Jó

d je známý hlavně díky svému účinku na správnou tvorbu hormonů štítné žlázy. Je nezbytnou stavební součástí hormonů štítné žlázy – tyroxinu a trijodtyroninu, které v buňkách regulují rychlost metabolizmu (látkové přeměny).

Pokud má organizmus dostatek (tedy ani málo, ani moc) jódu, bude jedinec přiměřeně aktivní, vitální a myslící.

Jód má dále vliv na aktivitu alfa-amylázy, což je jeden z enzymů vznikajících ve slinivce břišní, který se podílí na trávení tuků.

Jód je též nezbytný pro správný vývoj plodu a dítěte v raných obdobích života.

Zlepšuje také kvalitu pleti, vlasů, zubů a nehtů a zklidňuje nervy.

Jak se projevuje nedostatek jódu
Nedostatek jódu se může projevit zvětšením štítné žlázy (tzv. strumou, voletem).

Celkovými projevy jsou:
• únava,
• zimomřivost,
• zhrubění kůže a vlasů,
• tloustnutí,
• sklon k depresím,
• zapomínání,
• bolesti svalů,
• zácpa,
• změny hlasu a
• celkový úbytek vitality.

Pokud nedostatkem jódu trpí těhotná žena, může dojít k poškození plodu a dítě narozené takové matce mívá nedostatek hormonů štítné žlázy a jódu. Pokud se ihned neléčí, dojde k opoždění a poruše celkového vývoje nazývané kretenismus.

Zdroje jódu
Jód v potravě můžeme nalézt především:
• v jodizované soli (5–10 g denně stačí na pokrytí denní potřeby jódu),
• v mořských řasách, mořských rybách a mořských plodech,
• v různé míře je obsažen v ovoci a zelenině (obsah jódu závisí na tom, jak je na jód bohatá půda, kde ovoce i zelenina rostly).

Potřebné množství jódu se odvíjí od věku, růstu, pohlaví, výživy, okolní teploty a hmotnosti. Bezpečné a dostatečné množství pro dospělé je 1–2 mikrogramy na kilogram hmotnosti, tedy u padesátikilového jedince je to 50–100 mikrogramů.

Doporučuje se:
• u dětí do 10 let 40–120 mikrogramů
• u dětí nad 10 let a dospělých cca 150 mikrogramů
• u těhotných 250 mikrogramů
• u kojících žen maximálně 300 mikrogramů

Jak se projevuje nadbytek jódu
Nadbytek jódu může vést k patologicky zvýšené činnosti štítné žlázy – hypertyreóze, která se projevuje:
• teplou opocenou kůží,
• vypadáváním vlasů,
• zvýšenou únavností,
• hubnutím,
• třesem, neklidem, úzkostí
• poruchami činnosti srdce

Rozhodnutí, zda podávat jód kojencům a dětem, je vhodné ponechat dětskému lékaři. Jód přechází do mateřského mléka, kojené děti jeho nedostatkem obvykle netrpí.

Zdroje:

Manuál prevence v lékařské praxi, Kol. autorů, Státní zdravotní ústav; http://www.szu.cz/manual-prevence-v-lekarske-praxi
Prevence v praxi, Kol. autorů, Nadace CINDI ve spolupráci s 3. Lékařskou fakultou University Karlovy v Praze, 2009; http://gtge.org/cindi/index.php?option=com_content&task=view&id=6&Itemid=28

Autor: jr