujících bolestí hlavy a přetrvávající zácpy i poruchu funkce ledvin (včetně tvorby ledvinových a močových kamenů), častější infekce močových cest, může přispět k rozvoji některých druhů rakoviny (tlustého střeva, konečníku, močového měchýře) a i srdečně-cévních onemocnění.
Proto pozor!
• Subjektivní pocit žízně ani zdaleka neodpovídá naší skutečné potřebě tekutin.
• Správně bychom měli pít, i když žízeň nemáme.
• Výrazem „pitný režim“ míníme pravidelný a zároveň dostatečný příjem vhodných tekutin.
• Pocit žízně by pro nás měl být až varovným signálem a neměl by být tím, co nás vede k příjmu tekutin.
• Pocit žízně je u některých jedinců oslabený!
• Nižší pocit žízně mívají často ženy, zvláště pak ale starší lidé.
|
|
Celý článek...
|
|
Jak se voda z těla ztrácí? |
|
|
|
Nejvíce se voda z těla ztrácí ledvinami – močí a potem. Méně pak kůží, plícemi a stolicí. Ztráty vody jsou velmi závislé na jejím příjmu, přijímané potravě, na úrovni pohybové aktivity, teplotě prostředí a oblečení.
- Močí dospělý člověk ztratí jeden až dva litry vody, uvedené ztráty však mohou v extrémních případech vyrůst až na litrů dvacet při nadměrné konzumaci vody.
- Množství moči se mění se stavem hydratace (zavodnění) organizmu – při snížené hydrataci klesá a při zvýšené naopak roste.
- Pohybová aktivita a teplo produkci moči snižují. Zima a hypoxie (snížené množství kyslíku ve vzduchu) produkci moči naopak zvyšují; to má význam například u horolezců – kdy snížené množství kyslíku ve vzduchu ve vysokých nadmořských výškách spolu s nízkou teplotou zvyšují produkci moči a tím snižují množství celkové tělesné vody a tím pádem i snižují objem cirkulující krve, kterou tímto zároveň zahušťují (zvyšují poměr červených krvinek vůči plazmě).
- Stolicí se ztrácí v průměru asi 1 až 2 decilitry vody, avšak toto množství může při průjmech stoupnout až osmkrát.
- Odpařováním kůží se v průměru ztrácí asi půl litru vody denně a plícemi u lidí se sedavým životním stylem o něco méně, asi 300 ml. Tyto ztráty jsou však velmi závislé na okolním prostředí – teplotě, vlhkosti, proudění vzduchu, prokrvení pokožky či množství oblečení a nadmořské výšce.
- Ztráty vody dýcháním mohou u aktivní osoby v přímořské oblasti stoupnout i o něco více než půl litru a ve vyšší nadmořské výšce dokonce ještě o dalších 200 ml, obzvláště jsou-li vlhkost vzduchu a teplota velmi nízké.
Autor: eg
Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
European Food Safety Authority (EFSA), Parma, Italy, EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies (NDA), Scientific Opinion on Dietary Reference Values for water, EFSA Journal 2010; 8(3):1459
Kožíšek, F., Pitný režim, Státní zdravotní ústav 2006
|
|
|
