Neexistuje žádné onemocnění, na které by životní styl neměl alespoň malý vliv. I banální virová nachlazení se jinak projeví u člověka, který je otužilý a zajímá se o dostatečný přísun vitaminů, a jinak u kuřáka, který navíc o zdravou stravu nezavadí. I vrozené vývojové vady mohou být minimálně pár procenty ovlivněny životním stylem matky v těhotenství.

Uveďme si tedy některé příklady základních nemocí souvisejících s výživou. 

Nádorová onemocnění
Na první místo bychom zařadili nádorová onemocnění. Do povědomí lidí se dostala fakta, že ke vzniku nádorů tlustého střeva a konečníku může přispívat tučná strava s vysokým podílem masa a ochranně může působit strava bohatá na vlákninu plná ovoce a zeleniny.

Tato zkušenost neplatí pouze pro onemocnění trávicího traktu, ale i pro ostatní typy nádorů. Přestože se může zdát, že například rakovina prsu a gynekologické nádory nemohou souviset s tím, co jíme, bylo prokázáno, že s vyšším výskytem těchto typů nádorů se setkáváme u žen obézních.

Souvislost je zřejmá, i tady platí vyšší pravděpodobnost výskytu nádoru u žen, které ve stravě dávají přednost tučnému, energeticky vydatnému jídlu a zapomínají na dostatečný přísun přirozených vitaminů.

Samotný přísun vitaminů má obrovský význam v prevenci všech nádorových onemocnění. Na počátku zhoubného bujení vznikají drobné poruchy v buňkách a uvolňují se tzv. volné radikály. Právě látky jako vitaminy C a E, karotenoidy, flavonoidy jsou schopny tyto volné radikály vychytávat a bránit dalšímu šíření.

Onemocnění srdce a cév stojí dlouhodobě na prvním místě jako hlavní příčina úmrtí. Mohlo by se tedy zdát, že s touto skutečností nelze nic dělat, že asi bude problém tento fakt ovlivnit. Opak je pravdou. Právě u nemocí srdce a cév jsou dobře prozkoumány faktory, které mají na poškození orgánů vliv a navíc se dají právě tyto faktory docela dobře ovlivňovat.

Představme si srdce jako pumpu a cévy jako soustavu hadic. Pumpa pracuje neúnavně celý život a přečerpává do hadic krev. Hadice slouží celý život k proudění krve, ale s časem ztrácí svojí pružnost, ve stěnách hadic dochází k drobným poruchám a bohužel se v nich usazují kal a odpadní látky. A dostáváme se k podstatě problému. Jak pokračuje tvrdnutí těchto hadic a usazování různých látek, průsvit těchto hadic se zužuje, zmenšuje se průtok tekutin za takovýmito místy a dále se nedostává tolik tekutin, kolik by bylo potřeba.

Hlavní příčinou úmrtí u nás, v Evropě i v mnohých dalších státech jsou v současné době onemocnění srdce a cév, tzv. kardiovaskulární onemocnění a z nich zejména ateroskleróza. Ta postihuje cévy, nejčastěji srdeční a mozkové. Je pro ni charakteristické ukládání tukových částic do cévních stěn. Tento proces může, většinou po dlouhých letech, vyústit v celkovou cévní neprůchodnost s nebezpečím vzniku zejména ischemické choroby srdeční, srdečního infarktu a cévní mozkové příhody.

Aterosklerózu, kterou také označujeme jako kornatění tepen, je degenerativní zánětlivé onemocnění cév, které se vyvíjí velmi pomalu. Do stěn cév se pozvolna ukládají tukové látky – především cholesterol – a vytvářejí taktzvané aterosklerotické pláty. To vede ke ztrátě pružnosti cév, následně k omezování průtoku krve a v konečné fázi i k jejich výraznému zúžení či uzávěru. Podle místa, ve kterém jsou nejvíce postiženy cévy, se pak ateroskleróza projevuje nejčastěji jako ischemická choroba srdeční s anginou pectoris, infarkt myokardu, ischemická choroba dolních končetin nebo cévní mozková příhoda.