Důvody, proč se lidé stravují poněkud jinak, než doporučují odborníci na výživu, jsou různé a často bohužel nepodložené vědeckými poznatky. Některé vycházejí z náboženských směrů a filozofických přesvědčení. Kromě těchto hledisek, se nově stále častěji řadí hledisko ekologické, které zdůrazňuje nižší zátěž životního prostředí, např. udává se, že vegetariánů se na stejné rozloze uživí 2 x až 5 x více. Volba pro nekonvenční směr může být projevem protestu, módní záležitosti nebo touhou vyzkoušet něco nového. Častým důvodem je také snaha o zlepšení zdravotního stavu.

Rozhodnutí změnit své stravovací návyky je často spojeno s úpravou celého životního stylu (např. nekuřáctví, abstinence, pohyb v přírodě, meditace, preference alternativní nebo komplementární medicíny) a někdy i celého pohledu na svět.

Pro mnohé jedince je pojem alternativních výživových směrů spojen s tzv. zdravou výživou. Vegetariánský způsob stravování patří k nejstarším a nejrozšířenějším (u nás asi 2 % populace) z alternativních způsobů stravování. Myšlenka bezmasé stravy sahá hluboko do historie, vychází z orientálního hinduismu a buddhismu a v podobě, jak vegetariánství známe dnes, se objevilo v průběhu 19. století. Při volbě vegetariánství hraje významnou úlohu soucit se zvířaty a také výskyt různých zoonóz (přenos onemocnění ze zvířat) může od konzumace masa odradit.