O nežádoucích reakcích na potraviny, jak se projevují a kdo je jimi nejvíce ohrožen.

 

Co je nesnášenlivost potravin?

Pod pojem nesnášenlivost potravin se zahrnuje celá řada odlišných druhů reakcí, které mají různý průběh, příčiny i následky. Na rozdíl od potravinové alergie se u nesnášenlivosti na reakci nepodílí imunitní systém. Příznaky alergií a nesnášenlivostí jsou však často velmi podobné. Nesnášenlivost způsobují látky, které jsou běžnou součástí potravin, nežádoucí reakce se však dostaví jen u člověka, který k ní má předpoklady. Jiným lidem stejná potravina potíže nezpůsobí. Nesnášenlivosti mohou být vrozené, ale mohou se objevit i kdykoli během života.

 

Nesnášenlivost má různé příčiny i podoby

• Problém může být v přeměně látek

Mezi nejčastější příčinu nesnášenlivosti potravin a jejich složek patří nedostatečná funkce některého z  enzymů. Díky této poruše nedokáže nemocný člověk správně strávit nebo přeměnit určitou složku potravy a tato složka pak působí potíže. Problémy mohou být mírné (např. průjmy u nesnášenlivosti mléčného cukru), ale i velmi vážné - mentální postižení u nesnášenlivosti aminokyseliny fenylalaninu, výjimečně až smrtelné (anafylaktický šok).  

• Pozor na prošlé potraviny

Další typ nežádoucí reakce vyvolávají potraviny s obsahem látek, které v těle aktivují podobné pochody jako u alergické reakce. Proto se někdy označují jako „ pseudoalergické“. Zde je potřeba dávat pozor zejména na zkažené, plesnivé a prošlé potraviny. V nich obsažené plísně nebo bakterie rozkládají potravinu a vytvářejí nebezpečné látky, které mohou způsobit výjimečně až životu nebezpečnou reakci. Takové potraviny proto raději nikdy nejezte! Nejrizikovější jsou z tohoto pohledu starší potraviny z ryb, uzenin, sýrů, kvašené potraviny, plísňové sýry a ořechy.

• Nepodceňujte psychiku

Poměrně často se také vyskytují nesnášenlivosti psychické. Nemáme na mysli to, že některou potravinu nemáme rádi. U některých citlivých osob vede nesnášenlivost až ke skutečné fyzické reakci po požití. Taková nesnášenlivost může být způsobena náboženskými, kulturními nebo i jen estetickými důvody,  někdy stačí i například přečtení článku, který potravinu označí za nevhodnou. 

 

Je riziko nesnášenlivosti u všech lidí stejné nebo je někdo více ohrožen?

Řada nesnášenlivostí je způsobena poruchou vylučování enzymů nebo zvýšenou citlivostí k některým složkám v potravě. Tyto poruchy jsou velice často dědičné, a proto jsou nesnášenlivostí potravin a jejich složek nejvíce ohroženi ti, kdo mají v příbuzenstvu někoho, kdo podobnými problémy trpí. Výskyt těch nejvážnějších poruch se již velmi často sleduje od raného dětství a u rizikových rodin se sledování věnuje zvýšená péče aby se předešlo možným nezvratným poškozením.

 

 Anafylaktický šok – smrtelné nebezpečí

Podobně jako u alergiků může u velmi citlivých osob s nesnášenlivostí potraviny dojít až ke smrtelné reakci. Po požití potraviny se objeví otok dýchacích cest, zvýšení krevního tlaku a poruchy činnosti srdce. Bez pomoci může postižený člověk zemřít během několika minut. Pokud byste byli svědky této anafylaktické reakce, je nutné ihned volat lékařskou pomoc. Touto reakcí jsou ohrožení hlavně ti, u kterých se nesnášenlivost projevuje dýchacími obtížemi. Největší nebezpečí hrozí po konzumaci velkého množství potravin, kontaminovaných} plísní (plísňové sýry nebo plesnivé potraviny) nebo rozkladnými bakteriemi (ryby, uzeniny a jiné potraviny, starší nebo dokonce již s prošlou trvanlivostí). U výjimečně citlivých jedinců může taková reakce nastat i po snědení velkého množství rajčat nebo jahod, pokud je nesnášejí.

 

Mám zdravotní potíže – jde o nesnášenlivost potravin?

Nesnášenlivost potravin má podobné příznaky jako alergie. Můžete mít vyrážky, opakované nebo dlouhodobé zažívací problémy (průjmy, nadýmání, křeče …), dýchací obtíže, ale i mnohem závažnější poruchy, například jaterní. O tom, že trpíte některou ze závažnějších intolerancí, byste pravděpodobně věděli, protože se často vyskytují v rodině a všichni členové rodiny jsou na takové onemocnění testováni. 

 

Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.

 

 

Použitá literatura:

Dvořák, M.: Glutenová enteropatie v pohledu praktického lékaře, Prakt. Lék., 78, 1998, č.6, s.326-327.
Ettlerová, K.: Potravinová alergie a intolerance, Praktický lékař, 77, 1997, č.2, s.67-69.
Fuchs, M.: Potravinová alergie, Časopis lékařů českých, 137, 1998, č.18, s.547-551.
Provazník, K.a spol.: Manuál prevence v lékařské praxi. Poruchy metabolismu glukózy a glykogenu, poruchy utilizace fruktózy, poruchy metabolismu galaktózy, SZU, 1998.
Fenylketonurie – PKU Phenyl Keton Uria.
Kohout, P., Pavlíčková, J.: Dieta – celiakie, dieta bezlepková, 1.vydání, Čestlice, nakl. Pavla Momčilová, 1995, 120s.
Kotalová, R. a kol.: Prevalence celiakie mezi rodiči a sourozenci dětí s celiakií, Čes.-slov. Ped., 57, 2002, č.8,  s.415-418.
Lee, M.-F., Krasinski, S.D.: Human adult – onset lactase decline: an update, Nutrition Reviews, 56, 1998, č.1, s.1-5.
Mc Elvaney, N.G., Duignan, R., Fielding, J.F.: Celiac disease: clinical presentation, correlations of dietary compliance, symptomatic response and repeat biopsy findings, Ulster Med J., 61, 1992, č.2, s.134-138.
Nevoral, J., Kotalová, R.: Celiakální sprue (glutensenzitivní enteropatie), Postgraduální medicína, 4, 2002, č.1, s.14-21.
Švecová, D.: Potravinová alergia u atopikov-polinotikov, Čs. Dermatologie, 70, 1995, s.210-212.
Trier, J.S.: Celiac sprue, Gastrointestinal diseases, Ed.Sleisenger M.H. et Fordtran J.S., Sounders, W.B. Co., Philadelphia 1993, s.1078-1107.